Rusko na rozdíl od hitlerovského Německa nemá v podstatě žádné spojence, míní analytik Pojman
Petr Pojman se angažuje v pomoci Ukrajině, která čelí agresi Ruska a Běloruska. Jak se země pod vlivem ruské invaze změnila? A co je to vlastně Ukrajina?
Team4Ukraine vznikl už v roce 2014 po anexi ukrajinského poloostrova Krym. „Ta situace tehdy nebyla tak napjatá, jako je dnes, takže jsme se spíš soustředili na otázky policejního výcviku, kybernetické bezpečnosti a podobně.“
Čtěte také
„Humanitární práce byla jenom okrajovou částí naší činnosti. Po 24. únoru letošního roku se situace změnila. Díky mým kolegům z aktivních záloh vzniklo v podstatě vojenské křídlo, které zajišťuje dodávky humanitární pomoci i pomoc vojenského charakteru – neprůstřelné vesty, noční vidění atd. A velmi výrazně se to celé rozrostlo,“ vysvětluje Pojman.
Materiál pak dováží na rusko-ukrajinskou frontu. Nejedná se však o zbraňové dodávky. „Zbraně můžou dodávat pouze firmy, které na to mají licenci, což třeba někteří naši kolegové mají, ale moc dobře se to v rámci nevládní organizace dělat nedá. Takže sháníme spíš věci, které pomohou tomu, aby vojáci byli dobře zorientování, aby měli kde a na čem spát.“
Lidé z proruských regionů, kteří věřili v dobro, jež z Moskvy může přijít, tak už prozřeli.
Petr Pojman
Některá místa, která otřásl rusko-ukrajinský konflikt, podle něj vypadají podobně jako zasažené oblasti během druhé světové války. Hlavní rozdíl mezi těmito dvěma konflikty však Pojman vidí v tom, že Rusko na rozdíl od hitlerovského Německa nemá v podstatě žádné spojence.
Rusko verbuje i ve věznicích a mezi bezdomovci
Situace v ruské armádě je prý tak kritická, že se verbuje i ve věznicích a mezi bezdomovci. To podle Pojmana ale není nic nového.
„Když se člověk podíval na některé příslušníky prvního a druhého korpusu v Doněcké a Luhanské lidové republice, tak to byly velmi často právě lidé z nižších sociálních vrstev, pro které to byla v podstatě jediná cesta, jak nějakým způsobem vydělat.“
„Ruská armáda byla i dříve z velké části tvořena osobami tohoto původu a byla využívána jejich inklinace k násilí. A netýká se to jenom armády, jde i o místní policii a kolaboranty, kde byly tyto společenské třídy vždy využívány, i třeba v rámci okupační správy na Krymu.“
Čtěte také
Pojman popisuje, že Ukrajinci se na hypotetický ruský útok připravovali už delší dobu, a to i v těch částech země, které jsou daleko od ruských hranic, s čímž Putin nepočítal.
Ukrajina ještě před útokem na ni měla velký problém s korupcí. Pujman si nemyslí, že by ruská agrese v tomto ohledu ukrajinskou společnost očistila, spíše ji mobilizovala.
Určitě podle něj lze říci, že konflikt zemi posunul na Západ. „Protože lidé z těch proruských regionů, kteří věřili v dobro, jež z Moskvy může přijít, tak už prozřeli. Většina obětí této války jsou z regionů, které měly k Rusku velmi blízko.“
Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Moderuje David Šťáhlavský.
Související
-
Ondřej Soukup: Jak mají ruská média informovat o pozitivních dopadech války
Když ve čtyři ráno 24. února ruské rakety začaly dopadat na ukrajinská města, pro většinu obyvatel Evropy to byl šok. Překvapivě i pro kremelské propagandisty.
-
Rusko omezuje dodávky plynu a světu nezbývá než znovu sáhnout po „špinavém“ uhlí
Omezením dodávek plynu do Evropy Rusko vyvolalo největší energetickou krizi za posledních čtyřicet let. Země teď musí volit mezi ekologií a potřebou v zimě topit.
-
Libor Dvořák: Rusko zažívá největší emigrační vlnu v 21. století
Smutné je, že jsou to bezpochyby příslušníci ruských intelektuálních elit, kdož odcházejí, kdežto bázlivci, konformisté a tím spíše prezidentovi přívrženci zůstávají.
