Popularita Zelenského na Ukrajině klesá. Dnes by ho volilo 16 procent lidí, víc podpory má Zalužnyj
Prezident Volodymyr Zelenskyj dokázal po vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu sjednotit ukrajinskou společnost proti režimu Vladimira Putina. Dnes, téměř tři roky od začátku války, ale jeho popularita čelí těžké zkoušce. Prezidentův obraz oslabuje nejen únava z vleklého konfliktu, ale také korupční skandály v armádě. Londýnské Timesy proto zkoumají, jak se vnímání ukrajinského lídra proměnilo.
V prvních dnech plnohodnotné ruské agrese, kdy se ruské jednotky nacházely na předměstí Kyjeva, vyslal Zelenskyj jasný vzkaz svým spoluobčanům i světu. „Všichni jsme tady a bráníme naši nezávislost a náš stát,“ říkal Zelenskyj ve videu.
Po jeho boku přitom stáli jeho nejbližší političtí spojenci. Odvážná slova povzbudila morálku napadeného národa a prudce zvýšila jeho popularitu doma i v zahraničí.
Čtěte také
Ukrajině teď ale hrozí zhroucení obrany na frontě. Popularita Zelenského klesá a jen málokdo z Ukrajinců si ho dokáže představit jako svého příštího lídra.
Průzkum kyjevského Centra sociálního monitoringu ukazuje, že jeho znovuzvolení by podpořilo jen 16 procent voličů. Podle britského listu jde přitom o nejrozsáhlejší studii volebních preferencí na Ukrajině od začátku ruské invaze v únoru předloňského roku.
Více než polovina respondentů si přeje, aby Zelenskyj v příštích volbách nekandidoval vůbec.
Největší podporu, 27 procent, má bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj, který od července působí jako velvyslanec ve Velké Británii. Jeho odvolání předcházely spory se Zelenským ohledně vedení války. Mnozí analytici považovali přesun Zalužného na diplomatický post v Londýně za pokus odstavit ho na vedlejší kolej.
„Je velmi těžké být populárním prezidentem, když za sebou máte tři roky plnohodnotné války,“ říká ukrajinská poslankyně Oleksandra Ustinová. „Lidé jsou unavení a téměř každý někoho ztratil. To je pro Zelenského obrovská výzva.“
Má Zelenskyj mandát?
Není zatím jasné, kdy se Ukrajinci vydají k volebním urnám. Funkční období prezidenta Zelenského skončilo letos v květnu. Podle stanného práva, platného od začátku ruské invaze, se však volby posunuly na neurčito. Tento krok většina Ukrajinců podporuje, především s ohledem na bezpečnostní rizika a logistické problémy, které válka přináší.
Jak píše deník The Times, v Kyjevě sílí spekulace o možných prezidentských volbách v příštím roce, i když termín i způsob jejich konání zůstávají nejasné. Důvodem je snaha reagovat na kremelskou propagandu, která tvrdí, že Zelenskyj není legitimním prezidentem.
Čtěte také
Výroky Moskvy získávají na důležitosti s blížícím se návratem Donalda Trumpa do Bílého domu. Podle profesora ukrajinistiky Andrewa Wilsona z londýnské University College podobná tvrzení rezonují i uvnitř americké Republikánské strany. Debaty o případných volbách jsou tak podle ukrajinisty snahou předejít dalšímu poklesu popularity Zelenského.
Ukrajinský novinář Ilja Ponomarenko, autor knihy Ukážu vám, jak to bylo. Příběh válečného Kyjeva, označuje Trumpův příslib zastavit válku do 24 hodin za populismus, který může vést ke scénářům shodujícím se se zájmy Kremlu.
Podle Ponomarenka Zelenskyj stále má dostatečnou podporu na to, aby měl mandát v otázkách války a míru. Problém vidí ve třech letech vyčerpávající války, která v ukrajinské společnosti vyvolala touhu po úniku z jejích hrůz, a to i za cenu velmi vysoké oběti, například územních ústupků.
Zelenského podporu ohrožuje také návrh Washingtonu, aby Kyjev snížil odvodový věk pro muže na 18 let. Změnu by musel nejprve odhlasovat ukrajinský parlament a poté schválit sám Zelenskyj. Už loni poslanci rozhodli o snížení minimálního věku z 27 na současných 25 let.
Poslankyně Ustinová varuje, že vzhledem k demografickým problémům by tento krok mohl mít pro budoucnost země katastrofální následky. „Byl by to jasný signál lidem, aby dostali své děti z Ukrajiny dříve, než jim bude 18,“ vysvětluje politička.
Hledání spasitele
Postupný pokles popularity je u ukrajinských prezidentů opakujícím se jevem. S výjimkou Leonida Kučmy, jehož vítězství v roce 1999 provázela podezření z volebních podvodů, se žádnému nikomu nepodařilo získat druhý prezidentský mandát.
Čtěte také
„Udržet si popularitu je v této zemi neuvěřitelně složité, zvlášť během náročné války,“ říká Ponomarenko.
„Sledujeme vzorec, kterého jsme už byli svědky v minulosti. Zvolíme nového ‚spasitele národa‘ s nebývale vysokým ratingem, rychle se zklameme a v lepším případě zajistíme jeho drtivou porážku v příštích volbách,“ popisuje žurnalista.
Navzdory rostoucí nespokojenosti se Zelenským a nejistotě ohledně budoucnosti se nejmladší prezident Ukrajiny pravděpodobně zapíše do historie jako muž, který se postavil Putinovi a inspiroval Ukrajinu k odporu v její nejtemnější hodině.
„Upřímně doufám, že Zelenskyj bude mít dost moudrosti a sebekontroly, aby odešel do politického důchodu s historickou ctí, jakmile to okolnosti dovolí,“ dodává závěrem pro britské Timesy ukrajinský novinář Ilja Ponomarenko.
Politické otřesy ve Francii a Německu zhoršují ekonomický výhled Evropy. Jaké jsou ambice Turecka v Sýrii? Úmluva o plastech narazila na odpor ropného a plynárenského průmyslu. A jak algoritmy ovlivňují náš vkus a ničí originalitu? To jsou témata Světa ve 20 minutách, poslechněte si celý pořad.
Související
-
Ukrajinci ztrácí víru, že vyhrají. Nahlas to ale neříkají ani oni, ani Zelenskyj, popisuje zpravodaj
Martin Dorazín věří, že ho práce na Ukrajině změnila k lepšímu a to i díky poznání českých dobrovolníků. „Strašně mě obohatili o svoje přesvědčení,“ popisuje.
-
Proč jsem nečekala ruskou invazi, ptala se Procházková sama sebe. A napsala knihu Cesta Rusů k válce
V knize rozhovorů mluví Procházková s Rusy nejen o Ukrajině a Rusku, ale o celém životě v současné ruské společnosti a jejího nelehkého trmácení současným světem.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.