Leninismus nejenže nezmizel, ale vrací se na steroidech, varuje sinolog. Čína už dokáže „převychovat“ teroristy v novodobých koncentračních táborech

Sinolog Martin Hála, ředitel projektu Sinopsis

Dění v Hongkongu sleduje celý svět. Prodemokratické síly, které teď ve volbách do městských (nebo taky okrskových) rad zvítězily, překvapily i samotnou pevninskou Čínu. Podle sinologa a ředitele projektu Sinopsis.cz Martina Hály je toho víc, co vás překvapí – třeba převýchovné tábory nebo návrat leninismu.

Evropané mají tendenci podsouvat svou mentalitu Číňanům, hlavně jejich vládě, a tak se je i snažit chápat, ale „oni jsou přesvědčeni o své pravdě. Oni jsou přece nositeli vědeckého světového názoru v podobě marxismu-leninismu,“ vysvětluje sinolog v Interview Plus hned na začátku.

Je prý velmi zajímavé pozorovat, jak některé postupy, a pro nás opravdu drastická řešení používaná v převýchovném táboru v Sin-ťiangu „začíná současné vedení komunistické strany v mezinárodním měřítku advertizovat a prezentovat jako jediný správný způsob boje proti náboženskému radikalismu, extremismu, terorismu apod. Věci, za které se Čínská lidová republika dřív styděla, případně je vehementně popírala, tak jako by na ně teď začínala být pyšná… a zvážit by je měli i ostatní na Západě.“

Ozbrojený boj Západu proti radikalismu a terorismu je podle Číňanů totiž chybný, ale jejich způsob, kdy zavřou značnou část místního obyvatelstva do táborů a tam lidi „převychovají“, ten je prý jediný správný.  

Hongkong i Sin-ťiang

Na rozdíl od Hongkongu není dění v poměrně odlehlé autonomní oblasti Sin-ťiangu tak na očích. Ale vládě ČLR prý nejde o nic jiného než o pacifikaci místních, po kterých chce, aby přijali vládu komunistické strany v Číně. A jdou až tak daleko, že by se místní měli zříct vlastní kulturní identity a svého náboženství.

„Jde jim o absolutní kontrolu, což je jádro celé věci a důvod, proč se situace tak eskaluje jak v Hongkongu, tak v Sin-ťiangu.“ Obě oblasti by totiž měly mít autonomní, a to se Pekingu opravdu nelíbí.

Sinolog Hála nesrovnává tlak Pekingu na obě oblasti náhodou. Situace v Sin-ťiangu je prý ale mnohem tragičtější. „Dochází tam k věcem, o kterých jsme předpokládali, že se v 21. století přece nemohou opakovat. V převýchovných táborech, pro které mnoho lidí používá označení koncentrační tábor a myslím, že to není daleko od věci, je zadržováno snad až milion, milion a půl lidí z řad místních etnoreligiózních menšin, jako jsou Kazaši, Ujgurové a další. Přitom zjevně pod malichernými záminkami.“

Tento týden přišla zpráva, která hovoří o výzkumu jednoho australského think-tanku, který spočítal, že Čína v roce 2019 předstihla USA v počtu diplomatických zastoupení. Žádný jiný stát nemá tolik ambasád, konzulátů a dalších institucí, které by jej zastupovaly v zahraničí. O čem to vypovídá?

Číňané nespí...

Podle Hály jde o zvýšenou aktivitu čínského vedení v Pekingu směrem do zahraničí. ČLR má dnes totiž velké, globální ambice, které se snaží prosazovat všemi kanály – diplomatickými, ale i neformálními a navíc i zcela stranou pozornosti veřejnosti. To vše v přípravě na očekávaný zvýšený vliv na celý svět s pomocí tzv. Jednotné fronty, ne nepodobné tomu, co jsme znali před rokem 1989 i my.    

„Číňané ale Jednotnou frontu vybudovali do mnohem líp organizovaného a sofistikovaného systému. V zásadě jde o techniky, jak kooptovat nestranické síly pro politiku Komunistické strany Číny… nejen směrem k vlastnímu obyvatelstvu na svém území, ale po celém světě.“

Co na to svět? „Ten se s tím začíná vyrovnávat, ale jen velmi pomalu. Je to organizace státu pomocí leninského způsobu myšlení. Něco, co většina světa považovala za relikt minulosti a teď zjišťuje, že nejenže v roce 1991 nezmizel s rozpadem Sovětského svazu z povrchu zemského, ale že se teď vrací na steroidech.“  

Peking vs. Hongkong

Jak Martin Hála hodnotí výsledky komunálních voleb v Hongkongu, kde překvapivě zvítězily prodemokratické síly? „To vítězství je spíš symbolické, protože místní rady o ničem podstatném nerozhodují.“

Asi stovka místních zastupitelů se pak sice stává členy konsorcia, které volí správce Hongkongu, kdyby se tedy volil někdo nový místo opravdu neoblíbené Carrie Lamové. „Konsorcium má 1200 míst, takže (ta stovka lidí z rad) je malá, nepodstatná menšina,“ odpovídá.

Odhaduje, že volební výsledek bude obrovská morální vzpruha pro protestující, a hlavně – Peking určitě nečekal, že by došlo k tak radikální změně. Je prý vidět, že je výsledkem velmi zaskočený.

Víc si poslechněte v audiozáznamu Interview Plus. Sinolog třeba vysvětlí důvody, proč je policie vůči protestujícím tak brutální, přestože ještě před 20 lety stála na vrcholu popularity. Ptal se Jan Bumba.

Související