Čína přesvědčuje své občany k návratu domů. Policejní stanice má mít v Srbsku, Maďarsku i Praze
Španělská nezisková organizace Safeguard Defenders v září zveřejnila informaci, podle které Čína provozuje 54 zámořských policejních stanic, mimo jiné i v Praze a dalších městech Západu. Buňky zřejmě slouží k nátlaku na čínské občany v zahraničí, včetně disidentů. Některé Evropské státy existenci podobných stanic na svém území ale odmítají, píše na svém webovém serveru Rádio svobodná Evropa.
Novináře zaujal zejména postoj Srbska a Maďarska. Podle informací španělské neziskové organizace totiž čínské policejní stanice existují i v těchto zemích.
Čtěte také
Vlády v Bělehradě a Budapešti to ale hned popřely, zatímco v jiných státech Evropy i v Severní Americe zpráva odstartovala velká vyšetřování.
Safeguard Defenders tvrdí, že provoz stanic patří mezi zámořské operace úřadů veřejné bezpečnosti ze dvou čínských provincií. Slouží prý k přesvědčování občanů, aby se vrátili do Číny, a to i prostřednictvím nátlaku na jejich rodinné příslušníky doma v Číně.
Čtrnáct vlád už zahájilo vyšetřování zámořských policejních stanic. Nizozemský a irský kabinet nařídily Číně, aby zařízení uzavřela.
„Čínský dohled“ v Maďarsku
Maďarský opoziční poslanec Marton Tompos (strana Momentum) řekl, že policejní stanice obvykle jen nabízejí pomoc svým občanům.
Čtěte také
Zároveň ale signalizují, že „čínský dohled“ je přítomen i v Maďarsku. Tompos se dostal do novinových titulků v říjnu, když se rozhodl prozkoumat dvě údajné čínské policejní stanice v Budapešti.
Navštívil dvě zařízení, která působí v oblastech, kde sídlí početná čínská diaspora. Na videu zdokumentoval budovu, která měla na zdech tři velké billboardy s názvem a logem zámořské policejní stanice Čching-tchien, jedné z čínských oblastí zmíněných ve zprávě organizace Safeguard Defenders.
Tomposovi se nepodařilo kontaktovat personál, a když místo o několik dní později znovu navštívil, nápis už tam nebyl. Skutečnost, že na jednu ze svých kanceláří Číňané umístili hned tři velké billboardy, ukazuje, že se nebáli odhalení, myslí si opoziční poslanec.
I v Srbsku
Maďarsko a Srbsko se v posledních letech staly nejbližšími partnery Číny v Evropě. Maďarský premiér Viktor Orbán a srbský prezident Aleksandar Vučić vybudovali pevnější politické vztahy s Pekingem a navázali čínské investiční a obchodní vazby.
Srbsko a Čína podepsaly dohodu, která umožňuje čínským důstojníkům pracovat po boku svých srbských protějšků.
Vše pod záštitou rozsáhlého infrastrukturního projektu Nová hedvábná stezka.
Srbští představitelé teď k obviněním mlčí. Výzkumník z Bělehradského centra pro bezpečnostní politiku Vuk Vuksanović si myslí, že se srbská vláda pokouší celou kauzu zamést pod koberec.
Čtěte také
Bělehrad si dává pozor, aby neohrozil svůj vztah s Pekingem. Ve zprávě Safeguard Defenders je přitom čínská stanice v Bělehradě zmíněna jako místo zdokumentovaného případu nuceného návratu.
Nevládní organizace s odvoláním na dokumenty čínské vlády uvádí, že v roce 2018 byl čínský občan, který žil v Bělehradě, obviněn z krádeže v Číně a přinucen k návratu.
Srbsko a Čína podepsaly v roce 2019 dohodu, která mimo jiné umožnila čínským důstojníkům pracovat po boku svých srbských protějšků kvůli přílivu turistů a pracovníků z Číny v uplynulých letech.
Opoziční poslanec Pavle Grbović řekl Radiu Svobodná Evropa, že existují důvody pro zahájení vyšetřování aktivit čínských policejních stanic v Srbsku.
Čtěte také
Policejní základny, jako jsou ty, z jejichž provozování je teď Čína obviňována, by mohly narušit územní celistvost hostitelské země. Například tím, že mohou překračovat národní jurisdikce a ochranu poskytovanou podle domácího práva.
Náměstek čínského ministra veřejné bezpečnosti Tu Chang-wej v červnu uvedl, že vláda jen za poslední rok přesvědčila přes 200 tisíc lidí, aby se vrátili a čelili obvinění například i z malých podvodů.
Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiu. Připravila Tea Veseláková a Magdaléna Fajtová.
Související
-
Putin podepsal dekret, který má Rusko ochránit před „gay propagandou“
Ruský prezident Vladimir Putin ve středu podepsal dokument, kterým se Rusko zavázalo bránit tradiční hodnoty před hrozbami ze Spojených států a takzvanou „gay propagandou“.
-
V utajovaném paragrafu Putinova mobilizačního dekretu je plán na 1,2 milionu odvedených
28. října ruský ministr obrany Šojgu oznámil, že cíle mobilizace byly splněny. Obhájci lidských práv se podle Meduzy obávají, že Putinův mobilizační dekret stále platí.
-
Rusko mobilizuje a chystá se až na jarní ofenzivu. Ukrajinci by měli udržet Bachmut a Soledar
Válka na Ukrajině v zimě zpomalí, ale jaro by mohlo být rozhodující. Zima přitom kdysi ve válkách Rusku pomáhala.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.