Tereza Zavadilová: Čína chce bohatství pro všechny, což se nedaří

26. říjen 2022

Americké a evropské burzy kvůli válce na Ukrajině, vysoké inflaci a energetické krizi těžce ztrácejí, akciové indexy poklesly až o desítky procent. Kam se ale hrabou na Čínu. Akcie na hongkongské burze a čínská měna obchodovaná v zahraničí se nedávno propadly na úroveň z finanční krize roku 2008.

To je výsledek komunistického sjezdu, přeložený do řeči peněz zahraničních investorů. Sjezdu, který ještě upevnil vnitřní moc vůdce Si Ťin-pchinga a podle pozorovatelů nadřadil bezpečnost nad ekonomiku.

Čtěte také

Neveselý momentální obraz dokresluje fakt, že čínská ekonomika letos poroste tempem jen lehce nad tři procenta. Takhle špatný výsledek nevykázala státem řízená ekonomika 50 let.

Abychom nebyli nespravedliví – dílem za to může nadcházející globální recese a vyhrocená politická situace. Zbytek je ale účet za změnu politického stylu, který nynější čínský prezident nastavil. Čína podle něj nebude jen levnou montovnou pro celý západní svět – a tím pádem motorem globalizace –, jako tomu bylo v posledních zhruba dvou dekádách. Prezident prohlásil, že se bude soustředit dovnitř a budovat bohatství pro všechny, jinými slovy přerozdělovat bohatství.

Když chudne Čína

Prvním tažením nové politiky byla před pár lety protikorupční razie – v její síti skončilo mnoho vlivných politiků i podnikatelů, podle všeho oponentů vládnoucí garnitury. Dalším krokem byla tvrdá opatření proti velkým čínským firmám, většinou technologickým. Ta přišla v době, kdy se i čínští podnikatelé stávali globálními celebritami, třeba jako zakladatel firmy Alibaba Jack Ma, který psal knihy o podnikání a školil lidi v Silicon Valley.

Čtěte také

Režim politicky přitvrdil v nejsvobodnější baště a finančním srdci Číny, v Hongkongu. Regulace a omezení mířené proti velkým firmám znamenaly první velký odliv investorů a konec snu o rychlém vydělávání na čínském růstu – Alibaba a Tencent ztratily bilion dolarů tržní hodnoty, musely propustit desítky tisíc lidí, což vyhnalo míru nezaměstnanosti mezi mladými v Číně na rekord.

Na prahu pandemie se Čína dostala do velké realitní krize, vláda totiž pod heslem – byty jsou pro bydlení a ne pro spekulaci – ztížila developerům přístupy k financování, takže mnohé firmy se potácejí na pokraji bankrotu. Vypadalo to, že se Čína střílí do nohy. Analytici si to vysvětlují tím, že prezident Si nadřadil ideologii nad ekonomiku.

Poslední ránu do té doby nezastavitelnému čínskému růstu zasadila pandemie. Země svou politikou „zero-covid“ doteď uzavírá celé oblasti, což mimo jiné způsobilo i globální logistickou krizi kvůli výpadkům v přepravě zboží.

Čtěte také

Prezident a vůdce komunistické strany Si Ťin-pching prostě otočil kormidlo jinam. Na ekonomický zázrak, ke kterému zemi vedl svou umírněnou a relativně otevřenou politikou jeho předchůdce Chu Ťin–tchao, nenavázal.

V posledních dvou dekádách byly čínské akcie – i spolu s ruskými a dalšími velkými rozvojovými trhy – růstovými tahouny portfolií západních investičních fondů. Jestli byl pokles čínských akcií po sjezdu výsledek toho, že správci fondů čekali návrat země k liberalizujícím reformám, je vidět, jak byli naivní.

Tereza Zavadilová, ekonomická novinářka

Na sjezdu se prezident obklopil loajálními straníky a o vliv v nejužším vedení přišli lidé, považovaní za architekty ekonomického rozvoje Číny. Až symbolický význam měla podivná situace, kdy byl ze sálu vyveden bývalý prezident. Čína stvrdila, že se zavírá v politické pevnosti a zabouchává dveře volnému obchodu.

Prezident Si před časem zavelel, že chce prosperitu pro všechny, ale zatím všichni spíše zchudli. Jenže když chudne Čína, chudne celý svět. Takže dobrý signál to rozhodně není.

Autorka řídí byznysový web Newstream.cz

Spustit audio