EU dělá, že chce přijmout Srbsko, které zase dělá, že chce do EU vstoupit, tvrdí balkanolog Zrno

Tomáš Petříček|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

V oblasti demokratických hodnot, právního státu a justice stále nejsou vidět dostatečné reformy na srbské straně, upozorňuje Petříček: „Také nevidíme ochotu tamní politické reprezentace tyto reformy skutečně udělat, a to dostatečně hluboké.“

Oběma stranám prý vyhovuje, že proces jednání o vstupu neprobíhá zvlášť rychle. „Na srbské straně nevidím motivaci reformy urychlit, současná srbská garnitura o to nestojí. Některé státy EU jsou také vlažné k přijetí Srbska,“ vysvětluje bývalý politik.

Nikdo si nedovolí říci, že císař je nahý a Srbsko nemá samo velký zájem do Unie vstoupit.
Matyáš Zrno

„To je všechno jedna velká iluze,“ tvrdí Zrno. „Evropská unie dělá, že chce přijmout Srbsko, Srbsko dělá, že chce do Unie vstoupit. Je to podobné jako s Tureckem, které vstupuje už od roku 1963, ale všichni vědí, že se to nestane.“

Čtěte také

Thomas Kulidakis: Česko jde ve vztazích se Srbskem ve šlépějích T. G. Masaryka, nikoliv Madeleine Albrightové

Dogma o neustálém rozšiřování EU svou roli také hraje, dodává novinář. „Nikdo si nedovolí říci, že císař je nahý a Srbsko nemá samo velký zájem do Unie vstoupit. Politická reprezentace si s tím pohrává, ale má politiku více azimutů.“

„EU má problémy se stylem vládnutí Viktora Orbána, ale srbský prezident Aleksandar Vučić vládne spíš jako Vladimir Putin. Srbsko má dohodu o volném obchodu s Euroasijským obchodním svazem. S Ruskem dělá společné vojenské cvičení pod romantickým názvem Slovanský štít a Rusko tam má vlastní paravojenskou základu.“

Právě zkušenost s přijetím Bulharska a Rumunska je obrovskou motivací srbský proces nepodcenit, reformy musí být hluboké.
Tomáš Petříček

Petříček ale věří, že je v našem zájmu, aby Srbsko a další balkánské země do Unie vstoupily. „Je to klíčová oblast pro evropskou bezpečnost a EU je stále bezpečnostní a mírový projekt. Nemyslím si ale, že se během příštího roku stane něco zásadního, abychom mohli oznamovat datum vstupu Srbska do Unie.“

Čtěte také

Bombardování Srbska? Přece hrozilo, že uprchlíci z Kosova zahltí okolní státy, věří publicista Urban

Editor CNN Prima News s tím polemizuje – technicistní pohled na rozšiřování EU ignoruje hluboké kulturní a společenské rozdíly mezi zeměmi jihovýchodní Evropy a Unií. „To vidíme i u Řecka, jaké obrovské problémy má, aby se i po desítkách let podle evropských standardů chovalo,“ zpochybňuje připravenost Srbska na členství v EU Matyáš Zrno a zdůrazňuje: 

„Představa, že se nějakým procesem reforem, odložením přijetí o pět deset let něco změní, je iluzorní. V Bulharsku, Srbsku nebo i Turecku, Albánii to pojede vždycky po svém. A my si můžeme racionálně vyhodnotit, že je pro nás výhodnější, aby i taková země byla v EU. Ale pak budeme platit. Za tu cenu v ignorování toho, co se tam děje.“ 

EU si uvědomuje, že pokud se v Srbsku neprovedou reformy před vstupem, tak motivace dělat je později bude mnohem nižší.
Tomáš Petříček

„Kulturní rozdíly jsou,“ připouští exministr.

Čtěte také

Fanfarónským prohlášením, že to pořídíme za pár drobných, jsme si předsednictví v EU zkomplikovali, míní senátor Bek

„A to i mezi evropským centrem a periferií, severem a jihem. Ale to přece zemím nebrání, aby spolupracovaly v rámci Evropské unie. EU si moc dobře uvědomuje, že pokud se v Srbsku neprovedou reformy před samotným vstupem, tak motivace dělat je po vstupu bude mnohem nižší,“ zdůrazňuje Tomáš Petříček a pokračuje:

„Právě zkušenost s přijetím Bulharska a Rumunska je obrovskou motivací srbský proces nepodcenit, reformy musí být hluboké. Bulharsko vstoupilo v roce 2007, ale některé reformy prostě neproběhly. I proto není dobré stanovovat Srbsku jakýkoliv termín, protože není vůbec jasné, jestli reformy, také ty ústavní, provede.“

Poslechněte si celou debatu. Na argumenty obou hostů se ptá Karolína Koubová.