Overturismus musíme řešit, vyzývá odbornice. Žádnou další byrokracii, namítá Liberální institut
Populární evropské destinace zavádějí nové turistické poplatky. Přibývá totiž protestů místních, kterým turismus sice může přinést zisk, ale zároveň kvůli němu zdražuje bydlení i služby. „Dostáváme se do problému, který je jednoznačně potřeba řešit,“ míní Nora Dolanská z Katedry cestovního ruchu Metropolitní univerzity v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus. „Regulace je nejzazším řešením, “ oponuje ředitel Liberálního institutu Jakub Kuneš. (Vysíláme v repríze.)
Co dělat s overturismem, tedy s přebujelým turismem? Je podle vás jednoznačně zapotřebí něco činit z pozice moci úřední, nebo ne?
Dolanská: Dnes je cestovní ruch součástí životního stylu a cestujeme už v podstatě všichni. I ti, kteří dříve necestovali, si dnes dopřávají určité výjezdy, jezdí za zábavou, za určitými požitky. To znamená, že je nás daleko víc, kteří jsme na cestách.
Čtěte také
To, že se tady objevuje problém overturismu, je otázka toho, že kapacita určitých destinací přesáhla určitou užitnou možnost. Znamená to, že se dostáváme do problému, který se musí jednoznačně řešit.
Kuneš: Souhlasím, že v posledních letech je dostupnost cestování bezprecedentní a může si to dovolit v zásadě každý, když se podíváme na ceny letenek nebo ceny vlaků.
Je to projevem toho, že naše společnost bohatne. Jako si můžeme dovolit lepší oblečení nebo lepší jídlo, tak můžeme více cestovat. Jde to ruku v ruce s tím, že nějaká místa jsou pak přeplněná.
Čtěte také
K regulacím bych přistoupil, ale až jako k prostředku ultima ratio, tedy nejzazšího rozhodnutí. To znamená pokusit se proaktivními kroky moci úřední rozmělnit objem turistů, ať už časově, nebo prostorově.
Pakliže to skutečně dospěje do stadia, kdy to nebude únosné – tím myslím třeba poškození památek a podobně – tak je potřeba přistoupit k regulaci, ale až jako k poslední možnosti.
Turnikety na Malostranské?
Je spousta měst a míst na světě, kde se zavádějí různé turistické poplatky či pobytové a ekologické taxy. Řecko například začalo zpoplatňovat i vystoupení z lodi. Osvědčuje se tento způsob finanční regulace? Odradí vyšší ceny potenciální návštěvníky?
Dolanská: Ukážu vám klasický příklad, tím bude ostrov Santorini. Už v předcházejících letech byl atakován neuvěřitelným počtem turistů. Zastavují tam všechny zaoceánské lodě a během tří hodin se na malinkatém ostrově objeví tři tisíce lidí, kteří si projdou všechny uličky, nekoupí skoro nic, možná si dají kávu a zase odjedou. Ten ostrov z toho nic neměl.
Čtěte také
Letos začali vybírat poplatky. A co se stalo? O Velikonocích bylo na Santorini zemětřesení a všichni odjeli, i ti, kteří tam měli apartmány. A ti, kteří tam zůstali, si uvědomili, že na Velikonoce skoro nikdo nepřijel. A začali se bát, protože na svatodušní svátky v květnu přijelo o 60 procent míň lidí než loni. Podnikatelé znervózněli a říkali, že chtějí turisty.
Pane Kuneši, říkal jste, že regulace je až posledním řešením. Co dělat do té doby?
Kuneš: K turistům bychom měli přistupovat racionálně. V tom smyslu, že to, jestli někam pojedou, je výsledkem jejich spotřebitelského chování. Je to stejné, jako když přemýšlím o tom, jestli si koupím kabát, nebo bundu. Stejně tak přemýšlím o tom, jestli pojedu do Česka, nebo na Slovensko.
Nemám problém se zpoplatněním, ale pouze lokálních míst a konkrétních památek. Nedokážu si představit, že bychom zpoplatňovali vstup do města, nebo že bychom na Malostranskou postavili turnikety.
Masy lidí
Ve Sněmovně stále leží novela zákona o podnikání v cestovním ruchu, která má zavést systém eTurista. Ten by přinesl povinnost zaregistrovat se pro každého, kdo poskytuje krátkodobé ubytování. Typicky jsou to služby Airbnb nebo Booking.com. Může tento zákon pomoci proti overturismu, paní Dolanská?
Dolanská: Rozhodně může pomoci cestovnímu ruchu, to zcela určitě. Jestli pomůže overturismu, to v této chvíli nedokážu říct. Ale zcela určitě sjednotí podmínky ubytování.
Čtěte také
V Praze máme oficiálně 17 tisíc lůžek přes Airbnb, ale neoficiálně jich tady máme skoro 30 tisíc. Najednou to město potřebuje vědět, jestli potřebuje další dvě vodárny, jestli potřebuje další kanalizační zařízení.
Jsou tu masy lidí, o kterých nevíme. A to je obrovský problém. Proto ten e-Turista, který už na evropské úrovni se zavádí a k nám musí dojít do roku 2026. Jsou to podmínky, které by ovlivnily i municipality, destinační managementy a marketing cestovního ruchu.
Otázkou je, kam až mohou zajít municipality v regulaci krátkodobého ubytování. Pane Kuneši, jste pro, aby tady existovalo právo obcí zasahovat do vlastnických práv?
Čtěte také
Kuneš: Není to něco, co by se mi úplně líbilo. Vnímám to z komplexního hlediska. Tyto registrace a regulace, jak se o nich bavíme, vytvářejí řetěz, kdy se z turistického pobytu stává byrokratický maraton. A to není nic, co by se mi úplně zamlouvalo.
Do Česka přijíždějí statisíce lidí a ta zátěž na regulaci je tak velká, že si nedokážu představit, že bychom každého regulovali. Natož, nedej bože, říkali lidem, kteří mají Airbnb, koho můžou, či nemůžou ubytovat.
Poslechněte si celý pořad Pro a proti. Audio je nahoře v článku. Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v červenci 2025.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
