Bombardování Srbska? Přece hrozilo, že uprchlíci z Kosova zahltí okolní státy, věří publicista Urban

Publicista také připomíná, že je řeč o válce. „Ne o sportovním utkání. A ve válce vždy dojde k nechtěným ztrátám na civilních životech. V těch tisících náletech se takové věci prostě musely stát a máme štěstí, že toho bylo v podstatě hrozně málo, čímž nechci civilní ztráty snižovat. Ale konflikt především nikdy neměl vzniknout.“

Čtěte také

Zeman sice říká, že mluví jen za sebe, přesto je to český prezident a jeho slovo má ohromnou váhu, píše srbská N1 o omluvě za bombardování

„Řada odborníků, já už o tom psal v roce 1996, kritizovala Západ, že Kosovo vyloučil z Daytonských mírových dohod a tím udělal válku nevyhnutelnou. Řada z nás už tehdy varovala před válkou,“ dodává Urban

Exministr Bašta má vše spojeno s osobním rozhodováním. „Bavíme se o zasedání vlády, které přišlo zhruba čtrnáct dní poté, co jsme se stali členy NATO. Rozhodování, zda budeme loajální k Srbsku, se kterým nás vázaly historické vazby, nebo budeme loajální členové Severoatlantické aliance, bylo poměrně složité.“

„Problém byl ten, že jsme žádali o ujištění, že nebudou dotčeny civilní cíle. A dokonce s touto podmínkou jsme to schválili. Byli jsme si ale vědomi, že je třeba postupovat přiměřeně tamní situaci,“ vzpomíná bývalý politik.

Žádali jsme o ujištění, že nebudou dotčeny civilní cíle. Dokonce s touto podmínkou jsme to schválili.
Jaroslav Bašta

Urban vyčítá tehdejší české vládě, že se nezajímala o více než čtyřletou válku na území bývalé Jugoslávie. „Vnímat Kosovo jako oddělený konflikt je známka totální neznalosti a amatérismu. Morální problémy byly jen výsledek neinformovanosti. Je mi to hrozně líto, v oblasti jsem roky působil, dával jsem zprávy do Prahy, ale nikdo si toho nevšímal.“

Čtěte také

Tvrdit, že Kosovo je Srbsko, je stejně nezodpovědné jako přisuzování Sudet Říši, říká Jolyon Naegele

„Albánci si zvolili nenásilí pod Ibrahimem Rugovem, který v podmínkách války dokázal deset let na celém Balkáně udržet pokoj. Ale Západ hnutí delegitimizoval, takže byla otázka měsíců, kdy nastoupí mladá generace žhavá na ozbrojený boj. Diplomacie vyčerpala všechny možnosti včetně ruské účasti a letecká operace byla nejmenším z možných zel,“ věří i dnes publicista.

Bašta: Teď už víme víc

Jaroslav Bašta|foto:Jana Přinosilová,Český rozhlas

Bývalý ministr připomíná další pozapomenutou okolnost. „Kosovská osvobozenecká armáda UČK byla také žhavá do války, to byli původně stalinisté. A albánská strana nenaplňovala ideál toho, koho bychom měli podporovat.“

„Po dvaceti letech víme o poměrech, které tam byly, a o falešných informacích daleko více. Ukazuje se, že občas etnické čistky byly poněkud vymyšlené, nebylo vše tak, jak se o tom mluvilo a bylo to oboustranné.“

Čtěte také

Thomas Kulidakis: Česko jde ve vztazích se Srbskem ve šlépějích T. G. Masaryka, nikoliv Madeleine Albrightové

Urban připomíná, že podle propočtu by dva miliony uprchlíků z Kosova znamenaly zhroucení ekonomik okolních států. „Takže Evropě hrozilo dalších až sedm milionů uprchlíků. To byl hlavní důvod, proč do toho NATO šlo, všechno ostatní jsou s prominutím neinformované řeči,“ tvrdí publicista.

Bývalý ministr prý omluvu Miloše Zemana naprosto chápe. „Rozhodovali jsme před více jak dvaceti lety a omluva souvisí s rozhodováním, které bylo tenkrát, nikoliv se situací, která je teď. Vnímám to i z pohledu člověka, který hodnotí svá rozhodnutí minulosti, a i když ví, že to bylo nutné, tak zároveň si uvědomuje negativní dopady,“ nabízí vhled do prezidentova uvažování Jaroslav Bašta.

Jan Urban, novinář a disident komunistického režimu, signatář Charty 77, lídr a mluvčí Občanského fóra|foto:Věra Luptáková,Český rozhlas

„To, že prezident Zeman se po dvaceti letech omluví a neví, že v Kosovu už vůbec UČK není u moci, že žvaní nesmysly, to je to téma, o kterém by česká politika měla rozhodovat. Ne o dvacet let starých věcech. Tyto jeho výlevy poškozují Českou republiku a Miloš Zeman by měl být okamžitě odvolán,“ žádá Jan Urban.

Poslechněte si celou debatu. Moderuje Karolína Koubová.