„Nejde o geopolitiku, ale o zdraví.“ Proč si vede Srbsko v očkování tak nečekaně dobře?

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Očkování proti onemocnění Covid-19

Premiér Andrej Babiš (ANO) v únoru krátce navštívil Srbsko, kde po podobné misi v Maďarsku podle oficiálních vyjádření sbíral informace o postupu proti koronavirové pandemii. Tamního přístupu si ale všímají i velká zahraniční média. Britská stanice BBC na svých stránkách analyzuje důvody srbského úspěchu, kdy se tato balkánská země zařadila mezi pět států, které proti novému koronaviru zatím stihly naočkovat největší část svého obyvatelstva.

Ana Brnabićová, srbská premiérka, která studovala ve Spojených státech, byla prvním vysoce postaveným evropským politikem, který se nechal naočkovat vakcínou od firmy Pfizer. Aleksandar Vulin, kterého BBC představuje coby „rusofilního ministra vnitra“, si zase vyhrnul rukáv, aby si nechal píchnout Sputnik V. A Zlatibor Lončar, srbský ministr zdravotnictví, si do těla nechal radostně vpravit čínskou vakcínu Sinopharm.

Čtěte také

Cílem těchto fotoseancí bylo přesvědčit nedůvěřivou srbskou veřejnost, že očkování je bezpečné. Je to ale také výborná ilustrace „všežravého“ přístupu Srbska k nákupu vakcín, který zemi v závodě o nejproočkovanější populaci dostal na první místo mezi státy kontinentální Evropy.

„Nezajímá nás, jestli je vakcína z Číny, USA nebo Evropské unie – jde nám jenom o to, aby byla bezpečná a abychom ji mohli dostat co nejdřív,“ vysvětluje přístup své vlády srbská premiérka. A dodává: „Není to pro nás otázka geopolitiky, ale zdraví.“

Nespoléhat se na Brusel se Srbsku vyplatilo

Tenhle pragmatismus se Srbům docela vyplácí. Ostatní země západního Balkánu mají co dělat, aby vůbec nějakou vakcínu sehnaly, a nezbývá jim než doufat v Evropskou unii nebo v mezinárodní iniciativu Covax. Vláda v Bělehradu oproti tomu počítá s tím, že do poloviny února očkování podstoupí nejméně desetina populace.

Srbsku se v tempu vakcinace podařilo předehnat i všech 27 států Unie. Očkovat se mu daří zhruba dvakrát rychleji než Němcům, Španělům nebo Italům a čtyřikrát rychleji než Nizozemcům.

Čtěte také

Předsedkyně vlády sice tvrdí, že když jde o nový koronavirus, musí jít geopolitika stranou, v pohledu BBC ale není pochyb o tom, že vřelé vztahy Bělehradu s Pekingem a Moskvou zemi pomohly získat vakcínu v takovém množství, které jí země Evropské unie můžou jenom tiše závidět.

„Byla bych stejně tak ráda, kdybychom sehnali milion dávek vakcíny od Pfizeru,“ podotýká Brnabićová, podle které se ale srbská zahraniční politika vyplatila.

„Myslím, že jsme si počínali chytře. Musím říct, že jsem hrdá na to, co jsme dokázali. V Evropské unii nejsme a s ohledem na vzájemnou solidaritu v rámci Unie je jasné, že vakcínu od EU dostaneme až jako poslední. To je nevýhoda toho, že nejsme členem Unie. Vstup do EU zůstává naším strategickým cílem,“ dodává premiérka.

Čtěte také

V okamžiku krize se ale ukázalo, že nespoléhat v otázce zajištění vakcíny na Brusel bylo pro Srbsko požehnáním. Výsledkem je například stav, kdy se lidé mohou na rozpadajícím se bělehradském výstavišti po on-line registraci zařadit do rychle postupující fronty na očkování.

Efektivita celého procesu vyvolává v zemi, která není zrovna proslulá výkonností své veřejné správy, nefalšovaný údiv.

„Překvapilo mě to,“ řekl novinářům sedmdesátiletý Slavić Radonović. Sám prý ve zdravotnictví pracoval a ví, že je dobré. Přesto ho překvapila úroveň organizace a to, kolik je tu zdravotníků.

Nepříjemný pohled pro Brusel

Pro Brusel to tak příjemný pohled není, neboť svět vidí, že země, která se uchází o členství v Evropské unii, nepokrytě těží ze svých vazeb na východ. A státy západního Balkánu se znovu přesvědčují o tom, že když jim teče do bot, Unie není nejspolehlivějším partnerem.

Čtěte také

Vuk Vuksanović z Bělehradského centra bezpečnostní politiky označuje přístup Evropské unie za krátkozraký. Brusel jím ztrácí, zatímco Čína získává prostor k vlastnímu prosazení. Podle Vuksanoviće snad „jako by tu Evropská unie ve smyslu vážně míněné politické strategie vůbec nebyla“.

Nejméně jedna unijní země, Maďarsko, si už ze Srbska vzala příklad a objednala čínskou a ruskou očkovací látku. A ostatní můžou následovat. Srbsko si tak pro jednou může vychutnat pocit, že zbytku Evropy ukázalo, jak na to, zamýšlí se britská stanice BBC.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách, který připravil Miroslav Tomek. 

O tom, že klima se stává mainstreamovým tématem mezinárodní politiky. Co přinese Světové obchodní organizaci první žena v čele? Americká města dodnes využívají infrastrukturu vybudovanou černými otroky. A starověký Babylon i přes zápis na seznam světového dědictví UNESCO zůstává v žalostném stavu.

Spustit audio

Související