Otázky a odpovědi: Kam míří ruské, čínské, indické vakcíny? Jak funguje vakcínová diplomacie?

Rusko má další Sputnik

Prezident Ruské federace Vladimir Putin ohlásil registraci vůbec první vakcíny proti onemocnění covid-19 už 11. srpna 2020. Jméno dostala po raketě, která vynesla na oběžnou dráhu Země první umělou družici. Tehdy Rusko sahalo po vítězství ve vesmírném závodě se Spojenými státy.

Čtěte také

Novinářka Dobiášová: Úředníci prověřují možnosti pro použití Sputniku v Česku. Snahu řídí Prymula

Na cenné prvenství vsadilo i tentokrát. Virolog Libor Grubhoffer, ředitel Biologického centra Akademie věd, ale upozorňuje na možná rizika: „Rusové šli do plošného očkování po experimentálním naočkování 77 vojáků, což bylo jistě velmi nedostatečné množství.“

Očkovací látku Sputnik V vyvinuli v moskevském Ústavu epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji, kde pracují podle Grubhoffera skvělí odborníci. I přesto ale zůstává obezřetný.

„Mají ve virologii velké sebevědomí a pouštějí se i do věcí, které jsou zakázané. Sputnik je nóbl generace vektorové vakcíny. Jen doufám, že i ty další technologické kroky splňují náročné požadavky civilizovaných zemí demokratického světa,“ říká.

Ruští vědci už v polovině října vyrobili druhou vakcínu, která dostala název EpiVacCorona. A následně představili i třetí – Sputnik-Light.

Na jakém principu ruská vakcíny fungují? A co o nich říkají ruští vědci? Dozvíte se v audiozáznamu. 

Čína: Spása opomenutých regionů?

Velmi výrazný dosah mají vakcíny od čínských farmaceutických firem Sinovac a Sinopharm, jichž bylo vyočkováno už 31 milionů dávek. Očkuje se s nimi třeba v Turecku a Brazílii, ale také v chudších zemích Asie nebo Latinské Ameriky. Jednotlivé zprávy o účinnosti se ale výrazně liší, mluví se o 50 až 90 procentech účinnosti.

Čtěte také

Bude se Čína zodpovídat za rozšíření covidu-19? Vyhnuli bychom se tím další pandemii, říká kanadský aktivista

Čínské vakcíny stejně jako Sputnik V zatím nezískaly povolení k použití od Evropské lékové agentury. Jedinou unijní zemí, která na svém území naléhavé použití těchto látek povolila, je Maďarsko.

Analytička a specialistka na Čínu Ivana Karásková z Asociace pro mezinárodní otázky připomíná, že v Číně jsou celkem čtyři firmy, které na vakcíně pracují. Rozšiřování čínských vakcín do opomenutých regionů není jen otázkou ekonomickou, ale i diplomatickou.

„Čína se snaží vytyčit si své pole a ukazovat Západ jako někoho, kdo je hnán dravým kapitalismem a stará se jen sám o sebe. Zatímco Čína údajně přináší pokrok celému lidstvu,“ vysvětluje Karásková. Mezi opomenuté regiony ovšem podle východoasijského obra patří i západní Balkán – například Srbsko.

Jak čínské vakcíny fungují? Jaké cíle s nimi Peking má? Poslechněte si v audiozáznamu.

Indie: Tvářemi očkování hvězdy Bollywoodu

Mezi státy, které očkují jako o závod, se řadí také Indie. Více než miliardová země začala vakcínu podávat v lednu a do července chce imunizovat na 300 milionů lidí. Indové dostávají bez možnosti výběru čistě indický Covaxin nebo Covishield, který se vyrábí podle receptu britské farmaceutické společnosti AstraZeneca.

Čtěte také

Změní pandemie fungování farmaceutického průmyslu? JAR a Indie chtějí zastavit patentování

Donedávna malá farmaceutická firma Bharat Biotech přitom čistě indickou vakcínu vyvinula v rekordním čase a indický regulátor léčiv ji schválil bez poslední testovací fáze. Řada obyvatel Indie včetně tamních lékařů jí proto příliš nedůvěřuje.

„Je to tradiční, klasická vakcína. Ostatně i Česká republika měla zájem hned na začátku takovou inaktivovanou vakcínu vyvíjet u nás. Problém tam je s technologickou spolehlivostí a správnou výrobní praxí, se kterou asijské země bývají na štíru,“ shrnuje virolog Libor Grubhoffer.

Tvářemi vakcinace se v Indii stávají hvězdy Bollywoodu, které mají na populaci daleko větší vliv, než si v Evropě vůbec dovedeme představit. „A to včetně nejchudších obyvatel,“ upozorňuje imunolog Zděněk Štipl.

Své postavení farmaceutické velmoci využívá Indie také k posílení pozice v oblasti Jihočínského moře, tvrdí Štipl: „Už během prvního týdne začala dva typy vakcín dovážet do okolních zemí – třeba na Šrí Lanku, do Bangladéše.“

Co je to špinavá vakcína? A jakou účinnost mají indické očkovací látky? Poslechněte si v audiozáznamu.

Spravedlivá distribuce

Zatímco bohaté státy se pravděpodobně proočkují už během tohoto roku, chudší regiony – jako například subsaharská Afrika – dosáhnou kolektivní imunity až v roce 2023. Podle některých odhadů dokonce ještě o rok později.

Hlavním nástrojem pro spravedlivější distribuci vakcín, tak aby se co nejrychleji dostalo i na chudší země, je iniciativa Covax. Podle Andrey Taylorové z amerického Duke Global Health Institute je program pro úspěšné překonání pandemie klíčový, sám o sobě ale nestačí.

Čtěte také

Bohaté státy přeskakují ve frontě na vakcíny, upozorňuje expert. Následky mohou trvat desítky let

„Cílem je zajistit vakcínu ideálně pro 30 procent obyvatel zúčastněných států – včetně těch nejchudších zemí,“ říká Taylorová.

Pokud se ale nepodaří zvrátit nerovnost v dostupnosti vakcín, můžeme poměrně brzy dospět do situace, kdy bohaté státy sice dosáhnou kolektivní imunity, ale většina obyvatel této planety stále očkovaná nebude.

A takový stav přitom není výhodný ani pro rozvinuté země, vysvětluje epidemiolog Petr Smejkal: „V zemích, kde k očkování nedojde, pravděpodobně dojde k výskytu mutací. A ta mutace, rezistentní na vakcíny, se zase zpětně vrátí do toho rozvinutého světa.“

I s ohledem na rizika spojená s případnými novými mutacemi je podle Andrey Taylorové načase, aby lídři těchto států přehodnotili svůj dosavadní přístup: „Bohaté země včetně členských států Evropské Unie, Kanady, Spojených Států a Velké Británie by měly začít darovat část objednaných vakcín chudším státům – ať už prostřednictvím Covaxu nebo jiných iniciativ.“

Proč je zásadní, aby lidé z rizikových skupin po celém světě dostali vakcínu včas? Poslechněte si v audiozáznamu.

Vakcínová diplomacie

„Termín vakcínová diplomacie je o využívání silných stránek, které jsou v tomto krizovém období neodmyslitelně spjaty s výrobou vakcín a jiných léků, k dosahování širších zahraničněpolitických cílů,“ vysvětluje pojem politolog Harsh Pant z londýnské King’s College.

Pant pochází z Indie a upozorňuje na to, že právě jeho rodná země využila hned na začátku koronavirové pandemie sílu svého farmaceutického průmyslu k vytvoření image spolehlivého a solidárního partnera.

Čtěte také

Čína má vůli být lídrem světa. Tu ambici tolik nevidíme v USA a v Evropě už vůbec ne, soudí Pojar

„Západní média trochu vytváří dojem, že jde o chaotickou zemi, která není efektivně spravována. Tahle krize je ale pro Indii příležitostí prezentovat se v jiném světle – jako země, která krizi zvládla a je schopná se soustředit na vývoj, výrobu a světovou distribuci,“ komentuje.

Indie nejdříve vakcíny poskytla svým sousedům, vliv chce ale podle Planta posilovat v celém jihoasijském regionu. Transparentněji a důvěryhodněji chce působit hlavně ve srovnání s Čínou. Které ostatně vakcinační diplomacie také není cizí.

„Jeden z cílů Číny je prezentovat svou ‚soft power‘ a tím zvyšovat atraktivitu pro rozvojový svět. Může to posílit čínský vliv a pomoci k dosažení jiných politických cílů – Čína například vyjednávala s některými zeměmi jihovýchodní Asie, se kterými má územní spory. Za to, že jim dodá vakcíny, očekává zmírnění jejich vyjednávací pozice, říká expert na světové zdraví z Council on Foreign Relations Jen-Čung Čuang.

Rusko, které svůj Sputnik V prezentuje jako „první registrovanou vakcínu na světě“, zase využívá svou očkovací látku k utužování dobrých vztahů – smlouvu o prodeji tak podepsalo například s Venezuelou, Srbskem nebo Maďarskem. I některé západní země ale ovlivňují distribuci očkovacích látek, pokud do jejich vývoje investovaly.

Více si o vakcínové diplomacii poslechněte v audiozáznamu.

Vakcíny opravdu fungují, ukazuje se v Izraeli

Farmaceutické firmy slíbily Izraeli přednostní dodávky vakcín výměnou za sdílení dat o průběhu vakcinace. Asi 40 procent Izraelců už bylo v únoru naočkováno alespoň jednou dávkou, necelá třetina populace získala obě potřebná očkování.

A první závěry zní slibně – zdá se, že vakcíny fungují. „Ukazuje se, že ty výsledky jsou velice nadějné, možná to až přesahuje očekávání. I navzdory tomu, že se teď získávají výsledky po velmi krátké době od očkování. Dá se očekávat, že s tím časovým odstupem budou výsledky ještě lepší,“ hodnotí Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.

Čtěte také

Gita Zbavitelová: Izrael dokáže naočkovat všechny své obyvatele do konce února

Zatím to vypadá, že v některých věkových skupinách je účinnost očkování až padesátiprocentní. Právě tato data jsou ale velice ovlivněna tím, že se sledování provádí krátkou dobu. „U lidí naočkovaných teprve nedávno se ještě nerozvinula imunita tak, aby byli úplně odolní,“ vysvětluje Hořejší.

A úspěchy izraelské očkovací kampaně se rychle stávají politikem. „Benjamin Netanjahu tvrdí, že on je tím hlavním strůjcem úspěchu – že on zařídil dostatečný počet vakcín, on se spojil s farmaceutickými firmami a nese hlavní zásluhu,“ komentuje analytička a expertka na Blízký východ Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra pro izraelská studia na Univerzitě Karlově.

Jaké politické otázky se s očkováním v Izraeli pojí? Jaký dopad má rychlý průběh vakcinace na vývoj izraelského vakcíny? Odpoví poslední díl vědeckého seriálu.