Vakcíny z východu: Pracovali na nich špičkoví vědci. Otazníky kolem schvalovacího procesu ale vyvolávají pochybnosti
Na rozdíl od Evropské unie a dalších bohatých regionů, které si zajistily dodávky vakcín od západních farmaceutických společností, zůstává většina rozvojového světa odkázána na vakcíny z Ruska, Číny nebo Indie – a to i přesto, že o jejich účinnosti a bezpečnosti řada odborníků pochybuje. Zatím jde o dvě ruské, čtyři čínské a jednu indickou vakcínu.
Na rozdíl od západních vakcín je většina čínských a také jedna indická očkovací látka, založeny na inaktivovaném viru Sars-CoV-2.
„Vezmete virus, který izolujete od pacienta, a namnožíte ho. Pak ho chemicky usmrtíte a případně ještě s další doprovodnou látkou aplikujete,“ vysvětluje celý princip viroložka Ruth Tachezy, vedoucí Katedry genetiky a mikrobiologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. „Vsadili na něco, co je vyzkoušené a co by – řekněme – mělo být méně rizikové,“ dodává.
Čtěte také
Ruská vakcína Sputnik V funguje podobně jako ta od společnosti Astra Zeneca – na bázi adenovirového vektoru. Přesto jsou ohlasy ze strany odborné kritiky poměrně skeptické. Kamenem úrazu ale není předpojatost vůči ruským vědcům, ubezpečuje biochemik Jan Konvalinka:
„Myslím, že nikdo z nás nemá pochyby o kvalitě ruské vědy. Znám lidi z Gamalejova institutu, kteří na té vakcíně dělali, a jsou to prvotřídní vědci. O tom není sebemenší diskuse. Otázky nicméně může vyvolávat proces schvalování, který je zatím neprůhledný.“
Podobné výhrady jsou adresovány také do Číny. „Například u vakcíny Sinovac bylo řečeno, že v prosinci při klinické zkoušce v Brazílii měla více než padesátiprocentní účinnost, pak ohlásilo Turecko přes 91 procent a v lednu znovu Brazílie se 78 procenty. Přičemž žádná oficiální publikace není, což samozřejmě nebudí důvěru.“
Čtěte také
Ruth Tachezy naráží na skutečnost, že všechny zmíněné vakcíny byly schválené ještě předtím, než prošly všemi standardními fázemi klinického hodnocení. „Neříkám, že ty vakcíny musí být špatné. Ani v případě pandemie ale nelze podkročit určitá pravidla, pokud se jedná o lidské zdraví.“
S tím souhlasí virolog a ředitel Biologického centra Akademie věd Libor Grubhoffer: „V případě pandemie infekčního agens, které má relativně nízkou a věkově soustředěnou smrtnost, lze epidemiologickými opatřeními činit základní preventivní kroky ke snižování tvrdých důsledků.“
Do Asie, Afriky a jižní Ameriky
Značná část rozvojového světa ovšem nemá příliš na výběr – vakcíny západních firem si totiž rychle rozebraly bohaté státy. Rusko, Čína a Indie tak mají o to silnější motivaci dokončit své vakcíny co nejdřív. Jednak aby uspokojily poptávku vlastních občanů, ale také aby mohli exportovat do Asie, Afriky nebo Latinské Ameriky.
Libor Grubhoffer upozorňuje také na silný moment dojmu, který země produkující vakcínu vyvolá v mezinárodním společenství. „Pokrýt část tak velkého trhu, jako je Brazílie, má určitě význam pro Rusko a Čínu i z hlediska PR.“
Poslechněte si celou reportáž Filipa Rambouska.
Související
-
Konvalinka: Vakcíny snižují infektivitu o desítky procent. Máme šanci, že klesne až na desetinu
Šíření covidu v Česku zpomalilo. Nově přibylo 11 tisíc nakažených „Dobrá zpráva je, že to vypadá na stabilizaci. Špatná, že čísla jsou stále strašná," říká Konvalinka.
-
Tereza Zavadilová: Sputnik a vakcína z Wu-chanu
Očkování proti koronaviru bude největší světovou akcí v historii v tak krátkém čase. Bude se týkat tří miliard lidí a bude stát odhadem Gates Foundation 25 miliard dolarů.
-
Jako cesta na Měsíc, srovnává laureát Nobelovy ceny Nurse vývoj vakcíny. Přesto ve vědě zůstane díra
„V roce 2020 mi z hlediska vědy a medicíny přišlo pozoruhodné, kolik vědců a výzkumných skupin změnilo své badatelské zaměření, aby přispělo k řešení nastalé situace.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
