Hella. Pátrání rusistky Aleny Machoninové po skutečné ženě z gulagu i ze slavného románu
Kdo byla žena, které Jiří Weil ve svém románu Moskva-hranice říká Ri? Pátrá po ní Alena Machoninová v románu Hella. Ri byla totiž skutečná: narodila se v Prostějově, jmenovala se Helena Frischerová a přezdívalo se jí Hella. Ve třicátých letech odjela s manželem do Sovětského svazu a po vykonstruovaném procesu byla odsouzena k deseti letům v takzvaně pracovně-nápravním táboře. Vydejte se s Radioknihou po stopách fascinující ženy.
Děsivý rozklad charakteru, individuality a lidské důstojnosti v sovětské společnosti třicátých let, to je ve zkratce román Moskva-hranice. V knize Hella Aleny Machoninové ho čte vypravěčka, která se rozhodne pátrat po osudech skutečné ženy, jež byla předlohou románové Ri.
Stejně jako Ri i Hella odjela ve třicátých letech dvacátého století se svým manželem z Československa do Sovětského svazu. Tam byli manželé posléze zatčeni a ve vykonstruovaném procesu odsouzeni: muž k smrti, Helena k deseti letům v sovětském gulagu.
Vypravěčka prózy hojně cituje a komentuje obsáhlou Hellinu korespondenci s její přítelkyní z lágru Tamarou Petkevičovou i vzpomínkové prózy obou bývalých trestankyň. Nachází v nich i paralely se svým životem a vše posouvá do obecné roviny.
Knihou se prolínají úvahy o překladu a jeho možnostech, o místu domova, o nostalgii… Vše uzavírá vypravěččin obsáhlý dopis Helle.
Kniha Aleny Machoninové Hella se stala Knihou roku 2024 v soutěži Magnesia Litera. Od smrti Heleny Frischerové uplyne 4. listopadu čtyřicet let.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
