Bohaté státy přeskakují ve frontě na vakcíny, upozorňuje expert. Následky mohou trvat desítky let

„Za několik měsíců budeme mít v Evropě víc dávek, než můžeme využít. Jen dodávky od první dvou firem BioNTech a Moderna by nám stačily k proočkování až 85 procent populace zemí EU. Ostatní státy, chudší část světa má mezitím pocit, že se na ně zapomíná,“ prohlásila koncem ledna předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Celkově si Evropská unie objednala 2,3 miliardy dávek vakcín. Přebytky hodlá Unie posílat do zemí ve svém sousedství a dalších chudších regionů.

Ani Jihoafrická republika nemá dost vakcín

Jenže zatím zůstává jen u slibů, Evropa řeší vlastní potíže s výpadky dodávek výrobců vakcín a státy s nižšími a středními příjmy marně čekají na slibovanou mezinárodní pomoc v rámci společné iniciativy COVAX Světové zdravotnické organizace (WHO).

Čtěte také

Při nákupu vakcín jsme nezaspali, Česko mohlo kdykoli pomoci, vzkazuje Ursula von der Leyenová

Například Jihoafrická republika si proto už pokouší dodávky vakcín zajistit sama.

„Spoléhali jsme na COVAX, ale žádné dávky z něj nepřicházejí a to nás donutilo jít cestou vlastních dohod. Je to výrazně rychlejší cesta, ale samozřejmě to není jednoduché, zvláště pokud jde o náklady. Vše si platíme sami a to limituje naše možnosti a náš přístup k vakcíně,“ popisuje Candice Sehoma, která v Jihoafrické republice pracuje jako koordinátorka mezinárodní organizace Lékaři bez hranic.

Do země zatím dorazilo milion dávek vakcín z Indie od společnosti AstraZeneca. Vláda jedná i o dalších dodávkách. Přestože Jihoafrická republika patří mezi nejbohatší státy Afriky, dostatek dávek na proočkování populace si sama zajistit nedokáže. Podle Candice Sehomy je přístup západních zemí k objednávkám nespravedlivý.

„Je třeba vzít do úvahy, že vakcínu potřebuje přednostně zranitelná část populace. Myslím, že je neférové začít očkovat lidi, kteří mezi zranitelnou populaci nepatří, zatímco tady v Jihoafrické republice a dalších afrických státech očkování nedostali ani lidé, které pracují v první linii boje s pandemií,“ dodává.

Čtěte také

Změní pandemie fungování farmaceutického průmyslu? JAR a Indie chtějí zastavit patentování

Jak upozorňují Lékaři bez hranic, právě Jihoafrická republika spolu s Indií iniciovala návrh, aby se farmaceutické firmy vzdaly monopolu na medicínské přípravky využitelné v boji s pandemií, mohla by se tak nastartovat jejich výroba ve velkém.

Západní státy, včetně těch evropských, jsou ale proti.

Problémy na desítky let

„Bohatší země přeskočily frontu, využily svého bohatství a svého vlivu a objednaly si víc vakcín, než potřebují. Extrémním příkladem je Kanada, která má objednáno tolik vakcín, že by mohla proočkovat svou populaci pětkrát,“ upozorňuje Jiří Sejkora z Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze, který se zaměřuje na rozvojovou ekonomii a extrémní chudobu.

Důsledkem bude prodlužování epidemie v zemích s nízkými a středními příjmy a s tím také jejich ekonomických problémů. „Jde v některých případech o už tak hodně zadlužené země, které se během pandemie dál zadlužují enormními tempy. Hrozí, že to skončí dluhovou krizí,“ upozorňuje Sejkora. Nejhorší situace je podle něj zejména v subsaharské Africe.

Čtěte také

Krizový eurokomisař: Před druhou vlnou pandemie jsme varovali včas, to členské státy se zdráhaly

Následky opatření proti koronaviru navíc zasahují chudší státy tvrději. Například děti nemají často možnost účastnit se online výuky. Zavření škol a prodlužování pandemie kvůli nedostatku vakcín pro ně znamená, že mohou ze školy vypadnout třeba i na dva až tři roky.  

„To se projeví, protože budou mít v budoucnu v průměru nižší příjmy, ekonomiky budou vykazovat horší výsledky, ty země si to ponesou desítky let do budoucna. To jsou náklady, které vznikají teď, nevidíme je, ale budou tady s námi,“ dodává Sejkora.

Poslechněte si celou Evropu Plus, kterou připravil Viktor Daněk.