Čeká nás léto plné leteckých výpadků a stávek letištního personálu
Po dvou letech svízelné pandemie koronaviru se zdá, že nás čeká první uvolněné léto. Cestování přinejmenším po Evropě neomezují pandemická opatření a dříve opuštěná letiště se začínají opět plnit lidmi. Možná až moc. Aerolinky nestíhají. Dopad covidu-19 na turistický ruch se začíná viditelně projevovat až teď, kdy začalo odvětví konečně znovu ožívat.
Začalo se to projevovat už před pár týdny – mezinárodní letištní haly se zaplnily lidmi a jejich výrazy nadšení z dovolené nepřipomínaly. Problémy s leteckou dopravou měla hlavně Velká Británie, ale zastihlo to téměř všechna velká evropská letiště.
Čtěte také
Důvody pro chaos v letecké dopravě jsou prosté, aerolinky nemají personál. Na počátku pandemie koronaviru musely masově propouštět, udržovat si tisíce zaměstnanců nemělo smysl – a teď, když už se opět létá, se ale bývalí pracovníci nevracejí.
Našli si mnohdy jiné povolání a cestovní ruch se během předešlých dvou let stal nejistým odvětvím, stejně jako gastronomie nebo hotelnictví. Letecké společnost, tak nestíhají odbavovat lety, obsloužit všechny pasažéry a naplnit pravidla spojená s nutným počtem personálu.
Nespokojenost turistů i personálu
Třeba British Airways zrušily na období mezi březnem a říjnem už 16 tisíc spojů, Lufthansa zase neodbaví 900 původně nabízených letů a tento seznam by mohl pokračovat mnohem dál. Nesílí tak pouze nespokojenost cestujících ale i samotného personálu, který pracuje často na hranici svých možností
Každá společnost k tomu přistupuje jinak. Třeba Easyjet snížil počet sedadel v letadle. Jeden stevard může mít na starosti maximálně 50 cestujících, a protože počty pracovníků se nezvyšují, musí se snižovat počty cestujících.
Čtěte také
Společnost Wizz Air se dostala do hledáčku evropských leteckých odborů poté, co vyplynulo na povrch, co její generální ředitel Jozsef Váradi požaduje po svých zaměstnancích.
„Rozumím tomu, že výsledkem všech těchto problémů je únava, ale teď když se konečně začínáme stabilizovat, musíme snížit míru únavy. Nemůžeme vést tento byznys, když si každá pátá osoba vezme volno na léčení kvůli únavě. Všichni jsme vyčerpaní, ale někdy situace prostě vyžaduje kilometry navíc. Rušení letů pro nás představuje obrovské problémy. Poškodí to značku a jsou za tím velké finanční ztráty,“ popisuje.
I když se WizAir snažila vybruslit ze situace tím, že generální ředitel slova cílil na veškerý i pozemní personál, letečtí odboráři si to vyložili jako nabádání pilotů k tomu, aby létali navzdory vyčerpání.
Největší irská nízkonákladová společnost Ryanair se potýká s protesty zaměstnanců. Stávku vyhlásila její španělská sekce a snaží se přilákat i kolegy z ostatních zemí.
Co to všechno může způsobit a jak se připravit na případné problémy před cestováním, je tento díl Evropy plus. Celý pořad najdete v audiozáznamu.
Související
-
Česko je na předsednictví EU připraveno, tvrdí analytik. Že nebude druhá Entropa, je podle něj dobře
Česká republika se od 1. července ujme půlročního vedení v Radě Evropské unie.
-
Invaze na Ukrajinu je jakési evropské 11. září. Finům připomíná přepadení Sověty, popisuje politolog
„Vzpomínky na Zimní válku jsou u nás stále velmi živé. Každý rok si připomínáme její začátek a konec,“ vysvětluje přední finský politolog Mikka Aaltola.
-
Cenově dostupná péče o zuby a jiné nápady. Jak si Evropané představují Unii v příštích letech?
Celý rok mohli lidé přinášet své návrhy a nápady a účastnit se tak Konference o budoucnosti Evropy. Jeden z návrhů, který se dostal do finálního dokumentu, pochází z Česka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.