Krizový eurokomisař: Před druhou vlnou pandemie jsme varovali včas, to členské státy se zdráhaly

A dodává: „Nebylo to ale kvůli nedostatku solidarity. Bylo to kvůli nedostatku civilních ochranných prostředků, se kterým se potýkala celá Evropa.“

Čtěte také

Filip Nerad: Rok 2020 v EU ukázal, že diktát Bruselu je nesmysl

Slovinský eurokomisař to řekl v rozhovoru v rámci konference Prague European Summit 2020. Rozumí také tomu, proč Unie a její členské země reagovaly zpočátku na vypuknutí pandemie v Evropě nekoordinovaně a každý stát přijímal opatření bez ohledu na své sousedy:

„Úroveň připravenosti na jaře byla pochopitelně nízká. Potýkali jsme se s epidemií takových rozměrů, které nikdo nezažil. Poslední podobnou pandemií byla takzvaná španělská chřipka bezprostředně po skončení první světové války. Je tedy těžké se připravit na něco, o čem nic nevíte a nezažili jste to. Tak tomu bylo na začátku roku. Pak se to zlepšilo. Na druhou vlnu byly Evropská unie a její členské státy podle mě připravené už mnohem lépe.“

Navzdory tomu způsobila podzimní vlna pandemie mnoha evropským státům včetně Česka vážnější problémy než ta jarní. Důvod vidí Lenarčič i v tom, že se národní metropole neřídily všemi doporučeními Evropské komise.

Čtěte také

Ondřej Houska: Česko a další země EU chtějí razantně ozelenit ekonomiku

„Řekl bych, že druhá vlna a její intenzita některé státy opět překvapily. Moje kolegyně, komisařka Stella Kyriakidesová odpovědná za zdraví, v září varovala, že bychom neměli polevovat v ostražitosti, neměli bychom uvolňovat opatření a měli bychom rychle reagovat na zvyšující se počet nákaz. Členské státy se ale zdráhaly zavést přísnější opatření. Mohlo tak dojít ke zpoždění jeden nebo dva týdny, ale v takové pandemii může i jeden týden znamenat obrovský rozdíl.“

Efektivní a spravedlivé rozdělení vakcíny

Podle bývalé švédské ministryně zahraničí a někdejší první místopředsedkyně Komise Margot Wallströmové bude teď celý svět sledovat, jak si Unie poradí s dopady pandemie včetně zvládnutí očkování:

„To nejlepší, co můžeme udělat, je ukázat světu, že dokážeme distribuovat vakcínu efektivně a spravedlivě. Tohle bude možná první věc, na kterou se svět bude dívat, jak to zvládneme“

Dalším velkým úkolem pro Unii bude podle ní splnění klimatických cílů evropského bloku a všech opatření, které s tím spojuje. EU chce být do poloviny tohoto století uhlíkově neutrální. Do roku 2030 plánuje snížit emise oxidu uhličitého minimálně o 55 procent oproti stavu v roce 1990. Podle Wallströmové je to důležité i kvůli zajištění bezpečnosti.

„Když jsem byla ministryní zahraničí a Švédsko bylo dva roky nestálým členem Rady bezpečnosti OSN, cestovali jsme k Čadskému jezeru. Toto jezero se zmenšilo o 90 procent. Zbývá tak už jen 10 procent z této obrovské vodní plochy. Na malých ostrovech, které tam vznikly po vypaření vody, se navíc usadili teroristé a vytvořili si tam vlastní panství. Unášejí tam lidi a mohou odtamtud plánovat své činy. Mizení vody z tohoto afrického jezera tak změnilo životy lidí a stalo se zdrojem nových konfliktů.“

V pořadu Evropa Plus také uslyšíte, jak se na toto propojení bezpečnosti a klimatické politiky podle ní dívají středoevropské země nebo jestli jejich rezervovaný přístup ke klimatické politice neohrožuje zelené plány Unie.