Evropský rozpočet je k nám velmi vstřícný. Peníze ale musejí jít i na klimatickou politiku, upozorňuje Niedermayer

Dodává ale, že peníze bude nutné čerpat v souladu s klimatickou politikou nebo s digitalizací: „Tyto peníze určitě neslouží k tomu, aby nahrazovaly běžné výdaje států. Bude hodně záležet na nás, ale příležitost je obrovská.“

Čtěte také

Karel Barták: EU se vyhnula rozpočtové krizi, sankce za nedodržování vlády práva nenastanou okamžitě

Česku se sice dosud dařilo plnit klimatické cíle stanovené v roce 1990, ale především proto, že se výrazně proměnila ekonomika. Teď už bude muset být vláda aktivnější a motivovat firmy ke změnám, zejména v oblasti energetiky a dopravy.

„Emise skleníkových plynů v dopravě opravdu nesnížíme tím, že budeme do benzínu a nafty míchat víc biopaliv první generace, která jsou pro životní prostředí negativní. Potřebujeme zmodernizovat a elektrifikovat hromadnou dopravu a taky něco udělat s tou osobní,“ zdůrazňuje v Interview Plus.

Unijní summit schválil i záchranný fond na pomoc evropským ekonomikám v hodnotě 50 bilionů korun. Podle Niedermayera by z něj Česko mohlo získat 400 až 500 miliard čistého. Projekty ale opět musejí být v souladu s dohodou.

„Bez pomoci bychom se obešli, ale víc by to bolelo a později bychom se dostali k růstu. Není to tak, že obnova ekonomik stojí na evropských penězích, ale pro českou ekonomiku je to velmi podstatný příspěvek, který nám posílají ostatní země,“ podotýká Niedermayer.

Právní stát je základní kámen

Při vyjednáváních o rozpočtu se podařilo překonat odpor Polska a Maďarska, obě země totiž odmítaly spojovat nárok na unijní zdroje s dodržováním principů právního státu. Kompromisem bylo přijetí doprovodné deklarace, ta ale podle Niedermayera nemusí mít žádný efekt.

Čtěte také

Rozbíjet evropský rozpočet požadavky na stav demokracie znamená rozbíjet EU, tvrdí bývalý diplomat Drulák

„Velkou roli hraje analýza Evropské komise, jestli v daném státě není nějaký problém, obvykle spojený s fungováním soudní moci. Komise není nijak vázaná tím, že se šéfové členských států na něčem dohodli,“ upozorňuje.

Nemá ale komise v rukou až příliš silný nástroj, protože posuzování dodržování vlády práva může být subjektivní a politicky motivované?

„Mohla by to být pravda, pokud bychom se nepodívali, na co je ta regulace zaměřená. Pokud soudní systém v členské zemi nefunguje, zejména pokud je ovlivnitelný politickou mocí, tak v tu chvíli přestává fungovat všechno. Je to základní kámen fungování našich společností,“ reaguje europoslanec.

Podle Niedermayera přitom nejde o žádné abstraktní uvažování o tom, zda je v dané zemi dostatek demokracie. Právní úprava se týká flagrantních problémů ve fungování justičního systému.

Dohodne se Evropská unie a Velká Británie na budoucích vztazích? A co by znamenal tvrdý brexit? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.