Covid-19, brexit, klima, školství. Poslechněte si analýzu hlavních událostí roku 2020

České zdravotnictví si vyzkoušelo, jaké to je pracovat do posledních sil, odkládat a znovu provádět plánovanou péči a vyhrazovat jednotlivá pracoviště pro pacienty s covidem-19.

Čtěte také

Vojtěch: Babiš nebyl jediný, kdo si druhou vlnu nedokázal představit. Někteří lékaři situaci zlehčovali

„Opatření jsme se snažili zavádět včas, ale ukázalo se, že ne vždy byla efektivní. Nemyslím si, že je to černobílé a za všechno může vláda. Šéf ÚZIS Ladislav Dušek hovořil o tom, že epidemii nezastavují razítka, ale chování lidí. A to bylo na jaře jiné než na podzim,“ hodnotí situaci na sklonku roku 2020 exministr zdravotnictví a poslanec Adam Vojtěch (za ANO).

„Myslím, že řada z nás se naučila chránit ty nejzranitelnější. Ale co ještě není dotažené, je pozitivní motivace lidí, aby si mohli dovolit jít na test a zůstat doma,“ oponuje Olga Richterová, poslankyně a první místopředsedkyně Pirátů.

Politika: Co ukázaly krajské volby

Krajské volby na podzim 2020 ukázaly, že vítězství v počtu hlasů voličů ještě nemusí znamenat získání nejvyššího postu – hejtmana. Do krajského hlasování také promluvilo to, jak země zvládala do podzimu epidemii covid-19.

„V krajských volbách se ukázalo, že se hodně aktivizovali voliči nespokojení s vládou Andreje Babiše (ANO). Do značné míry se do toho promítla tendence opozičních stran obejít hnutí ANO. To ukazuje trendy pro sněmovní volby v příštím roce. Ale do té doby se toho může ještě hodně změnit,“ shrnuje politoložka Eva Lebedová z Univerzity Palackého v Olomouc.

Dělá toho EU moc, nebo málo?

V době pandemie se pozornost Evropanů obrátila k Evropské unii, která se snažila členským zemím se zvládnutím onemocnění pomoci. Ať už finanční pomocí, nebo pomocí s nákupem vakcín proti covidu-19. Na konci roku se ale Unie potýká také s tendencemi Polska a Maďarska neřídit se pravidly právního státu a stále není vyřešená ani dohoda s Velkou Británií.

„Tato krize ukázala, že členské státy nejsou svolné vzdát se části svých pravomocí – třeba v oblasti zdravotnictví. Unie ovšem prokázala, že si umí s krizemi poradit. Start měla pomalejší, ale potom se spolupráce zlepšila,“ upozorňuje analytik Českého rozhlasu Filip Nerad.

Distanční vyúka aneb Kdo padá přes palubu

Experti i sám ministr školství Robert Plaga (za ANO) přiznávají, že distanční výuka, ke které se v době epidemie přistoupilo, může prohloubit rozdíly mezi dětmi – dané původem.

„Nerovný přístup ke vzdělání tu byl i před covidem a ty nůžky se minimálně nezavírají. Při prezenční výuce se děti ze sociálně nepodnětných rodin dostanou do rukou učitelům, kteří mohou ty nůžky zavřít,“ připouští ministr Plaga.

Ministerstvo dalo od léta 1,3 miliardy korun na nákup techniky pro učitele i žáky, tvrdí Plaga. Vyzdvihuje také, že se mnoho učitelů v distanční výuce rychle zorientovalo.

Kolik ztratí autoprůmysl?

Světové ekonomiky se propadají do krize a jen český autoprůmysl, který je jednou z nejvýznamnějších částí tuzemského hospodářství, očekává propad zhruba o pětinu, evropský trh propadl zhruba o čtvrtinu.

„Autoprůmysl se snaží. Je to vidět na číslech produkce, snaží se dohánět ztráty. Ale je to poměrně složitá situace, která znamená změny v systému výroby. jsou tady sobotní směny. A situace je napjatá i kvůli nedostatku pracovníků – kvůli karanténám i ošetřovnému. Ale směřujeme k co nejlepšímu výsledku,“ očekává Zdeněk Petzl, ředitel Sdružení automobilového průmyslu.

Pět měsíců běloruských protestů

Už pět měsíců demonstrují Bělorusové za odstoupení prezidenta Alexandra Lukašenky. Do ulic vycházejí hromadně hlavně v neděli a Lukašenkův režim se proti nim nebojí použít sílu. Desetitisíce lidí byly zatčeny.

„Dosud probíhaly největší běloruské protesty většinou po volbách a jinak byla společnost spíše pasivní. To se změnilo. Samozřejmě do toho zasáhl covid-19. Co jsme viděli, bylo definitivní naštvání a rozčarování společnosti, že stagnuje, že čelí hrozbě koronaviru. Že další setrvání Lukašenky u moci je pro ni závadné,“ shrnuje analytička Asociace pro mezinárodní otázky Tereza Soušková.

Emise klesly, co bude dál?

V době pandemie covidu-19 došlo ke snížení emisí skleníkových plynů – zkrátka proto, že část lidských aktivit se utlumila. Vědci i Evropská unie vybízejí využít letošního poklesu ekonomiky i škodlivin k proměně ekonomik.

„Pokud se vrátíme do doby před krizí, zvýšíme výkon technologií, které máme, a budeme trvat na fosilních palivech, staneme se uhelným skanzenem. A budeme chudnout,“ varuje klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu.

Zastíněný brexit a jednání o dohodě

Málokdo mohl čekat, že britským tématem roku 2020 nebude rozchod Evropskou unií. Ani v polovině prosince není podepsaná dohoda o pobrexitových vztazích Británie a Unie.

„Dohoda by ještě mohla být, ale každým dnem je to méně pravděpodobné. Ale to, že nebude k 1. lednu, ještě neznamená, že nebude později třeba k 1. dubnu nebo květnu,“ věří Ivo Šlosarčík z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. 

„Je to divadlo hlavně k britské veřejnosti. Témata, o která nyní jde, se ale těžko převádí na peníze, jde o vnímání důstojnosti,“ dodává s tím, že chybějící dohoda bude mít negativní dopady na obě strany Lamanšského průlivu.

Poslechněte si diskuze.