Konvalinka: Obávám se, že třetí vlna právě začíná. Musíme dupnout na brzdu, promořování není cesta

17. prosinec 2020

Před rokem se v čínském Wu-chanu objevily první případy nemoci covid-19, která stále ochromuje většinu lidstva. „S odstupem času se zdá, že se mohlo podařit tu věc izolovat v Číně úplně na začátku. Kdyby to čínská vláda příliš dlouho netutlala a nelikvidovala lékaře a vědce, kteří upozorňovali, že jde o vážnou virovou infekci,“ míní biochemik Jan Konvalinka.

„Druhá věc je, že pravděpodobně Spojené státy a západní Evropa mohly udělat více v tom, aby nedovolily dramatické rozšíření té choroby tak rychle, jak se rozšířila,“ dodává a pokračuje:

Čtěte také

„Ale tím je nechci obviňovat. Bylo pro ně velmi obtížné na začátku jasně vidět nebezpečí, které se k nám blíží. Právě vinou zvláštního charakteru té nemoci, která má dvě tváře jako bůh Janus: Tvář chřipky, která většině lidí nic neudělá a nemá příznaky. A současně má tvář infekční choroby, která dokáže zablokovat zdravotnický systém a zabíjet tisíce lidí,“ vysvětluje prorektor Univerzity Karlovy na Plusu.

Ze zvířete na člověka

Že by byl virus uměle vytvořen, Konvalinka odmítá. „Považuju to za velmi málo pravděpodobné a hlavně vůbec pro to nevidím žádné argumenty, že by virus byl uměle vyroben v laboratoři. Nejsou pro to ani žádná data,“ říká a pokračuje:

Čtěte také

„Pro mě nejjednodušší je konsensuální vysvětlení vědecké obce, že podobně jako spousta dalších virů, které způsobily velké pandemie ve 20. století, i tento wuchanský koronavirus přešel na člověka ze zvířat. Konkrétně z netopýrů, možná přes prostředníka dalšího hostitele,“ vysvětluje biochemik.

Připouští ale možnost, že virus unikl z laboratoře, která netopýří viry zkoumá. „Jestli zkoumali netopýří virus v laboratoři a on jim unikl, nebo jestli opravdu přešel přes trh ve Wu-chanu do populace, se dá obtížně odlišit. Pravděpodobnější mi připadá ta druhá varianta. Protože je jednodušší a už se to tak opakovaně v minulosti stalo,“ míní.

Rozlišení by podle něj bylo možné, kdyby byla možná spolupráce čínské vlády, která dodnes ale není. „WHO posílá další vyšetřující skupinu do Wu-chanu v lednu příštího roku. Tak uvidíme, jaký přístup k datům dostanou. Ale zatím to nevypadá moc optimisticky,“ dodává Konvalinka.

Úspěchy a maléry letošního roku

Biochemik a výzkumník Akademie věd Jan Konvalinka odpovídá i na vaše otázky. Pošlete nám své dotazy související s novým typem koronaviru na e-mailovou adresu plus.koronavirus@rozhlas.cz.

Všechny rozhovory s Janem Konvalinkou najdete zde.

Největším úspěchem letošního roku v souvislosti s pandemii je vakcína, která, jak Konvalinka připomíná, může výrazně omezit šíření nákazy koronavirem. Vědci ji dokázali vyvinout za rekordně krátkou dobu – 10 měsíců. Je proto opatrnost vůči očkovací látce pochopitelná?

„Každá vakcína má svá rizika, vede k různým vedlejším účinkům. U malého procenta lidí může dojít k vážným vedlejším účinkům. To může nastat vždycky. Ale u velkých zásahů musíte vždy počítat na jedné straně vah benefit, co celá populace získá. A na straně druhé, co tím může některý jednotlivec ztratit. A pokud jsou váhy jedna ke statisícům, výhody jasně převažují. Samozřejmě je třeba to pečlivě sledovat,“ vysvětluje.

Čtěte také

Kritici, kteří argumentují tím, že zatím není jasné, jaké bude mít vakcína dlouhodobé účinky, mají podle biochemika pravdu. Ale lidstvo podle něj nemůže čekat 10 let, než by se zjistilo, že nemá žádné. „Musíme se dívat na zkušenosti s jinými vakcínami. A v každém případě jsou vedlejší účinky vakcíny mnohem méně závažné než samotná choroba,“ zdůrazňuje.

Co považuje za největší malér uplynulého roku? „Pomalou reakci řady států na epidemii. Hnutí popírání v řadě zemí, které vedlo k lidským obětem, které nebyly nutné. Současně vlna hluboké nedůvěry v politické elity, která se rozlila po velké části západního světa. A samozřejmě to, čemu se říká kolaterální ztráty. Tedy poškození ekonomiky, byznysu, životní úrovně lidí. Ekonomické ztráty se nakonec promítnou i do zdravotní péče. Takže toto všechno dohromady dělá docela ďábelský mix.“

Třetí vlna

V současné době Česko podle Konvalinky vstupuje do třetí vlny koronaviru. „Odborně vědecky definice vln viru neexistují. Ta vlna je obecně něco, co zažíváme. Narůstá počet infikovaných a bohužel i počet umírajících lidí. Obávám se, že v tomto smyslu třetí vlna právě začíná. V počtu infikovaných i umírajících jsme na vzestupu už potřetí tento rok. Takže obávám se, že do třetí vlny v tomto smyslu právě vstupujeme,“ připouští.

Čtěte také

Biochemik opět opakuje, že se musí dupnout na brzdu. „S tím, že vláda, stát musí kompenzovat všechny, kteří na to doplatí. Tak, aby to bylo spravedlivé. Ale hlavně musíme ty věčné vlny zastavit. Promořování není cesta, jak dojít ke kolektivní imunitě. To vidíme na datech z New Yorku nebo z Brazílie,“ míní.

„Současně musíme udělat všechno pro to, abychom to zastavili. A jediný způsob, jak to zastavit, je očkování,“ dodává Jan Konvalinka.

Celý rozhovor Barbory Tachecí s Janem Konvalinkou si můžete poslechnout ze záznamu.

Spustit audio

Související