Abychom nad covidem vyhráli, potřebujeme autoritu, které by lidé věřili, říká klinický psycholog Ptáček

To, že se v současné době u lidí až dramaticky rozvíjí úzkostně depresivní symptomy, je podle něj způsobeno dvěma důvody. „Zdravotní hrozbou, která v člověku vyvolává zcela přirozený strach a obavy. A za druhé tím, jakým způsobem s námi zachází naše vláda,“ vysvětluje první profesor lékařské psychologie v Česku v Osobnosti Plus.

Čtěte také

Psycholog Studnička: Problémy s dětmi si rodiče způsobili sami. Puberta ukazuje, jak jsme to zvládli

Klienti, kteří za ním přicházejí, patří z velké části do druhé skupiny. „Komunikuji se širokou paletou lidí – od rodičů s dětmi, živnostníků až po opravdu velké podnikatele. Spojuje je velká obava z toho, co tady je, co bude nebo jaké to bude mít dopady,“ popisuje.   

Upozorňuje, že lidé reagují na rozhodování vlády a odborníků jako celek . „Mohli jsme to pozorovat už na demonstraci na Staroměstském náměstí. Byl tam zase jakýsi podiv ze strany vládních úředníků nad tím, jak se lidé chovají,“ poznamenává a pokračuje:

„Je naprosto přirozené, že se všichni chováme sami za sebe. Pak jsou ale nějaká pravidla sociální psychologie o chování davu nebo skupiny za určitých okolností. Každý tlak totiž vyvolává protitlak. Takže když budete tlačit na společnost, bez toho aby tomu rozuměla, aniž by měla nějakou perspektivu, tak to prostě vyvolá cosi zpětného.“

Připadá mi to jako ve starověkém Římě, kde lid potřebuje chléb a hry. Takže mu dáme chléb a hry – a pak se děj vůle boží.
psycholog Radek Ptáček

Vytratila se důvěra

Podle Ptáčka v Česku chybí osobnost, která by byla autoritou, které by lidé věřili. „Může to být jedna osoba v širším smyslu, prostě nějaké důvěryhodné vedení. Jsou země, které mají epidemiologa, ministra nebo předsedu vlády, za kterým lid stojí. V tom smyslu, že mu důvěřuje. Tady se z veřejného prostoru a politiky naprosto vytratila důvěra,“ upozorňuje.

Čtěte také

Je zjevné, že opatření pomalu přestávají fungovat, i když není zjevné proč, uvažuje Konvalinka

„Pokud bychom měli někoho důvěryhodného, koho bychom mohli ,následovat‘– může to být třeba odborník, který nám vysvětlí situaci a bude komunikovat nějakou strategii a vizi, kterou nastaví vláda –, mohla by se situace uklidnit,“ myslí si psycholog.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný podle něj je výjimečná osobnost a skvělý odborník. Jestli se mu ale podařilo podchytit, co lidi potřebují, to si Radek Ptáček jistý není.

„Situace s Vánocemi se dala předvídat. Každý už před uvolněním věděl, že to povede k opětovnému nárůstu nemocných a pravděpodobně k opětovnému uzavírání a zpřísnění. Ale přesto se to stalo. Připadá mi to jako ve starověkém Římě, kde lid potřebuje chléb a hry. Takže mu dáme chléb a hry – a pak se děj vůle boží,“ komentuje.

Syndrom vyhoření

Jako psycholog se Radek Ptáček věnuje také syndromu vyhoření. „Je to psychologická kategorie, není to psychiatrická diagnóza. Člověku dochází jakési vnitřní zdroje. Projevuje se to pocity efektivity – práce, kterou jste jednou zvládli v pohodě, děláte déle, ztrácíte smysl,“ vysvětluje Ptáček, který si syndromem vyhoření sám prošel.

Čtěte také

Nesledujte zprávy o covidu, přestaňte se cítit jako oběť a něco dělejte, radí psycholog Štrobl

„Byla to prostě únava z toho, co jsem dělal, včetně celé řady rozčarování. Vedlo mě to pak k tomu, že jsem se zbavil ,toxických skupin‘, ve kterých jsem pobýval zvláště v pracovním prostředí. Změnil jsem život tak, abych se mohl soustředit na věci, které mě baví,“ popisuje.

A pokud trpíte podobnými pocity, máte to prý ve svých rukou. „Můžeme změnit minimálně to, jakým způsobem budeme na věci nahlížet. Jak si to připustíme k tělu. Domnívám se, že každý, ať je to řidič, skladník, učitel nebo vědec, může ve svém životě učinit krok, který povede ke změně. Stejně jako žába ve studni, která vidí pouze výseč nebe nad sebou. Většinou je to o odvaze ze studny vyskočit,“ dodává.

Celý rozhovor Barbory Tachecí s Radkem Ptáčkem si můžete poslechnout v audiozáznamu.