Nesledujte zprávy o covidu, přestaňte se cítit jako oběť a něco dělejte, radí psycholog Štrobl
Psycholog a expert na zvládání stresu Daniel Štrobl v pořadu Osobnost Plus vysvětluje, jak se dlouhodobý stres podepisuje na lidském zdraví.
„Velké krizové situace jako výbuch sopky nebo pád letadla trvají krátkou dobu. Na to jsme se adaptovali. Problém je, že v dnešní koronavirové situaci není pro mnoho lidí světlo na konci tunelu,“ říká psycholog.
Podle něj nemáme s podobně dlouhodobými stresory zkušenost. „Lékaři ale vědí, že stres a strach způsobují to, že lidé nechodí k lékaři, zanedbávají své jiné choroby, takže stres zde bude sekundárním důvodem zhoršení zdravotního stavu.“
„Dlouhodobý stres lidé odnesou psychosomatickými obtížemi, jako jsou atopické ekzémy všeho druhu, zvýšený krevní tlak a obecně ischemické potíže. Budou potíže s imunitou, takže člověk vlivem stresu nejen že může snáze chytit covid, ale i všechny další nemoc,“ zdůrazňuje psycholog.
To nejhorší, co člověk v této době může dělat, je neustále sledovat informace o průběhu pandemie, byť i z respektovaných zdrojů, protože ty si často protiřečí. To vyvolává u lidí přinejmenším zmatek a nejistotu. A tyto pocity jsou zdrojem ohrožení.
Daniel Štrobl
Stres má několik fází, stejně jako třeba truchlení. Tu první mobilizační fázi stresu už máme podle Štrobla za sebou. „Pak probíhá stresová fáze, která by ale měla skončit. Pokud neskončí, tak je důsledkem chronická únava, která se projevuje podrážděností.“
Čtěte také
„To znají lidé i z běžného života, že jsou protivní na manžela, na děti, nikam se jim nechce a sami sobě si lezou na nervy. Mnoho lidí toto prožívá nebo to vidí u svých blízkých a často jim ani nedojde, že může jít o průvodní jev chronického, trvajícího stresu,“ vysvětluje psycholog.
Velká míra stresu, kterou zakoušíme, je podle něj spojena nikoliv přímo s nákazou, ale jejím mediálním obrazem.
Štrobl nabízí řešení: „Lidé mohou dospět k úlevě, i když nebude vakcína. A to, když přestanou být oběťmi, protože pro člověka ve stresu je devastující, když se cítí jako oběť a nemá možnost s tím cokoliv dělat.“
Když si každý z nás najde jakýkoliv způsob, i iracionální, o kterém bude vědět, že mu dává smysl, tak se mu hladina stresu sníží.
Daniel Štrobl
Psycholog upozorňuje na podobnost se zkušenostmi válečných veteránů: „Jejich problémem je adaptace na válku, už nedokážou žít v míru. Takže se může stát, že se adaptujeme na covid. A až přestane, tak najednou budeme mít problém žít bez něj.“
„Zatím si pod tím nedokážu nic představit, ale vím, že tak člověk funguje. Jeden z problémů dlouhodobého stresu je adaptace na něj a neschopnost potom žít bez něj,“ dodává Daniel Štrobl.
Celý rozhovor Barbory Tachecí v pořadu Osobnosti Plus si můžete poslechnout na audiozáznamu.
Související
-
Ze špatné rady od psychologa vám může začít „hrabat“, vybírejte odborníky, radí Jan Majer
Oslovuje psychoterapeuty, aby psali o svých zkušenostech na web Psychologie.cz. Nejčtenější jsou témata partnerských vztahů a výchovy dětí. Moderuje Tatiana Čabáková.
-
Kdyby se společnost rozpadla, budou mezi námi opět donašeči jako v 50. letech, říká psycholog
Jak je možné, že byla Milada Horáková v posledních dnech a hodinách svého života tak klidná? Jak funguje psychologie člověka neprávem odsouzeného k smrti?
-
Útoky na nakažené? Je to strach z neznámého, který podněcují neetické výroky, míní psycholog
Hlavně na sociálních sítích jsou nakažení terči nenávisti a útoků. Podle psychologa je to normální vyjádření strachu z neznámého, ale olej do ohně přilévají výroky politiků
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.