Nesledujte zprávy o covidu, přestaňte se cítit jako oběť a něco dělejte, radí psycholog Štrobl

5. srpen 2020

Psycholog a expert na zvládání stresu Daniel Štrobl v pořadu Osobnost Plus vysvětluje, jak se dlouhodobý stres podepisuje na lidském zdraví.

„Velké krizové situace jako výbuch sopky nebo pád letadla trvají krátkou dobu. Na to jsme se adaptovali. Problém je, že v dnešní koronavirové situaci není pro mnoho lidí světlo na konci tunelu,“ říká psycholog.

Podle něj nemáme s podobně dlouhodobými stresory zkušenost. „Lékaři ale vědí, že stres a strach způsobují to, že lidé nechodí k lékaři, zanedbávají své jiné choroby, takže stres zde bude sekundárním důvodem zhoršení zdravotního stavu.“

„Dlouhodobý stres lidé odnesou psychosomatickými obtížemi, jako jsou atopické ekzémy všeho druhu, zvýšený krevní tlak a obecně ischemické potíže. Budou potíže s imunitou, takže člověk vlivem stresu nejen že může snáze chytit covid, ale i všechny další nemoc,“ zdůrazňuje psycholog.

To nejhorší, co člověk v této době může dělat, je neustále sledovat informace o průběhu pandemie, byť i z respektovaných zdrojů, protože ty si často protiřečí. To vyvolává u lidí přinejmenším zmatek a nejistotu. A tyto pocity jsou zdrojem ohrožení.
Daniel Štrobl

Stres má několik fází, stejně jako třeba truchlení. Tu první mobilizační fázi stresu už máme podle Štrobla za sebou. „Pak probíhá stresová fáze, která by ale měla skončit. Pokud neskončí, tak je důsledkem chronická únava, která se projevuje podrážděností.“

Čtěte také

„To znají lidé i z běžného života, že jsou protivní na manžela, na děti, nikam se jim nechce a sami sobě si lezou na nervy. Mnoho lidí toto prožívá nebo to vidí u svých blízkých a často jim ani nedojde, že může jít o průvodní jev chronického, trvajícího stresu,“ vysvětluje psycholog.

Velká míra stresu, kterou zakoušíme, je podle něj spojena nikoliv přímo s nákazou, ale jejím mediálním obrazem.

Štrobl nabízí řešení: „Lidé mohou dospět k úlevě, i když nebude vakcína. A to, když přestanou být oběťmi, protože pro člověka ve stresu je devastující, když se cítí jako oběť a nemá možnost s tím cokoliv dělat.“

Když si každý z nás najde jakýkoliv způsob, i iracionální, o kterém bude vědět, že mu dává smysl, tak se mu hladina stresu sníží.
Daniel Štrobl

Psycholog upozorňuje na podobnost se zkušenostmi válečných veteránů: „Jejich problémem je adaptace na válku, už nedokážou žít v míru. Takže se může stát, že se adaptujeme na covid. A až přestane, tak najednou budeme mít problém žít bez něj.“

„Zatím si pod tím nedokážu nic představit, ale vím, že tak člověk funguje. Jeden z problémů dlouhodobého stresu je adaptace na něj a neschopnost potom žít bez něj,“ dodává Daniel Štrobl.

Celý rozhovor Barbory Tachecí v pořadu Osobnosti Plus si můžete poslechnout na audiozáznamu.

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.