Konvalinka: Koronavirus zatím na planetě zabil asi 20 milionů lidí. To z něj dělá jednu z největších a nejsmrtnějších epidemií v dějinách

„Ty důvody jsou u nich dva – velmi energicky se pokoušeli virus vymýtit, což byla pravděpodobně rozumná politika na jaře 2020. Ale v situaci, kdy už máme očkování, tak to podle mého názoru úplně rozumná politika není,“ míní biochemik.

Koronavirus zatím zabil asi 20 milionů lidí světa. Což z něj dělá jednu z největších a nejsmrtnějších epidemií v dějinách.
Jan Konvalinka

„Za druhé máme mnohonásobně infekčnější verze viru nazvaného omikron. A ten má infektivitu už blízkou spalničkám, jestli se nepletu. Což je docela hrůzyplné a zastavit se v podstatě nedá,“ vysvětluje Konvalinka, který je zároveň šéfem výzkumné skupiny Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.

Čtěte také

Nouzový stav měl trvat alespoň o týden déle. Mám pocit, že je to snaha nové vlády ukázat nový přístup, říká Smejkal

Připomíná, že tyto asijské země očkují „horší“ látkou, tedy ne těmi, které označujeme jako mRNA vakcíny. „Používali většinou čínskou vakcínu, která je prostě méně účinná.“

Hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal Konvalinku doplňuje: „Hongkong je trošku specifický, protože tam údajně hraje roli i nedůvěra občanů v čínskou vládu.“

V dlouhém covidu ještě dost tápeme. Víme, že to pravděpodobně postihuje daleko víc lidí, než si myslíme.
Petr Smejkal

Takže čínská doporučení brali zejména starší občané Hongkongu s nedůvěrou. „A jak víme, starší lidé jsou rizikovou skupinou. Takže vidíme, že i tam omikron zabíjí,“ připomíná Smejkal.

Čtěte také

Smejkal: Česká populace je promořenější, než jsme si mysleli. Začíná klesat i počet hospitalizací

Čína od počátku volila eliminační strategii, a tam, kde se virus objevil, byli lidé v izolaci – a šlo o miliony obyvatel. „Teď se (čínský postup) už setkává s těžkou skepsí, protože zejména infekčnost omikronu je taková, že to neuhlídáte. Virus se rozšíří i ve chvíli, kdy jsou všichni zavření.“

A když pak pandemie covidu „sedne“ na populaci, která není proočkovaná, a která se s virem ještě nesetkala, tak to podle epidemiologa začne „vybuchovat“.

„To ale neznamená, že tato strategie neměla na začátku při méně infekčních variantách své opodstatnění. Teď už je to ale jinak – vlastně všechno je trošku jinak,“ doplňuje Smejkal.

Dlouhý covid je velký strašák 

Nakažlivá a mírnější varianta omikron způsobila, že si svět trochu oddechl. Strašákem ale zůstává takzvaný dlouhý covid, na který neexistuje jeden lék, léčí se symptomy.

Čtěte také

Konvalinka: Menší vlna je tady, ale určitě nesouvisí s uprchlíky. Byl bych nešťastný, kdyby to snad zpochybňovalo naši pomoc Ukrajině

„To znamená, že když je někdo dlouhodobě dušný, tak mu pomohou například inhalační kortikosteroidy – což je obecná léčba i mnoha jiných stavů dušnosti,“ vysvětluje epidemiolog.

„Není to ale konkrétní léčba na dlouhý covid. My vůbec v dlouhém covidu ještě dost tápeme. Víme, že to pravděpodobně postihuje daleko víc lidí, než si myslíme,“ připomíná s tím, že lékaře čeká ještě hodně práce, aby rozklíčovali, jestli ten, kdo se po covidu necítí dobře, opravdu má či nemá long covid.

„Zdá se, že nejzávažnější příčiny jsou ty neurologické a respirační. To znamená dušnost, únava a neurologické problémy, což není jen ztráta čichu. Jsou to poruchy koncentrace. To jsou děti, které chodily do kroužků – a najednou nemohou. Chce to čas, přesto by bylo dobré, abychom se na ně zaměřili,“ uvažuje Smejkal.

„Zahraniční studie uvádějí, že long covid může mít dokonce až 10 procent lidí, možná je to víc u dětí a adolescentů, ale přesně to zatím nikdo neřekne. Už i těch 10 procent – to je dost šílené číslo,“ míní.  

Čtěte také

Konvalinka: Kdo říkal, že už jsme promoření, má konečně pravdu. O dva roky a 40 tisíc mrtvých později

Pokud se pak celosvětově z covidu uzdravilo 430 milionů, tak může mít následné zdravotní problémy dohromady až 43 milionů lidí.

„To jsou čísla prokázaná, reálná čísla jsou čtyř až pětinásobně vyšší – jak u počtu nemocných, tak u obětí. Pozor, zdá se, že koronavirus zatím zabil asi 20 milionů lidí na této planetě. Což z něj dělá jednu z největších nejsmrtnějších epidemií v dějinách,“ doplňuje biochemik Konvalinka. 

„Takže by to znamenalo, že máme desítky milionů lidí, kteří jsou v ohrožení dlouhodobými následky. Já bych se tedy nejvíc bál těch neurologických. Protože informaci o tom, jak lidé ztrácejí paměť, ztrácejí koncentraci – těch je příliš mnoho na to, abychom to mohli jen tak bagatelizovat,“ dodává biochemik Konvalinka.

Celou speciální Osobnost Plus s Janem Konvalinkou a Petrem Smejkalem najdete v audiu. Ptala se Barbora Tachecí.