Konvalinka: Opičí neštovice nejsou nic dramatického. Naštěstí se nepřenášejí vzduchem

Podle něj tak není důvod k panice ani k žádným dramatickým opatřením, k přenosu nemoci je třeba přímý fyzický nebo sexuální kontakt.

„Je to dávno známá nemoc, nákazy se objevovaly vždy přenosem ze zvířete na člověka. Nákazy z člověka na člověka byly velmi vzácné a jsou vzácné i dnes,“ dodává.

Nákazy z člověka na člověka byly velmi vzácné. A jsou vzácné i dnes,
Jan Konvalinka

Šíření nemoci se prý zastaví samo, pokud se bude dařit nakažené izolovat. „Funguje i očkování proti pravým neštovicím, které moje generace ještě dostala. Není vyloučeno, že by se mohlo sáhnout k přeočkování populace starou vakcínou, anebo se narychlo vytvoří nová. Ale to jsou jen spekulace, zatím se o tom neuvažuje,“ doplňuje.

Po zkušenostech z pandemie koronaviru je podle Konvalinky třeba zlepšit komunikaci:

„Vzpomeňme na chaotické a nervózní tiskové konference vlády prakticky několikrát denně v prvních týdnech pandemie, potom zase pravý opak, kdy se předseda vlády tvářil, že s tím nemá nic společného,“ připomíná.

Čtěte také

S opičími neštovicemi se dříve nebo později setkáme, říká virolog Grubhoffer. Jak se nemoc projevuje?

„Neměli jsme autoritativní vědecký hlas, který by v souladu s mezinárodním konsensem informoval obyvatele, co se vlastně děje, a hlavně poctivě říkal, co nevíme. A to se nám do značné míry vymstilo v tom, že jsme měli víc obětí, než bylo nezbytně nutné,“ podotýká.

Naděje ve vědě

Konvalinka se v této souvislosti zamýšlí i nad tím, jak se v Česku vyučuje medicína – podle jeho názoru možná až příliš autoritativně.

„Tady jsou data, ty se naučte a přijďte ke zkoušce, my vás z toho vyzkoušíme. Málo se klade důraz na to, co nevíme, co se může objevit, co je v rozporu s naší zkušeností a jakým způsobem věda hledá cesty, jak to řešit.“

Čtěte také

„Koronavirus neoslabil, ale populace je je jiná.“ V odpadních vodách je víc viru, než ukazují testy

„Celá řada českých lékařů byla úplně mimo, protože uvažovali ze své praktické zkušenosti. To je většinou velmi rozumné, ale zde ta praktická zkušenost úplně selhala, protože se objevil nový patogen,“ upozorňuje.

Podle něj je důležité, aby se lékaři i vědci naučili říkat, že některé věci neví, ale zároveň že existují nástroje, jak na to přijít: „Věda je omylná a nejistá, ale je to pořád nejlepší nástroj na to, jak ty světové problémy vyřešit. Nakonec i ten covid jsme vyřešili,“ zdůrazňuje.

„Vyvinuli jsme testovací metody, očkování i první virostatika. Nakonec to zvládneme a zvládneme to vědeckými postupy. Žádným šarlatánstvím, žádnými ezoterickými postupy, žádným popíráním. Věda nám nakonec pomůže,“ konstatuje.

Jaká opatření během koronavirové pandemie fungovala? A byl lockdown správnou cestou? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.