Západ se na úroveň před pandemií dotáhne až za dva tři roky. Může za to ruská agrese, ne covid, zdůrazňuje ekonomka Matesová

Pokud dnes někteří západní politici uvažují o uvolnění zmrazených ruských devizových rezerv po konci války, tak je to podle ekonomky aktuální stav. „Je to zatím mentalita části západních politiků, jistě by to tak nechtěla ani část jejich voličů. Čili uvidíme, kam to dospěje. Záležet bude i na tom, jak bude jednou vypadat ten konečný mír. Nakolik bude nadbíhat Rusku jako agresorovi.“

Nová prognóza ukázala, že 146 zemí ze 190 členů MMF si pohorší čistě v důsledku invaze na Ukrajinu.
Jana Matesová

„Ale i v případě válečných reparací Německa jsme přece viděli, jak to s jejich placením dopadlo. A ano, je pravdou, že na Marshallově plánu Německo neobyčejně vydělalo a svět se musí poučit. Ale v tuto chvíli je ten základní problém v tom, že část západních politiků není dost odvážná,“ myslí si ekonomka Matesová.

MMF předpokládal, že v polovině roku 2022 se dotáhneme na úroveň před pandemií. Teď už říká, že to bude až za dva tři roky.
Jana Matesová

Podle ní je nesmírně důležité, aby spojenci Ukrajině pomohli zachovat přístup k moři. „Alespoň někde, protože to má skutečně veliký dopad pro světovou ekonomiku. Mezinárodní měnový fond (MMF) v úterý zveřejnil aktualizaci výhledu světové ekonomiky oproti lednu, kdy ještě invaze nebyla.“

Čtěte také

Petr Holub: Jak dlouho Rusko vydrží sankce

„Nová prognóza ukázala, že 146 zemí ze 190 členů MMF si pohorší čistě v důsledku této invaze. Takže země vyspělého světa, u kterých ještě těsně před invazí MMF předpokládal, že v polovině roku 2022 se – celá skupina – dotáhne na úroveň před pandemií, teď ale říká, že to bude rok 2025 nebo 2026. Česko ještě trochu později, a to z důvodu bývalé ekonomické politiky,“ popisuje.

I u nás se totiž objevují názory ekonomů, podle kterých za pokles globální ekonomiky může hlavně pandemie, což teď MMF vyvrátilo, tvrdí Matesová.

Když se Ukrajina nedostane k moři

„Příčin je hned několik – jedna je obrovská nejistota na trzích, která působí paniku a ceny létají nahoru a dolu – a my jsme si zrovna odhlasovali Green Deal plus závislost na ruském plynu pro některé země. Například pro Německo, tedy pro největší ekonomiku. Druhá (příčina) je, že už v pandemii se rozpadly globální dodavatelské řetězce a agrese tomu ještě u některých surovin a některého zboží přidala.“

Guvernérka centrální banky Ruska nám řekla, že dopady sankcí jsou pro ně velice zlé.
Jana Matesová

„Třetí je obrovský dopad toho, že se Ukrajina možná nedostane k moři se svým obilím. Jím zásobují Blízký východ a některé nejchudší země Afriky. Protože toto množství dopravovat vlakem nejde, takže je potřeba dostat ho na lodě.“ Green Deal je podle Matesová komplexní projekt EU a většina jeho části bude dál platit. „Některé by se ale změnit měly,“ míní.

Čtěte také

Lída Rakušanová: Západ si své protiruské sankce sám tuneluje

Zatímco ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že snaha Západu ochromit ruskou ekonomiku selhala, šéfka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová vykazuje prvky realismu.

„Období, po kterém může ekonomika žít z rezerv, je časově omezené,“ vzkázala v úterý světu. A dodala, že už ve druhém a třetím čtvrtletí Rusko vstoupí do období strukturální transformace a hledání nových podnikatelských modelů.

„Především to byl pro Západ úžasný projev guvernérky centrální banky Ruska, tedy jednoho z naprosto nejvyšších představitelů ruského státu. Řekla nám, že přestože ty vaše sankce jsou ještě neúplné a nedokonalé – a některé z těch úplně nejdůležitějších vstoupily v účinnost teprve před třemi týdny 28. března –, tak ty dopady jsou na nás velice zlé.“

Čtěte také

Rusové začínají pociťovat dopady sankcí. Za dovolenou nebo elektroniku teď zaplatí až o polovinu víc než v lednu

„A budeme se muset vracet k technologiím, které jsme používali v 90. letech, nebo dřív. Zkrátka k těm, kde už buď vypršela účinnost patentů anebo patenty máme a umíme to vyrábět. Jenže takových je v Rusku opravdu málo,“ komentuje Matesová sdělení guvernérky.

Rekonstrukce Ukrajiny pak bude obrovská příležitost pro firmy z „nerozbitého světa“. „Platit se to klidně dá i z budoucích výnosů, protože Ukrajina bude mít možnost přeskočit několik technologických fázi, respektive západní firmy, které tam půjdou. A vytvořit si novou infrastrukturu odpovídající roku 2040, a ne 1940,“ uzavírá Jana Matesová.

 Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.