Sankce jsou bezzubé. Pokles ekonomiky o 11 procent si Rusko může dovolit, kritizuje ekonom Marek

Aby Rusko skutečně pocítilo západní sankce, měla by Evropa přestat nakupovat od Moskvy ropu a plyn, navrhuje Marek. 

Čtěte také

Diplomat Bartuška: Zákazem plynu válku neukončíme. Zbavit se ho ale musíme tak, abychom neohrozili náš sociální smír

„Spojené státy už se k tomu odhodlaly. Samozřejmě jsou v podstatně jednodušší situaci,“ připouští ekonom a zdůrazňuje: 

„Pokud se podíváme na strukturu ruské ekonomiky a příjmů ruského státního rozpočtu, pak je evidentní, že tím jediným opravdu citlivým bodem je vývoz ropy a plynu. Jedině tak může Evropa přispět k tomu, aby válka na Ukrajině skončila.“

Rusko na splácení svých závazků má, ale ty prostředky se samozřejmě snaží šetřit do devíz, co to jde. Proto se snaží kličkovat.
David Marek

Rusko sice přišlo o velkou část svých deviz zmrazením jejich rezerv, ke kterému Západ přistoupil, každý den ale za ropu a plyn dostává další peníze. 

Čtěte také

Ruská ekonomika zatím není na kolenou. Odříznutí od světa zvládne jako nikdo jiný, píše The Economist

„Náklady na válku jsou obrovské a pro Rusko jsou devizy velmi důležité. Proto se snaží obejít splátky svého vlastního dluhu, které jsou v eurech nebo dolarech, a nabídlo platby v rublech. Rusko na splácení svých závazků má, ale ty prostředky v devizách se samozřejmě snaží šetřit, co to jde. Proto se snaží kličkovat,“ soudí Marek.

Inflace až 15 procent

Inflace v Česku bude podle ekonoma nejspíš ještě sílit – v březnu se přitom meziročně dostala na 12,7 procenta.

„Očekáváme, že by se mohla v nejlepším případě ustálit na 14, maximálně na 15 procentech a možná v závěru roku začít klesat. To všechno ale záleží na tom, jestli bude dál eskalovat konflikt na Ukrajině – kvůli tomu rostou dál ceny komodit,“ předpokládá David Marek.

Spíš než aby firmy omezovaly produkci a končily, tak se budou snažit zdražení zákazníkům vysvětlovat.
David Marek

V současné míře inflace ale ještě nejsou započítány stoupající ceny potravin. „Proto bude ze současných 12 procent inflace ještě zrychlovat,“ upozorňuje.

V současnosti je inflace plošná, protože firmy si nemohou dovolit ji pokrývat z vlastních marží a zdražování promítají do koncových cen pro zákazníky. „Spíš než aby firmy omezovaly produkci a končily, tak se budou snažit to zákazníkům vysvětlovat. A mohou doufat, že poptávka na to nezareaguje příliš negativně a že se jim podaří alespoň část své produkce udat na trhu i za vyšší ceny.“

Myslím, že ČNB měla úplně správně zvyšovat úrokové sazby už na začátku loňského roku, ale to jsme byli ještě uprostřed pandemie.
David Marek

Na rozdíl od jiných ekonomů Marek chválí Českou národní banku (ČNB) za to, jak teď postupuje. „Byla jednou z prvních a jednou z nejrychlejších v tom, jak přečetla současnou situaci,“ vyzdvihuje ekonom. Se zvyšováním úrokových sazeb podle něj mohla banka začít i dřív.

Čtěte také

Místo pilníčku na nehty vzala ČNB zase mačetu, kritizuje zvyšování úrokových sazeb investor Vávra

„Myslím, že ČNB měla úplně správně zvyšovat úrokové sazby už na začátku loňského roku, ale to jsme byli ještě uprostřed pandemie. I když teoreticky by to bylo správné. Ale když s tím ČNB začala v červnu, když se ekonomika uvolnila, tak to byla nejlepší možná reakce.“

Marek předpokládá, že by se sazby mohly ještě dál zvyšovat. „ČNB v poslední prognóze počítala s inflací nad 10 procent, ale vypadá to spíš až na 15 procent. Na to musí reagovat. Pokud jsme čekali, že se sazby ustálí lehce nad 5 procenty, tak je možné, že půjdou až na 6,“ uzavírá hlavní ekonom společnosti Deloitte.

Poslechněte si celý rozhovor, ptá se Naďa Bělovská.