Švihlíková: Cena ropy by neměla stoupat. Její nízká hladina teď tlumí inflaci, to pomáhá ekonomice
Krize na Blízkém východě a především několikadenní válka Izraele a Íránu krátkodobě zvedly globální ceny pohonných hmot, což se podepsalo i na peněženkách spotřebitelů. V budoucích měsících mohou náklady zůstat nižší, především díky navýšení těžby členů kartelu OPEC. „Zdá se, že OPEC po nějaké době dospěl k rozhodnutí, že je potřeba zapojovat o tržní podíl a že jeho členové vydrží i nižší ceny,“ říká v pořadu Řečí peněz ekonomka Ilona Švihlíková.
Ještě před několika týdny to vypadalo, že hrozí zásadní zdražení ropy na světových trzích, a tím zdražení prakticky všech energií. Hrozby se nakonec nenaplnily a cena ropy začala na světových trzích pomalu klesat, mnohem pomaleji ale reagují ceny pohonných hmot v Česku.
Čtěte také
Členové uskupení OPEC se totiž dohodli na snížení cen. „Třeba se jim podaří oslabit vliv alternativních producentů, což se týká zejména těžby ve Spojených státech a částečně také v Kanadě,“ naznačuje Švihlíková, děkanka fakulty Vysoké školy obchodní Panevropské univerzity.
Takový postup podle ní není žádnou novinkou, obzvlášť rád ho má třeba korunní princ Saúdské Arábie Muhammad bin Salmán. I proto ekonomka nečeká, že by ceny mohly růst.
„V současné době, a myslím si, že i ve střednědobém horizontu – pokud se nestane nic výjimečného, třeba s Hormuzským průlivem – se budou pohybovat okolo 68 až 70 dolarů za barel. Což je méně, než by asi země OPEC a OPEC+ chtěly, třeba i ke stabilizaci svých rozpočtů a dalších výdajů. Ale zase je to cena, se kterou dokážou určitou dobu celkem pohodlně přežít,“ míní ekonomka.
Čtěte také
Kartel OEPC sdružuje tucet zemí vyvážející ropu, mezi něž patří Kuvajt, Venezuela, Írán, Alžírsko nebo Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie. Do skupiny zemí OPEC+ patří také středoasijské státy jako Ázerbajdžán a Kazachstán nebo třeba Mexiko.
„Jak OPEC, tak OPEC+ mají mezi sebou dominantní země, na jejichž rozhodnutí to stojí. Ne že by ostatní státy byly úplně ignorovány, ale prostě OPEC do značné míry ovládá Saúdská Arábie, OPEC+ zase Rusko, což jsou dva největší těžaři,“ přibližuje děkanka.
Se stabilitou trhu ale mohou zamávat geopolitická rizika, která podle Švihlíkové stále nezmizela. „To, že se pro snížení cen rozhodly země nyní, neznamená, že to potrvá roky. Další sezení bude na začátku srpna,“ upozorňuje. Hlavy obou klubů ale se změnou musí souhlasit.
Ceny na sestupu
Případné výkyvy v dodávkách spotřebitelé zpravidla pocítí během několika dnů, podotýká Švihlíková. „Je to proces, který vídáme na řadě trhů, kde se děje kopírování té ceny. Jeden aktér ji stanoví a ostatní ji do značné míry přebírají,“ říká a pokračuje:
Čtěte také
„Pokud tam v rybníce není žádná velká štika, tak vyšší ceny vydrží déle, což je samozřejmě v neprospěch spotřebitele. Připomněla bych ale, že ceny nafty a benzínu, které uvedl Český statistický úřad za květen tohoto roku, patřily za dlouhé období k těm nejnižším. U benzínu to bylo od roku 2021.“
Nyní ovšem ceny pohonných hmot výrazně tlumí inflaci, míní děkanka. „Nízké ceny, minimálně ve srovnání s předchozími obdobími, v tuhle chvíli české ekonomice bezesporu pomáhají. Na druhou stranu je potřeba říct, že jsme k tomu přišli tak trošku jako slepí k houslím, protože to jsou faktory, které nedokážeme ovlivnit,“ dodává.
Dá se v současné době předpovídat cena ropy? A jaké krize aktuálně nejvíce ohrožují dodavatelské řetězce? Poslechněte si celý díl Řeči peněz s ekonomkou Ilonou Švihlíkovou. Moderuje Václav Pešička.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
