Švejnar o clech: Evropa mohla dojednat míň. Zasáhlo to ovšem americký autoprůmysl, cla zdraží výrobu

Spojené státy uvalily plošné clo patnáct procent na dovoz většiny zboží z Evropské unie. Ta se musela navíc zavázat k nákupu zbraní a energií od USA za stovky miliard dolarů a přislíbit investice evropských firem.

Čtěte také

Patnáctiprocentní cla jsou „nevýhra,“ uznává Nerudová. „Británie má nižší sazbu,“ poukazuje Havlíček

„Řekl bych, že je to trošku horší než cla Británie, která má, řekněme, desetiprocentní tarif. Evropa má patnáctiprocentní, což je spíš jako Japonsko. Evropa je opravdu velká a velmi důležitá ekonomika pro Spojené státy,“ přibližuje Švejnar.

„Myslím, že mohla docílit toho, že by to bylo spíš jako britská dohoda. Nicméně nevíme, co všechno se odehrávalo v zákulisí a některé aspekty dohody ještě nejsou ani jasné a popřípadě ne úplně dojednané,“ připomíná.

Čtěte také

Bude Evropa víc nakupovat v USA? Energie lze vyřešit kreativně, problém budou zbraně, soudí Prouza

Švejnar také upozorňuje, že Spojené státy zatížily Švýcarsko 39procentním clem. Pro Evropskou unii tak mohla nepředvídatelná situace s obchodní válkou dopadnout ještě hůře.

„Není to tak dobré, jako kdyby byla nulová cla, kdyby Evropa a Amerika opravdu obchodovaly bezcelně. Ale na druhé straně myslím, že to až na některé produkty a některé věci nebude zas tak dalekosáhlé, negativní,“ dodává Švejnar.

Automobilový průmysl

Trump v předvolební kampani kritizoval především dovoz aut do Spojených států americký, který prý ničil tamní autoprůmysl. Cla na evropská auta a jejich komponenty se však nakonec zvyšují jen na patnáct procent.

Šéf americké rady pro automobilovou politiku Matt Blunt už dříve řekl, že jakákoliv dohoda, která zavádí nižší clo než 25 procent, je špatnou dohodou pro americký automobilový průmysl.

Čtěte také

Matesová: Celní dohoda byla nejméně škodlivá varianta. Bez spojenectví s USA fungovat nedokážeme

„Neřekl bych, že Evropa vyhrála. Americký průmysl je na tom špatně v tom smyslu, že cla, která jsou uvalena na dovoz produktů, které Američané používají ve výrobě, činí jejich výrobu drahou,” vysvětluje Švejnar.

„Evropské automobilky tento problém nemají. Jejich subdodavatelé dodávají za světové ceny bez cla, zatímco v Americe se opravdu ukazuje, že automobilky jsou silně handicapovány celní politikou, kterou Trump ustanovil,“ upozorňuje.

CLa na ocel a hliník totiž dosahují 50 procent. „Jestliže v této oblasti nebudou výjimky, tak producenti amerických automobilů jsou silně handicapováni oproti těm, kteří dováží odjinud,“ dodává.

Čtěte také

Vyšší ceny a nezaměstnanost, nižší HDP. I pro USA jsou Trumpova cla negativní impulz, říká Marek

I proto je pro USA důležitá dohoda s Kanadou a Mexikem, odkud do Spojených států především plynou díly a komponenty pro automobily.

„Myslím, že automobilky budou silnou lobbistickou skupinou, která se bude snažit najít způsob, aby bezcelní nebo nízkocelní systém mezi Kanadou, Amerikou a Mexikem pokračoval,“ věří Švejnar.

Jak dopadnou americká cla na evropskou ocel? Na které produkty se budou vztahovat nulové sankce? A v jakém stavu je v současnosti americká ekonomika? Poslechněte si celý díl pořadu Řečí peněz ze záznamu v úvodu článku.