V příštím roce nás čekají růst mezd, pokles inflace a výzvy pro průmysl, předpokládá ekonom Bureš

Růst o 2,8 procenta překonal očekávání statistiků, díky tomu se Česko zařadilo na sklonku roku 2025 mezi nejlepší ekonomiky Evropy. To vše při rozpočtovém schodku dvě procenta a zhruba 45procentní mírou zadlužení poměřovanému vůči velikosti HDP. 

Čtěte také

Luboš Kreč: Česká ekonomika podle The Economist? Daří se nám velmi dobře

Stav české ekonomiky vyzdvihl i prestižní britský deník The Economist, který označil Česko za šestou nejlépe fungující ekonomiku na světě. Dobrá kondice je podle Jana Bureše patrná i ze srovnání české ekonomiky s německou.

„Obě ekonomiky mají podobnou strukturu, hodně závisí na exportně orientovaném průmyslu, je tam velká zaměstnanost, ale Česko celkově v posledním roce a půl odvádí lepší práci,“ porovnává Bureš.

Optimismus si zachovává i při výhledu do roku 2026. Podle něj zůstane nadále silná spotřeba domácností, o kterou se opírá celá ekonomika. Kromě ní předpokládá nárůst investic a potenciálně i zahraniční poptávky.

Hlubší reformy?

Úkolem nové vlády bude hlavně udržet přirozený růst, který v Česku zpomaluje.

„Roli sehrávají strukturální změny v evropském průmyslu, kde vidíme útlum produkce oproti roku 2019. Lidé, kteří z těchto oborů odcházejí, si hledají práci ve službách, které ale obecně nemají tak výraznou dynamiku produktivity práce,“ vysvětluje Bureš. „A protože přirozený růst je o produktivitě a dostupných lidech, tak by to museli vykompenzovat nově příchozí pracovníci.“

Čtěte také

Tempo dekarbonizace je pro průmysl smrtící. Nevíme, jak naplnit cíle, které přijímáme, varuje expert

Tuto roli dosud zastávali nově příchozí pracovníci z Ukrajiny, dlouhodobě ale jejich integrace prý stačit nebude. Růst byl totiž postaven na větším objemu práce, ne vyšší produktivitě. Abychom si růst udrželi, bude potřebná větší regulatorní jistota.

„Ceny energií jsou důležitým dílkem skládačky, ale pochybuji, že dlouhodobě pomůže čistě odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje energie,“ konstatuje Bureš.

„Reformy budou muset být hlubší a budou souviset s energetickým mixem nejenom v Česku, ale minimálně v prostoru, se kterým tvoříme dohromady jeden energetický trh,“ dodává s tím, že klíčová budou také legislativní a klimatická opatření.

Nedostupnost bydlení přetrvá

Podpora průmyslu také ustálí pohyb na pracovním trhu a zamezí dalšímu odchodu zaměstnanců do služeb. I díky tomu by měly v příštím roce růst mzdy, podle Bureše okolo šesti procent.

Čtěte také

Julie Hrstková: Rok 2026. Lepší, rychlejší, bohatší

Stejně optimistický je i v poklesu inflace. Naopak největší výzvou pro příští rok bude vedle rostoucích cen energií přetrvávající nedostupnost bydlení.

„Ceny nemovitostí dál porostou, nesoulad mezi poptávkou a nabídkou tady zůstane. Ostatně i pro centrální banku je to jeden z argumentů, proč dále nesnižovat úrokové sazby,“ uzavírá Bureš a předpovídá:

„Veškerá smysluplná řešení jsou dlouhodobá – reformovat stavební řízení, investovat do dopravní infrastruktury… To všechno jsou kroky správným směrem, ale nepočítám, že v roce 2026 uvidíme nějaké hmatatelné výsledky.“

Poslechněte si celý rozhovor s ekonomem Janem Burešem. Moderuje Václav Pešička.