Matesová: Celní dohoda byla nejméně škodlivá varianta. Bez spojenectví s USA fungovat nedokážeme

Právě kvůli dalšímu vyjednávání považuje za předčasné hodnocení dohody i jejích dopadů na ekonomiku do budoucna.

„Je to, jako když se chcete dostat do finále na světovém šampionátu třeba ve fotbale. Ale my jsme teď na tom šampionátu a celé další boje ještě pokračují,“ srovnává v pořadu Interview Plus.

Evropskou situaci přesto vidí nadějně. „Úplně stejnou strategii jako Evropa zvolilo nakonec Japonsko, které je ve velmi podobné situaci. A když to dojednali oni, jsme schopni to dojednat také.“

Čtěte také

Nikdo není s cly 15 procent úplně spokojen. Ale hrozil nám i dvojnásobek, říká Müller z ministerstva

Evropští vyjednavači přitom měli na výběr mezi třemi možnými strategiemi. Buď by tvrdě trvali na svém, ale pak by konetinent dopadl jako Švýcarsko, které od Trumpa získalo cla 39 procent, připomíná ekonomka. Nebo by vyjednavači odpověděli protiopatřeními odpovídající razance.

Anebo, jak se nakonec stalo, by přistoupili na kompromis: dohodli by se na stropu a následně se snažili vyjednat co nejlepší podmínky pro co nejvíce zboží.

„Byla to nejméně škodlivá varianta pro evropskou ekonomiku při zachování transatlantické vazby,“ konstatuje Matesová.

„Evropská unie už si ověřila, že nedokáže fungovat bez spojenectví se Spojenými státy – v bezpečnostní oblasti vůbec, v ochraně své východní hranice vůbec a v ekonomické oblasti také ne, protože americká ekonomika představuje 25 procent světového HDP a je to trh pro naprostou většinu technologicky vyspělých evropských výrobků.“

Zároveň to byla nejbezpečnější a nejstrategičtější varianta vyjednávání, protože Donald Trump je znám svou averzí vůči Evropě i pověstí nevypočitatelného obchodníka.

Zmatek v Evropě i amerických přístavech

Jednání nyní budou dále pokračovat, podle Matesové neskončí dříve než před koncem tohoto fiskálního roku. Ekonomický pokles a další důsledky se tudíž také projeví až se zpožděním.

„Chápu zmatek, který v tom mají evropské firmy, ale ten stejný zmatek mají i celní orgány Spojených států,“ podotýká.

„Od inauguračního projevu prezidenta Trumpa se ti, kdo vyvážejí do Spojených států, snažili nacpat na americký trh všechno, co jsou schopní vyskladnit a poslat do USA, než začnou platit vysoká cla. Takže v přístavech čeká obrovské množství registrovaných lodí, které se mají ještě zpracovat podle předchozího systému a americká celní správa to nemá šanci v dohledné době dojednat.“

Čtěte také

Bude Evropa víc nakupovat v USA? Energie lze vyřešit kreativně, problém budou zbraně, soudí Prouza

Součástí dohody je i slib, že Evropská unie nakoupí od Spojených států energie ve výši 750 miliard dolarů. Jednat by se mělo zejména o nukleární palivo a zkapalněný plyn.

„Nutně ho potřebujeme a budeme ho do budoucnosti potřebovat v mnohem větším objemu, než se dosud zdálo, protože Unie se v minulých letech chovala velmi negativně k jaderné energii. A to je pryč teď,“ vysvětluje Matesová. „Zároveň máme větší jistotu, když dodávky půjdou od spojenců, než z totalitních režimů, které hrají na všechny strany.“

Kromě toho se Evropská unie zavázala k investicím do armády ve výši 600 miliard dolarů. Realizovat to hodlá zejména vlastním přezbrojením a nákupy zbraní pro Ukrajinu, kterou Trump odmítá vybavovat potřebnou municí.

Přesuny obchodních toků

Zásadní nicméně bude vývoj v ekonomické spolupráci Spojených států s dalšími partnery, z nichž nejvýraznější je Japonsko, které je největším světovým věřitelem stále zadluženější Ameriky. A také Čína, s níž Trump už nyní vede obchodní válku.

Čtěte také

Čínsko-americká symbióza se hroutí. Nové obchodní vztahy žádná smlouva nevyřeší, říká sinolog Hála

Vyjednávání celních tarifů i podmínek spolupráce může přinést investice, ale i velké změny dodavatelských vztahů.

„Obdobím největších přesunů obchodních toků v historii zatím byla 90. léta a může se stát, že je brzy trumfneme. Všichni horečně vyjednávají, jak by obešli Čínu – Indie je veliká ekonomika, která může hodně znamenat, stejně tak Brazílie, Mexiko,“ uzavírá Matesová.

„Evropská komise intenzivně vyjednává všechny tyto dohody a je důležité, aby je potom nějaké zájmové skupiny v Evropě nezablokovaly.“

Jak se projevuje evropská závislost na čínském trhu? Mohla by EU zdanit americké digitální služby? A proč Američané nemají rádi Evropu? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Pavlína Nečásková.