Marek Hudema: Pokus o nový režim mezinárodního obchodu
Dohoda o clech mezi prezidentem Donaldem Trumpem a šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyen není důležitá je proto, že nastolila nový nerovný obchodní režim mezi Amerikou a Evropou. Jde také o součást pokusu Donalda Trumpa vytvořit nový celosvětový režim mezinárodního obchodu, o pokus přepsat pravidla, jimiž se řídila většina světa a všichni předchozí američtí prezidenti od roku 1947. Jde o konec směřování k volnému a vzájemně výhodnému obchodu, ze kterého těží všichni.
Evropa, jako největší obchodní blok na světě, se mohla pokusit Trumpa zastavit. Nemusela přistoupit na jeho snahu zavést nová jednostranná cla a mohla s ním jít s ním do obchodní války. Na rozdíl od jiných menších zemí na to má sílu. A mohla tak vybojovat spravedlivé zacházení i pro ostatní.
Čtěte také
Místo toho evropské země zvolily cestu ústupků. Přistoupily na to, že na jejich vývoz do USA bude uvaleno patnáctiprocentní clo, zatímco americký vývoz do Evropy bude bezcelní.
Zároveň fakticky rezignovaly na princip nejvyšších obchodních výhod, který rozšiřoval obchodní výhody vyjednané jednou zemí automaticky na všechny ostatní.
Strach z obchodní války
Evropa zvolila raději stabilitu s jednostrannými cly, aby se kola obchodu točila dál. Měla k tomu dobré důvody. Obchodní války jsou vždy riskantní. Pokud by se nepodařilo hrozbami Trumpa přesvědčit, aby ustoupil, mohlo by to vést k celosvětové hospodářské krizi.
Čtěte také
Takhle jsou sice americká importní cla nejvyšší od třicátých let minulého století, ale na ulicích nebudou zástupy hladových nezaměstnaných. Hospodářské krize se totiž Evropa bojí. Oprávněně. Krize kdysi přispěla k rozšíření fašismu a tím i k válce.
Výsledkem dohody s Trumpem ale není dlouhodobá nová stabilita a svět bez krizí. Není totiž jasné, co přesně bylo dohodnuto, a navíc jde o dohodu s americkým prezidentem, nikoliv dohodu schválenou americkým Kongresem. Donald Trump ji tak může v budoucnu snadno měnit. Stejně jako cla dalším zemím.
A i kdyby k tomu nedošlo, nový systém není na rozdíl od toho dosavadního založený na vzájemných výhodách, a je tak vnímán jako nespravedlivý. Spousta zemí ho bude chtít, až Amerika oslabí, změnit, nebo rovnou zničit. To může otřást světovou ekonomikou a nakonec vést ke krizi, které se Evropané chtějí vyhnout.
Autor je komentátor serveru lidovky.cz
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
