Čínsko-americká symbióza se hroutí. Nové obchodní vztahy žádná smlouva nevyřeší, říká sinolog Hála

Trumpova celní opatření by čínskou ekonomiku silně poškodila, nicméně Čína je totalitní stát, proto je pro ni snazší regulovat společenské nálady a překonávat obtížná období. Navíc má několik možností, jak na opatření zareagovat a škody oplatit.

„Čínská lidová republika de facto proti Spojeným státům a potažmo i celému světu vede už několik desetiletí obchodní válku. Dělá to velmi potichu, skrytě a neprojevuje se to jenom v celní politice, ale ve spoustě dalších opatření a průmyslových politik,“ přibližuje Hála.

Čtěte také

Trumpova cla zdraží Američanům oblečení z Číny. Doplatí na to spíš chudí a ženy, říká novinářka

Může omezit vývoz nerostných surovin a vzácných kovů nebo vyvíjet nátlak na americké společnosti podnikající na čínském území. Mezi ty nejvýznamnější patří třeba Apple nebo Tesla.

„Čínské úřady si je hýčkají, dokud je to pro ně relativně výhodné nebo dokud nevypěstují nějakou domácí alternativu, která je z trhu postupně vytlačí,“ popisuje sinolog. „Na druhé straně se čínské úřady snaží využívat společností s velkou přítomností na čínském trhu k možnému nátlaku na jejich domácí vlády, což jsme ostatně zažili i u nás v České republice.“

Mnoho firem už proto tento trh aktivně opouští a přesouvá výrobu do sousedních, politicky méně exponovaných zemí. Čínská vláda jim v tom ovšem brání.

Rozpad ‚Čimeriky‘

Americko-čínská smlouva by kromě cel měla upravit a přehodnotit i formu vzájemné spolupráce, která pro Čínu není dlouhodobě výhodná, protože nenaplňuje symbiózu, v kterou Američané doufají.

„Čínská lidová republika v mezinárodním obchodu uplatňuje merkantilistický model maximalizace exportu, minimalizace importu a minimalizace domácí spotřeby,“ vysvětluje Hála. „To je model známý z historie mezinárodních vztahů a mezinárodního obchodu a je v podstatě predátorský.“

Čtěte také

iROZHLAS

Volal mi prezident Si, tvrdí Trump. Peking to odmítá a nechává první krok v jednání o clech na USA

Donald Trump se o narovnání pokoušel už ve svém prvním volebním období, jednání ale selhala – jednak kvůli začátku pandemie koronaviru, jednak kvůli systémové povaze problematických jevů.

„Toto žádná smlouva neošetří, jsou to fundamentální záležitosti. Ani jedna strana nemůže dost dobře couvnout,“ domnívá se Hála. „Model, kdy Čína vyráběla, Amerika konzumovala a vymýšlela, měl svoje opodstatnění a nebyl nutně ve všech aspektech nevýhodný. A rozhodně ho nevyřeší jenom celní politika.“

Hlavní výhodou byl růst životní úrovně nejen v Číně, ale i v dalších navázaných ekonomikách.

„Čínsko-americká symbióza, které se s jistou nadsázkou říkalo ‚Čimerika‘, je základem nejen globalizace v té nejnovější fázi, ale i bezprecedentní prosperity, kterou svět zažíval,“ hodnotí sinolog.

Pragmatická spolupráce

Tato epocha ale nyní končí a Trump stupňuje svůj tlak na Čínu i ostatní země, aby omezily své obchodní styky s největším americkým konkurentem. Čína proto utužuje partnerství se svým největším sousedem.

Čtěte také

Peking se nejvíc bojí silného Západu. Toto silné pouto ho spojuje s Moskvou, tvrdí sinoložka Lomová

„Rusko představuje strategické zázemí,“ domnívá se Hála. „Čínsko-ruská hranice je nejdelší na světě. Na její severní straně jsou obrovské surovinové zdroje, na jižní straně zase lidský potenciál, čili ta spolupráce má velmi konkrétní důvody a kořeny.“

Obě země navíc spojuje totalitní politické uspořádání a touha změnit geopolitické uspořádání sil. Ani pro jednoho vůdce ale není spolupráce výhodná dlouhodobě. Zatímco na Sibiři panují obavy z čínské migrace, v Pekingu je přítomné vědomí, že čínský režim je mladší, a tudíž ve vzájemném vztahu tahá za kratší konec.

Co pro Čínu znamená zhroucení realitního trhu? A může dojít k masovým projevům nespokojenosti? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Barbora Tachecí.