Je třeba nová koncepce vztahů s Čínou, aby se neopakovaly Zemanovy blamáže, doporučuje analytička

V této souvislosti připomíná propekingskou politiku prezidenta Miloše Zemana a protežování čínské společnosti CEFC, jejíž ředitel Jie Ťien-ming se dokonce stal prezidentovým poradcem, posléze ale zmizel a později vyšlo najevo, že byl v Číně zatčen.

Čtěte také

Peking se nejvíc bojí silného Západu. Toto silné pouto ho spojuje s Moskvou, tvrdí sinoložka Lomová

Česko má od roku 2016 s Čínou uzavřenou dohodu o strategickém partnerství. Na ní Procházková oceňuje její ustanovení, že čínská strana bude akceptovat českou politiku jedné Číny.

Mezitím se ale změnila situace okolo Tchaj-wanu, se kterým chce česká vláda obchodovat. Pomohlo by proto mít základní příručku s pravidly, nejen pro politiky, soudí Procházková. A poukazuje na to, že jiné státy mají vůči Číně daleko jasnější a čitelnější politiku.

„My jsme stáli za havlovskou zahraniční politikou orientovanou na lidská práva a poté přišel Miloš Zeman, který ji otočil o 180 stupňů, což ovlivňovaly i některé skupiny v jeho okolí. A s touto vládou máme zase trochu jinou pozici. To vidím jako problém, že nemáme jednotnou linii,“ dodává.

Příklad Tchaj-wanu

Procházková upozorňuje na úzké vazby mezi Čínou a Ruskem. Oba státy si těsně před ruskou invazí na Ukrajinu slíbili partnerství bez limitů. Čínský prezident Si Ťin-pching se chystá s Vladimirem Putinem v Moskvě slavit Den vítězství a mají podepsat další dokumenty o spolupráci.

Čtěte také

Čína se snaží sblížit s Evropou. Splnit její požadavky by pro nás ale bylo sebevražedné, varuje sinolog

„Někteří mají tendence vidět Čínu jako spasitele, ale je to chyba. Naivita přichází také ze Spojených států, kdy Donald Trump věří, že by tyto země mohl rozdělit,“ soudí o snahách amerického prezidenta, který s Čínou zároveň vede obchodní válku.

Podle Procházkové je reálná možnost, že Čína napodobí Rusko a zaútočí na Tchaj-wan, přičemž na Ukrajině sleduje a vyhodnocuje reakci Západu.

„Mělo by to významné ekonomické a bezpečnostní důsledky, narušila by se rovnováha ve světě ve prospěch nedemokratických režimů a ten konflikt by se mohl dál šířit,“ konstatuje.

Peking se už teď snaží rekrutovat tchajwanské vojáky a propagandisticky působit na ostrovany. „Když zkouší nějakou dezinformační kampaň, tak Tchaj-wan je prvním cílem. Na druhou stranu oni s tím umí pracovat, budují si rezistenci a v tomto případně se od nich máme co učit,“ uzavírá analytička.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.