Peking se nejvíc bojí silného Západu. Toto silné pouto ho spojuje s Moskvou, tvrdí sinoložka Lomová
Je to jen pár dnů, co si čínský prezident Si Ťin-pching po telefonátu s Vladimirem Putinem pochvaloval, že Čína a Rusko jsou „dobří sousedé, které není možno rozdělit“. Přežije ale čínsko-ruské spojenectví sbližování Putina s americkým prezidentem Donaldem Trumpem? „Čínu a Rusko spojuje to nejsilnější pouto, a to odpor k Západu,“ ujišťuje sinoložka Olga Lomová v pořadu Osobnost Plus Českého rozhlasu Plus.
Vysvětlení, že se Spojené státy sbližují s Ruskem, aby oslabily vliv Číny – podobně jako americký ministr zahraničí Henry Kissinger v 70. letech prosazoval sbližování USA a Číny proti Sovětskému svazu – je podle ní absurdní. Čína a Rusko jsou totiž jiné než tehdy a mnohem provázanější. Tehdy ale spolu soupeřily.
„Čína je dnes mnohem silnější než na začátku 70. let, kdy byla krátce po nejdivočejší vlně kulturní revoluci a byla ráda, že jí někdo hodil lano. Tehdy ale vůbec nebyla velmocí,“ připomíná.
Dnes se podle ní Peking nejvíc bojí jednotného a silného Západu a pravidel mezinárodního řádu, jak se utvořil po druhé světové válce.
Čtěte také
„Čína je postavená na opačných principech, než jsou demokracie a respekt k lidským právům a právnímu státu. Nemůže připustit, aby ji mezinárodní pravidla ovlivňovala. Ale je dost silná na to, aby je začala ohýbat k obrazu svému,“ soudí Lomová.
Čína je normotvorná mocnost – to znamená, že chce, aby byla pravidla, která fungují jí, přijata globálně, přibližuje expertka. Přesto se Peking obává obchodní války se Spojenými státy.
„Ovšem Čína je připravena vzdorovat způsobem, jaký si vůbec neumějí Američané představit. Pekingu nevadí, že půjde dolů životní úroveň. Nic se nestane, protože stát je organizovaný tak, že umí velmi dobře bránit jakémukoliv koordinovanému odporu. Čína umí zatnout zuby a utáhnout opasky,“ zdůrazňuje s tím, že čínská vláda na rozdíl od té americké může podobnou krizi takzvaně vysedět a přečkat.
Vpád na Tchaj-wan?
Čína navíc podle sinoložky drží řadu trumfů a jedním z nich je Elon Musk: „Nedaří se mu prodávat Tesly v Číně, má zájem tam prorazit, ale nejde to. Prezident Trump je protičínský a je mu jedno, o co usiluje jeho nejbližší spojenec Musk.“
Americká kritika nevyrovnaných obchodních vztahů s Čínou je podle ní oprávněná.
Čtěte také
„Spojené státy trvají na tom, aby se obchodní vztahy odehrávaly za rovných a spravedlivých podmínek. Teď je to velmi nevyvážené. V Číně jsou státní dotace, různé praktiky, jako je nedodržování duševního vlastnictví. S tím se musí něco dělat,“ souhlasí Lomová. „Ale jestli to, co dělá Trump, je to nejlepší, o tom mám své pochybnosti.“
Další palčivou otázkou mezi Spojenými státy a Čínou je Tchaj-wan. Zatím se však zdá, že Washington i přes svou turbulentní zahraniční politiku přece jen pokračuje v podpoře tchajwanského ostrova, o který Čína desítky let usiluje.
„Tchaj-wan ve velkém nakupuje americké zbraně. Proto ostrov Američané vnímají pozitivně a možná si ještě polepší,“ upozorňuje Lomová.
Soudí ale, že čínský útok na ostrov je pravděpodobný. „Je tam řada signálů. Si Ťin-pching v jednom z projevů řekl, že nazrává čas a že si nenechají Tchaj-wan vzít. V pondělí se odehrálo neohlášené vojenské cvičení za účasti lodí a letadel pouhých 40 mil od hranic Tchaj-wanu,“ varuje sinoložka s tím, že čínský prezident zároveň s potěšením pozoruje rozklad amerického politického systému.
Poslechněte si celou Osobnost Plus. Audio je nahoře v článku.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
