Rusové mají potřebu nadřazenosti. Když něco neovládají, cítí se ohrožení, tvrdí bývalý politik

„Problém je, že Vladimir Putin se vydal nějakou stezkou a každým dnem, kdy na ní setrvává, je pro něj o to horší nebo těžší se otočit a začít couvat,“ soudí.

Bratinka neočekává, že by se politická situace v Rusku brzy změnila. „Lid je tam zcela umlčen. Tam prostě nemůžete nazvat lopatu lopatou, jak se říká, nemůžete nazvat ani válku válkou,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus.

Čtěte také

Lukáš Jelínek: Zahraniční politika strany nedělí tolik, jak by se na první pohled mohlo zdát

Rusové si podle něj nesou v sobě potřebu jakési nadřazenosti. „To je pocit, že když nejste nadřazený, tak nejste úplně důstojný člověk. To je zvláštní věc. Proto oni – když něco neovládají, když sousedí s územím, který mu neříká pane – mají pocit nespokojenosti, strachu a ohrožení,“ popisuje bývalý politik.

Svůj názor na roli amerického prezidenta Donalda Trumpa si podle vlastních slov může Bratinka dovolit vyjádřit ostřeji než jiní politici:

„Sám americký prezident Putina nepokrytě obdivuje, jako člověka, který dosáhl v životě toho, že je vládcem Ruska, nikdo mu nemůže odporovat. To je, myslím, i sen Donalda Trumpa z hlediska toho, jaké by měl mít on postavení ve Spojených státech.“

„Navíc se ukazuje, že vůbec nepochopil ruskou mentalitu. Slíbil, že válku ukončí za 24 hodin, a tahle věc ho pronásleduje do dneška. A teď hrozí, i když nikdy nepohrozil Putinovi ničím, co by mělo nějaký skutečně význam tlaku, že od celé věci odstoupí. To znamená, že uteče od vlastního slibu,“ myslí si Bratinka.

„Chceme mír“

Česko čekají v říjnu parlamentní volby a Bratinka se domnívá, že se může změnit politické směřování země.

„Mám samozřejmě obavy. Andrej Babiš (ANO) sází na to, že má několik relativně malých konkurentů, kteří ale mají šanci se dostat do parlamentu. To by bylo pro něj velmi nemilé. On si myslí, že by z vládní strany bylo několik partnerů, které by mohl získat, aby se nemusel příliš ohlížet na přání malých, velmi radikálně vyhraněných stran,“ usuzuje.

Čtěte také

Foltýnův „stratkom“ zrušíme, plánuje po volbách Vondráček. Exner namítá: Pomáhá hájit suverenitu

Do voleb ale zbývají ještě čtyři měsíce, což je doba, za kterou se ještě mnohé může změnit, přiznává expolitik. Záleží podle něj hodně i na dění v zahraničí.

„Jasně, že 99 procent lidí, kteří chodí k volbám, nemá čas ani energii sledovat, co se v zahraničí děje a ponechávají to na rozhodování politikům. Nicméně dnes je situace taková, že mnohem víc lidí v Česku si uvědomuje, že nemůžeme žít v žádné izolaci, volat po míru, ať nás všichni nechají na pokoji, a pak si myslet, že budeme žít spokojeně,“ říká Bratinka a dodává:

„A pokud by pan Babiš začal víc zdůrazňovat ‚nevšímejte si toho, chceme mír a ať nám všichni dají pokoj‘, což je subtilní rétorika pro ‚když si nebudeme ničeho všímat, tak si nebudou všímat druzí nás‘, tak si myslím, že může ještě část voličů ztratit.“

Budou české a evropské výdaje na obranu dostačující? Má liberální demokracie v dnešním světě ještě šanci? Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus z audia v úvodu článku.