Macko: Ukrajina potřebuje měsíčně zničit 100 ruských raket. Patrioty by vyráběla rychleji než USA
Světová média si kladou otázku, jak možné americké angažmá na Blízkém východě ovlivní válku na Ukrajině. „Úplně klíčovým problémem je velká protiletecká munice, která by částečně mohla směrovat i na Blízký východ. Ale většinu raket, kromě raket do systému THAAD, si Izrael vyrábí sám,“ říká pro Český rozhlas Plus Pavel Macko, bývalý zástupce náčelníka slovenského generálního štábu, který také zastupoval Slovensko v NATO.
Jaké zbraně by případně mohly chybět Ukrajině, pokud se Spojené státy soustředí na Blízký východ? Zmocněnec české vlády pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný Českému rozhlasu Plus řekl, že na českou muniční iniciativu nebude mít větší soustředění USA na Blízký východ vůbec žádný efekt, protože do ní od jejího vzniku nepřispívaly. Upozornil, že jde především o evropské partnery, zejména Dánsko, Holandsko a Německo.
Ukrajina počítá v každém případě, že podpora ze strany Spojených států může klesnout tak, či onak.
Čtěte také
K prvnímu dopadu už nedávno došlo, když americká vláda oznámila, že přesouvá původně slíbené dodávky 20 tisíc protidronových střel APKWS. Ty střely byly původně určené pro Ukrajinu, ale jsou odesílány na Blízký východ.
Pokud jde o širší spektrum, je to skoro otázka politická, zda se pozornost může odklonit (od Ukrajiny) směrem k Blízkému východu.
Většinu munice má Ukrajina z alternativních zdroj, které se snaží získávat. Klíčovým problémem je velká protiletecká munice, která by částečně mohla směrovat na Blízký východ. Ale většinu raket, kromě raket do systému THAAD, si Izrael vyrábí sám.
Přínos Patriotů
Ukrajinci jednali na summitu G7 s Američany o licenci na výrobu protiraketových střel Patriot. Jak velkým přínosem by to bylo pro ukrajinskou obranu?
Bylo by to zásadní řešení. Protože momentálně ta firma, která vyrábí tyto rakety, dokáže vyprodukovat ročně jen 660 raket. Zvýšilo se to mírně, bylo to 550. Jenže Ukrajina potřebuje každý měsíc zničit minimálně 100 ruských raket a na to potřebuje dvojnásobek tohoto počtu.
Čtěte také
Znamená to, že za čtvrt roku Ukrajina je schopná spotřebovat současnou výrobu těchto raket ze strany Spojených států.
Kdyby jim Američané dali licenci... Ukrajina je přece jen ve vojenském režimu, takže zkrátka vyrábí rychleji. Ale je otázka, jestli Američané tuto technologii budou ochotni sdílet.
Rusové mají licenci na výrobu útočných íránských dronů Šáhid. Jak důležité je v tomto kontextu, zda už si všechno dokážou zajistit sami, nebo potřebují technologie z Íránu?
Toto je úplně zásadní informace. Technologie na dron Šáhid nebyly až tak komplikované. Rusové to úplně ovládli a tento dron už jen nemontují ze součástek, ale vytvořili i upgrade.
To je dnešní ruský Geran, který je klonem Šáhidu. Teď už létá ve vyšších výškách, má jiný systém navigace a dokonce má i téměř dvojnásobnou bojovou hlavici. Šáhidu už je podobný jen vizuálně.
Rusové v tomto okamžiku nejsou závislí na dodávkách z Íránu. Ani aktuální konflikt zásadně nenaruší systém dodávek a schopnost Rusů útočit na Ukrajinu těmito drony.
„Německé zapojení“
Na ekonomickém fóru v Petrohradě ruský prezident Vladimir Putin řekl, že kdyby Německo poskytlo Ukrajině střely dlouhého doletu Taurus, bral by to jako přímé německé zapojení do války. Bylo by to pro Ukrajinu významné? Byť zatím nevíme, jak probíhá rozhodování německého kancléře Friedricha Merze.
Nevíme přesně, jak se Němci rozhodnou. Víme, že s raketami Taurus jsou zdrženlivější. Ale samozřejmě argumentace ze strany Ruska je neférová a nemá žádnou oporu v mezinárodním právu, protože přesně to stejné platí i pro rakety kratšího dosahu.
Čtěte také
Tady je ale potřeba si vzpomenout, že Ukrajina sama už otestovala balistickou raketu Sapsan, která by měla mít dosah až do 500 kilometrů. Je to raketa zem-zem.
Ukrajinci zároveň testují upgrade protilodních střel Neptun i na verzi střely s plochou dráhou letu a také mají už v projektu balistické rakety Hrom-2, které také testují.
Pokud jde o Sapsan, ten už přechází do sériové výroby a je schopný zasahovat cíle do vzdálenosti 500 kilometrů, což je ekvivalent Taurusu. Zároveň má až 480kilogramovou hlavici, což je téměř dvojnásobek například raket ATACMS.
Navýšení rozpočtu členských zemí Severoatlantické aliace na obranu, to je záměr aktuálního summitu NATO. Má se jednat až o navýšení na pět procent HDP. Podle čerstvého Putinova vyjádření to není pro Rusko hrozbou. Řekl, že je Rusko schopné zastavit i takovou změnu. O čem svědčí tento výrok?
To jsou silácké řeči ze strany Ruska. Je třeba říct, že Rusko už teď vydává 19 procent svého státního rozpočtu, respektive sedm procent HDP, na zbrojení. To jsou viditelné náklady, které jdou přímo do zbraní a do vedení války. Nevíme, jaké jsou další náklady.
Čtěte také
Rusko má rozběhnutou vojenskou mašinérii. Je to součástí té širší ruské reflexivní kontroly.
Víme, že Rusko zásadním způsobem modernizovalo jaderný arzenál a pokračuje v tom. Víme, že rozmisťuje nové jaderné zbraně, ať už v Bělorusku, a zřejmě to tajně dělá i v Kaliningradské oblasti. V tomto okamžiku si zřejmě šetří některé konvenční zbraně na skladě a nepoužívá je všechny na bojišti.
Ale to je dané charakterem bojiště i tím, že momentálně těžká vojenská technika není až tak účinná a je poměrně snadno likvidovatelná tím množstvím dronů, které na bojišti dnes jsou.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
