Lukáš Jelínek: Zahraniční politika strany nedělí tolik, jak by se na první pohled mohlo zdát
Traduje se, že zahraniční politika volby nevyhrává. Bude tomu tak i letos, především příznivci opozice se zjevně rozhodnou podle stavu peněženek. Ovšem fanoušci vládního tábora existenční starosti vesměs nemají a nemusí jim tedy vadit, když koalice Spolu evropské a bezpečnostní akcenty preferuje před domácími.
Výmluvná jsou čerstvá data. Když se průzkumníci z Medianu dotázali respondentů, jestli by pro ně bylo přijatelné, kdyby český premiér stejně jako ten slovenský navštívil 9. května Moskvu, tři čtvrtiny odpověděly, že nikoli.
Čtěte také
Mezi nejmladšími voliči by takovou cestu nepodpořila ani tři procenta. Zajímavé ale je, že by proti bylo též 60 procent voličů hnutí ANO. Však taky Čechů, Moravanů a Slezanů, kteří pokládají Rusko za jednu ze dvou nejdůležitějších mocností pro Českou republiku, najdeme jen osm procent. Nejvíc se naše pohledy, ze 75 procent, upínají k Německu.
Agentura STEM zase zaznamenala výrazný propad našich sympatií ke Spojeným státům a Slovensku. Námi absolutně nejhůře hodnocenou zemí je Rusko.
Za zahraniční politiku má vláda podporu
Nejen tato čísla dokreslují, že zahraničněpolitické a bezpečnostní působení Fialova kabinetu má ve veřejnosti oporu. Jarní šetření nevládní organizace Globsec ukázalo, že 81 procent z nás je ochotno v případě napadení Česko bránit.
Lepšího výsledku dosáhlo z devíti sledovaných zemí jen Polsko. Ukrajině už nefandíme tak intenzivně jako na začátku války, ovšem naši podporu neztrácí a dál důvěřujeme i Severoatlantické alianci a smluvním závazkům jejích členů.
Čtěte také
Když si tato zjištění zanalyzuje koalice Spolu, může dojít k závěru, že smysl má iniciativní přístup Česka ke konfliktu na Ukrajině i angažmá ministryně obrany Jany Černochové (ODS) a ministra zahraničí Jana Lipavského (nezávislý) v jejím dresu.
Vyzývat občany, aby i oni stáli na „správné straně“, nemusí. Neměla by ale ani malovat ďábelské rohy hnutí ANO. Andrej Babiš dobře ví, že má-li přesvědčit bývalé koaliční či váhající voliče, nemůže prosazovat změnu kurzu po vzoru Bratislavy nebo Budapešti.
Bude sice opakovat, že vláda nesmí utrácet jen za Ukrajince a v první řadě musí být nablízku Čechům, to však má k posluhování Vladimíru Putinovi, z čehož jej obviňuje trojlístek Spolu, daleko.
Ani ANO neotočí kormidlem, tedy asi
Kromě toho ANO tvrdí, že si neplácne s žádnou ze stran usilujících o náš odchod z NATO a Evropské unie.
Čtěte také
A na námitku, že v europarlamentní frakci Patrioti pro Evropu sedí ANO po boku evropské krajní a leckdy i proruské pravice, lze opáčit, že spojencem ODS ve Straně evropských konzervativců a reformistů je zase Svaz pro sjednocení Rumunů, za nějž se o post rumunského prezidenta ucházel krajně pravicový a protievropsky orientovaný kandidát Simion.
Byť můžeme mít z vášnivých přestřelek ve volební kampani opačný dojem, zahraniční a bezpečností politika odlišuje vládní tábor a hnutí ANO jenom částečně.
Že se v tom podstatném shodují, naznačil minulý týden po schůzce s partajními lídry i prezident Petr Pavel. Sbližuje je i přístup k migraci a zcela mimo už zůstávají červené kšiltovky: všichni tuší, že od Donalda Trumpa žádnou pomoc čekat nemohou.
Hlavní opoziční síla by proto neměla podléhat nutkání plošně odsuzovat vedle domácích i mezinárodní aktivity kabinetu a koalice Spolu by se neměla tvářit, že má patent na směřování na Západ. Zahraniční politika si ostatně zaslouží, aby i ona byla brána v potaz, až budou strany po volbách hledat, na jakém konsensu postavit příští vládu.
Autor je politický analytik
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
