Celní, ruská, studená s Čínou... Trump čelí šesti válkám a všechny prohrává, píše Bloomberg

3. květen 2025

Donald Trump se pasoval do role „celosvětového mírotvorce“, ale už po třech měsících zabředl do řady konfliktů. Teď nastane období krizí a formování odkazu, kdy prezident bude muset proplout nejen několika otevřenými konflikty, ale i válkou studenou, obchodní a jednou potenciální, píše komentátor agentury Bloomberg Hal Brands.

Trumpova rozhodnutí vyvolala napětí ve vztazích se spojenci, narušila hospodářskou sílu Ameriky a zpochybnila její strategické schopnosti.

Čtěte také

První válkou je katastrofální konflikt na Ukrajině, o němž byl Trump vždycky přesvědčen, že ho ukončí. Myslel si, že stačí pohrozit Rusku sankcemi a donutit Ukrajinu, aby se vzdala ztracených území. Dosažení tohoto cíle však zkomplikovaly maximalistické záměry Vladimira Putina a jeho přesvědčení, že pomalu, ale jistě vítězí.

Trump si musí v nadcházejících týdnech vybrat, jestli chce na Rusko skutečně zatlačit například ropnými sankcemi nebo zpravodajskou spoluprací s Ukrajinou, anebo se role prostředníka vzdát.

Prezidentovi, který tak často projevuje sympatie Moskvě a pohrdání vůči Ukrajině, by se první možnost příčila. Odstoupení z role prostředníka by zase zvýšilo riziko ukrajinské porážky, což by mohlo mít katastrofální následky pro bezpečnost Evropy a budoucnost Severoatlantické aliance.

Blízký východ

Další válka zuří na Blízkém východě, kde Spojené státy bombardují jemenské Húsíe. Zároveň pokračuje izraelská odveta proti Hamásu. Oba konflikty však mohou být předehrou k ještě větší potenciální válce s Íránem kvůli jeho jadernému programu.

Čtěte také

Zdá se, že Trump je rozpolcený mezi minimalistickým přístupem, který by ponechal Írán na prahu získání jaderné zbraně, což by Teherán přijal, a rozhodnutím tento jaderný program totálně zničit.

Čas běží, a jestli nedojde k dohodě do poloviny léta, bude se Trump muset rozhodnout, zda povolí útok, který by provedl Izrael, nebo Spojené státy, či obě země společně.

Rovněž bude muset vyřešit rozpor mezi dvěma dlouhodobými prioritami, kterými jsou odvrácení jaderného Íránu a zabránění novým válkám na Blízkém východě.

Studená válka s Čínou

Dále je tu nová studená válka s Čínou. Peking očekával po Trumpově nástupu do Bílého domu dlouho slibovanou „výhodnou dohodu“, ale Trump naopak přitvrdil. Čína teď uprostřed sílícího obchodního napětí prohlašuje, že bude bojovat až do konce.

Zároveň sílí hrozba pro Tchaj-wan, protože Peking utahuje vojenskou smyčku.

Trump si musí vybrat, zda projeví slabost a v obchodním sporu ustoupí, nebo jestli zvolí intenzivnější konfrontaci se souvisejícími investicemi a riziky.

Celní válka

Nesmíme zapomínat ani na širší obchodní válku s řadou zemí kvůli clům. V příštích týdnech se ukáže, jestli Trump bude umět vyjednat dohody, které situaci uklidní.

V sázce je velmi mnoho: jde o mír a stabilitu důležitých částí Eurasie, o zdraví světové ekonomiky i soudržnost demokratického společenství. Trump však do tohoto období vstupuje se dvěma nevýhodami, které si způsobil sám.

Čtěte také

Zaprvé ztratil nejdůležitější prvky americké síly. Zničil akciový trh, způsobil odliv kapitálu a posunul Ameriku k recesi, které se mohl vyhnout.

Mezitím se NATO ocitlo ve svízelné situaci, protože Washington je lhostejný vůči Evropě, ne-li rovnou nepřátelský. Navzdory Trumpovým tvrzením o americkém „zlatém věku“ řada zemí vidí supervelmoc v úpadku.

Zadruhé je krizové řízení jen pro ty schopné, a to Trumpův tým není. V Pentagonu vládne zmatek, který by byl pro jakéhokoli jiného prezidenta nepřijatelný. Chaotické zavádění a následné rušení cel ukazuje, že prezident si zahrává s ekonomickým osudem zemí na celém světě. A Národní bezpečnostní rada sotva funguje.

Všechen tento nepořádek možná nevadí Trumpovi, který, jak říká, přijímá veškerá rozhodnutí sám. Teď ale vstupuje do období, které bude definovat jeho prezidenství a rozhodne o osudu mezinárodního systému.

Jestli to nezvládne, zaplatí Amerika vysokou cenu, varuje Hal Brands v analýze pro Bloomberg.

Poslechněte si všechna témata Světa ve 20 minutách. Středobodem ruského zájmu je Krym. Putinova agrese může skončit rozpadem Ruské federace. Proč je budoucí německý kancléř Friedrich Merz nepopulární? V Itálii přetrvává nostalgie po fašismu.

Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

    Václav Žmolík, moderátor

    tajuplny_ostrov.jpg

    Tajuplný ostrov

    Koupit

    Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.