Drahá hnojiva a ropa mohou naplnit ruskou státní kasu

Čtěte také

BONUS: Dějiny ropy a budoucnost těžařství v Rusku

Cena močoviny, nejobchodovanějšího hnojiva, vzrostla od začátku války s Íránem zhruba o 50 procent. Jak uvedla agentura S&P Platts, ceny granulované močoviny na Blízkém východě vzrostly do půlky března až na 710 dolarů za tunu. Na začátku roku přitom byla cena tohoto hnojiva asi 400 dolarů.

Josh Linville z makléřské společnosti StoneX řekl, že vojenské akce na Blízkém východě měly neuvěřitelný dopad na globální ceny dusíku. Vítězem na poli obchodu s hnojivy se může stát právě zmíněné Rusko.

Druhý největší producent

Jako druhý největší producent hnojiv na světě po Číně má dobrou pozici k tomu, aby z narušení trhu profitovalo. Loni Rusko vyprodukovalo 65 milionů metrických tun hnojiv, z čehož vyvezlo téměř dvě třetiny.

Čtěte také

Ropný šok je nejspíš jen krátkodobý. Nejhorší scénář je, že lidé teď uzavřou peněženky, soudí Horská

Příjmy Moskvy z exportu hnojiv loni překročily 11 miliard dolarů, což znamená, že trvalý nárůst cen o polovinu by do rozpočtu mohl přinést měsíčně zhruba 360 milionů dolarů navíc, za čtvrtletí až miliardu.

To je stále méně než zisk Ruska z vývozu energií, kde nárůst cen ropy o 10 dolarů může ruskému ropnému sektoru přinést další miliardu a půl dolarů měsíčně, upozorňuje Moscow Times.

Ceny ruských hnojiv vyšplhaly na nejvyšší úroveň od roku 2022, kdy globálními trhy otřásla nejistota ohledně západních sankcí vůči Moskvě po invazi na Ukrajinu. Cena močoviny z Baltského moře, která se nakládá na plavidla v ruských přístavech, vzrostla v únoru na přibližně 418 dolarů. V roce 2025 to přitom bylo průměrně 375 dolarů za tunu.

Zátěž pro domácí trh

Dusíkatá hnojiva, včetně močoviny, ​​se celosvětově využívají u plodin, jako je pšenice nebo zelenina. Jejich produkce závisí na zemním plynu, který tvoří až 80 procent výrobních nákladů. Právě proto jsou ceny hnojiv vysoce citlivé na energetické šoky.

Čtěte také

Evropa musí hájit otevřenost Hormuzského průlivu, věří Landovský. Dvořák: Není jasné, jak se zapojit

Blízký východ je významným centrem jak v oblasti produkce hnojiv, tak v těžbě plynu používaného k jejich výrobě, přičemž mezi přední vývozce patří země jako Katar a Saúdská Arábie.

Rozšiřování exportu však může být pro Rusko náročné, protože rostoucí ceny začínají zatěžovat domácí trh před jarním výsevem. Země má navíc omezenou výrobní kapacitu. Ceny hnojiv v Rusku vzrostly od začátku roku o více než 30 procent, což vyvolává obavy z nižších výnosů plodin, informoval prokremelský deník Izvestija.

Farmáři proto požádali ministerstvo zemědělství o intervenci poté, co se domácí ceny po zrušení vývozních cel fakticky přiblížily globální úrovni. Ministerstvo minulý týden uvedlo, že na jeden měsíc pozastavilo vývoz dusičnanu amonného, aby zajistilo dostatečné domácí dodávky.

Vliv sankcí

Vedoucí pracovníci v oboru tvrdí, že producenti již téměř naplnili výrobní kapacity. Andrej Gurjev, šéf Ruské asociace výrobců hnojiv, řekl, že závody fungují téměř na plnou kapacitu a čelí prudkému nárůstu objednávek.

Čtěte také

Válka na Blízkém východě českou ekonomiku zpomalí. Recese nám ale nehrozí, míní ekonom Dvořák

„I tak by ale Rusko mohlo přesměrovat více dodávek na trhy, jako jsou Spojené státy a některé země v Asii, protože dodávky z Blízkého východu se zmenšují“, myslí si makléř Linville. Dodává, že s nedostatkem hnojiv by se mohla potýkat také Austrálie a Evropa, ale stávající sankce by mohly omezit ruský dovoz do těchto zemí.

Maďarsko nedávno požádalo Evropskou unii o zmírnění loni zavedených cel na hnojiva. Australská průmyslová skupina Fertilizer Australia zase naléhá na svou vládu, aby zvážila zrušení omezení a zabránila tak tomu, co označila za katastrofální dopad na domácí zemědělskou produkci v sezóně 2026, uzavírá ruský nezávislý server Moscow Times.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách. Odsuny migrantů na západní Balkán budí v tamních zemích kontroverze. Evropské soudnictví je pod tlakem populistů a autoritářských vlád. I Polsko by mohlo zavést dvojí ceny pohonných hmot. Peruánská civilizace Nazca se dokázala přizpůsobovat extrémním jevům počasí. Taková jsou další témata pořadu, který připravil Jakub Rerich.