Rusko ztrácí tempo v závodu o Měsíc. Svou misi opět odkládá o další rok

Čtěte také

iROZHLAS

‚Ahoj, Měsíci. Je skvělé být zpátky.‘ Posádka mise Artemis II pořídila unikátní snímky z vesmíru

Zatímco svět pozoroval snímky z odvrácené strany Měsíce, které pořídila posádka mise Artemis II, Rusko přiznalo další zpoždění svého programu.

Viceprezident Ruské akademie věd Sergej Černyšev oznámil, že agentura Roskosmos odkládá svůj další pokus o vyslání sondy k Měsíci z roku 2027 nejdříve na rok 2028. Země tak dál ztrácí tempo v novém závodu o Měsíc, ve kterém Spojené státy a Čína naopak zrychlují.

Rozpočtové problémy

Původním cílem ruského kosmického programu bylo zapojit se do tohoto globálního závodu a v roce 2023 vyslat na povrch Měsíce sondu Luna-25. Tento start měl být první misí na Měsíc po více než půl století. Sonda měla být první v historii, která přistane na jižním pólu Měsíce, kde měla prozkoumat tamní zásoby vody.

Čtěte také

Vesmírný závod. Od studené války k éře miliardářů. Jak se mění dobývání kosmu i role Česka?

Někdejší vesmírná velmoc studené války dnes ale ztrácí svůj náskok. Vedle Spojených států se do nového závodu zapojily i další země, včetně Číny a Indie.

Roskosmos se potýká s rozpočtovými problémy, které se ještě zhoršily po začátku ruské invaze na Ukrajinu, a přerušením spolupráce s Evropskou kosmickou agenturou. I tyto problémy stály za odložením mise, podotýká El País.

„Suverénní ruská území“ na Měsíci

Viceprezident Ruské akademie věd Černyšev řekl, že program má Rusku pomoci udržet pozici mezi předními vesmírnými mocnostmi. Podle něj má přinést nové technologie a poznatky pro průzkum Měsíce a v dlouhodobém horizontu pak vést i ke vzniku „suverénních ruských území“ na jeho povrchu.

Luna 25 při startu|foto:Profimedia

Původně přitom Rusko plánovalo vyslat sondy Luna-26 a Luna-27 na Měsíc už v letech 2023 a 2024. Po sérii odkladů se ale první z nich posouvá nejdříve na rok 2028. Právě v době, kdy Spojené státy a Čína plánují návrat astronautů na Měsíc, tam chce Rusko teprve vyslat své robotické mise.

Ruský kosmický program má do roku 2036 celkový rozpočet v přepočtu asi 58 miliard dolarů. Na lunární program má být vyčleněno necelých devět miliard. Samotná mise Artemis II americké agentury NASA přitom stála kolem 4 miliard dolarů.

Podle španělského listu na ruskou kosmickou agenturu stále doléhá stagnace, která se táhne od rozpadu Sovětského svazu, a také aktuální priority Kremlu.

Indie první na měsíčním jižním pólu

„Zapomněli jsme, jak přistát na Měsíci“, posteskl si už v roce 2021 kosmonaut a akademik Michail Marov. „V 70. letech jsme to dokázali opakovaně, ale dnes jsme ztratili všechno, co naše tehdejší úspěchy umožňovalo“, dodal tehdy.

Čtěte také

Kolik je na Měsíci vody? Indové to chtějí zjistit průkopnickým přistáním u temného jižního pólu

Zatímco Rusko své vesmírné projekty odkládá, ostatní země dál zvětšují náskok. Indie úspěšně přistála na Měsíci se sondou Chandrayaan-3 už v roce 2023. Stala se tehdy první zemí, která dosáhla měsíčního jižního pólu, poznamenává závěrem španělský list El País.  

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách. Jak maďarská opozice změnila strategii ve volebním boji proti Viktoru Orbánovi? Zpomalí krize na Blízkém východě zelenou transformaci, nebo ji naopak urychlí? Čína pozorně sleduje sílu i limity Spojených států v Íránu. Americké fastfoody expandují na čínský venkov. Taková jsou další témata pořadu, který připravil Ondřej Čížek.