Evropská unie financuje odvětví, které špehuje Evropany
V Řecku byly letos v únoru odsouzeni čtyři lidé k trestu odnětí svobody v souvislosti s aférou Predatorgate z roku 2022. Kauza se týkala špionážního softwaru Predator z dílny společnosti Intellexa. Jeho prostřednictvím řecké tajné služby „napichovaly“ mobilní telefony opozičních lídrů, novinářů i členů vlády a v reálném čase sledovaly jejich pohyb a komunikaci.
Čtěte také
V úvodu komentáře pro bruselský server EU Observer kauzu připomínají Shubham Kaushik, který vede oddělení komunikace a médií v organizaci European Digital Rights (EDRi), a Frank Vanaerschot, ředitel organizace Counter Balance, která dohlíží na veřejné finance v Evropské unii.
K infikování telefonu sledovacím softwarem docházelo prostřednictvím textových zpráv obsahujících podvodný odkaz. Jeho rozkliknutí odstartovalo takzvaný exploit, prostřednictvím kterého se sledovací software do zařízení nainstaloval bez vědomí uživatele.
Odpovědnost výrobců programu
Tato řecká kauza je pravděpodobně prvním případem, ve kterém budou čelit trestní odpovědnosti také vedoucí představitelé firmy Intellexa, tedy výrobce programu, upozorňují autoři článku. Mají za to, že jde o povzbudivé vítězství, přestože nedošlo k odsouzení žádného z úředníků, kteří sledování přímo iniciovali.
Čtěte také
Kaushik a Vanaerschot ale upozorňují na problematiku spoluodpovědnosti Evropské unie za financování trhu se spywarem. Evropská komise a unijní státy byly totiž podle nich celá léta nápadně pasivní při řešení problému zasahujícího do lidských práv občanů sedmadvacítky.
Trh, který vede ke špehování lidí a má potenciál podkopávat demokracii, je poháněn miliony eur z evropských dotací, a tedy z peněz daňových poplatníků, upozorňují autoři komentáře.
Na financování společností vyvíjejících komerční spyware v minulosti upozornila například organizace Follow The Money. Kromě firmy Intellexa byla z unijních zdrojů financována také izraelská společnost Paragon Solutions, která figuruje v jiné podobné kauze.
EU jako podporovatel
Aféra Paragon se rozhořela v Itálii. Principiálně jde ale o velmi podobný případ jako v úvodu zmiňovaný Predatorgate. Terčem útoků na italské půdě se stali zejména investigativní novináři a lidé kritičtí k vládě.
Čtěte také
Autoři článku upozorňují na to, že k financování obou jmenovaných softwarových společností docházelo prostřednictvím Evropské investiční banky, což je instituce vlastněná členskými státy unijního bloku.
V tomto světle se z Evropské unie nestává jen pasivní pozorovatel, ale aktivní hráč v podpoře odvětví, které devastuje životy lidí, narušuje bezpečnou komunikaci a omezuje občanský prostor, domnívají se Kaushik a Vanaerschot.
Problém podle nich navíc přesahuje pouhou podporu spywarových společností. V komentáři upozorňují i na demokratický deficit a nedostatek odpovědnosti při nakládání s veřejnými prostředky Evropské unie.
Zastavení podpory
Řešením je jejich optikou zastavit vydávání prostředků pro trh se spywarem – společnosti, které nějaký vyvíjejí, by podle autorů neměly dostávat žádné granty, investice ani veřejné zakázky. Kaushik a Vanaerschot žádají celoevropský zákaz spywareu a celého dotčeného odvětví. Neexistuje podle nich totiž žádná forma této technologie, která by byla v souladu se základními právy.
Čtěte také
„V době, kdy je digitální komunikace ohrožena oslabováním koncového šifrování, je zásadní vyzvat zákonodárce, aby jednali a zastavili odvětví, které podporuje zneužívání zranitelností v našich komunikačních systémech, a tím nás chránili,“ uzavírají v komentáři pro EU Observer vedoucí oddělení komunikace a médií v organizaci European Digital Rights Shubham Kaushik a ředitel organizace Counter Balance Frank Vanaerschot.
Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách. Jak skončila kdysi neotřesitelná vláda Viktora Orbána v Maďarsku. Kanadský premiér Mark Carney odlákal opozici poslance a vytvořil si v parlamentu většinu. Je zpravodajství slovenské STVR příliš nekritické k ministryni kultury? O čem skutečně byla vesmírná mise Artemis II? Taková jsou další témata pořadu, který připravila Zuzana Marková.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
