Trump není proruský. Jedná ve svém zájmu a to bohužel zčásti vyhovuje Kremlu, věří politický geograf

„U nás to někdy vypadá, jako kdyby se Trump snažil stát se malým zástupcem Vladimira Putina. To není pravda,“ upozorňuje Kofroň, zástupce vedoucího Katedry politologie na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Čtěte také

iROZHLAS

Zrušení sankcí, pětina Ukrajiny a žádné zahraniční mise. Čím vším Rusko podmiňuje ukončení války

„Trump sleduje svoji vlastní politiku, která určitě není proukrajinská. Ale byl bych opatrný na to říkat, že je proruský. On jedná primárně ve svém zájmu a bohužel pro Ukrajinu část těch bodů prostě nesmírně vyhovuje Rusku.“

Podle politického geografa ale nejde americký prezident tomu ruskému takzvaně na ruku, protože neuznává ruskou sféru vlivu ani neplánuje stahovat americké jednotky z Evropy. To jsou dva faktory, které brání další rozpínavosti východního impéria.

Ukrajinci nejvíce pocítí ztráty území, protože teritoriální zábor se týká desítek tisíc kilometrů čtverečních a milionů lidí, míní Kofroň. To je ovšem v rozporu s dosavadním systémem.

Čtěte také

Kopečný: Amerika předvádí vůči Rusku diplomacii slabosti. Majákem Západu je náš prezident Pavel

„Mezinárodní řád po druhé světové válce fungoval na tom, že přímý teritoriální zábor je v zásadě nepřípustný,“ zdůrazňuje expert v pořadu Osobnost Plus.

„Mírová smlouva je z tohoto hlediska naprosto bezprecedentní porušení úzu, který tu fungoval. Na druhou stranu, to není překvapivé, když sám Donald Trump chce Grónsko, aby udělal Ameriku znovu velkou.“

Evropa není prioritou

Kofroň vnímá, že Američané se hlavně chtějí války rychle zbavit. Pokud by se jim to nepodařilo, hrozí, že začnou tlačit na Ukrajince, aby Zelenskyj dohodu podepsal.

„Trump zjevně Kyjevu nechce dodávat nové zbraně. Ukrajina zvládne fungovat i bez toho, otázkou je, co by se dělo dlouhodobě,“ spekuluje politický geograf.

Čtěte také

Jermolenko: Je velmi málo Rusů, kteří akceptují, že Ukrajina je jiná země. Anektovali její historii

„Evropa v tento okamžik asi není schopná nahradit americkou vojenskou podporu, zejména pokud by Spojené státy řekly, že už ji tam ani neprodají. To by byl problém,“ obává se.

V extrémním případě by podle něj mohly Spojené státy bojkotovat i dodávky náhradních dílů, případně by mohli omezit software. A v krajním případě by mohli Američané přímo spolupracovat s Rusy a sdílet s nimi zpravodajské informace.

Natolik ale Trump do situace nejspíše zasahovat nebude, protože dění v Evropě není jeho prioritou, věří politický geograf: „Pohled Trumpa je takový, že primární hrozbou je Čína. Rusko není dostatečně silné na to, aby přímo ohrozilo Spojené státy.“

Neochota mobilizovat

„Zelenskyj je mezi dvěma mlýnskými kameny. Jedním je skupina lidí, co chtějí bojovat, a druhým je neochota mobilizovat zejména mladší ročníky. Obě skupiny vytváří strašně malý manévrovací prostor,“ popisuje Kofroň.

Čtěte také

Válka už mohla dávno skončit, kdyby sankce zesílily. Rusko je pod ekonomickým tlakem, tvrdí analytik

„Zároveň přijdou Američané a řeknou Zelenskému, aby mobilizoval, ale on vlastně nemůže. A ve výsledku to ani nedělá.“

Někteří experti mluví o sankcích, které mohl Západ uvalit na Rusko mnohem dříve. Podle Kofroně je ale jejich vliv sporný.

„Literatura na téma sankcí je k jejich efektu většinou skeptičtější než obecná, byť poučená, populace a zejména mnohem skeptičtější, než co si myslí politici,“ uzavírá. „Sankce byly uvalovány na začátku, očekával se propad o osm devět procent ruského HDP, ale efekt výrazně zaostal za očekáváním.“

Jaký vliv má koalice ochotných? Je realistické, aby Rusko zabralo území evropských států včetně českého? A nesnaží se Trump nevyváženými podmínkami smlouvy z jednání vycouvat? Poslechněte si celou Osobnost Plus.