O Rusku se informuje příliš povrchně. Nesledujeme, co se děje v hlubších vrstvách společnosti, míní rusista Machonin
Od začátku invaze na Ukrajinu sleduje rozpínání Ruska celý svět. Jak ale nakládat s kulturou a literaturou agresorského státu? „Pro mě je podstatné mluvit s lidmi a nespoléhat se jen na zahraniční agentury. Dostat se k lidem a vyptat se jich na to, jak u nich ta situace vypadá,“ říká překladatel a komentátor Jan Machonin.
Čtěte také
Ukrajinský spisovatel a voják Oleksandr Myched tvrdí, že dokud Rusko válčí, není čas na pochopení, co si obyčejní Rusové myslí. Jan Machonin souhlasí s tím, že ukrajinští vojáci a civilisté mají na tento názor plné právo. Jako rusistu ho zajímá spíše ruská kultura.
„Já se ruské literatuře věnuji dobrých 25 let a zkrátka nemohu jen tak přehodit výhybku, samozřejmě se jí věnuji dál. Řekl bych, že po začátku invaze na Ukrajinu začalo nesmírně zajímavé období, kdy člověk může sledovat, jak se ruská kultura a literatura za takových dramatických okolností vyvíjí,“ říká překladatel.
Čtěte také
Už před prezidentskými volbami v Rusku v roce 2012 přirovnal Machonin Vladimira Putina ke „Kmotrovi“, hlavě mafie. Jeho názor se od té doby příliš nezměnil.
„Já ho vnímám už velice dlouho jako nebezpečného člověka, který ubližuje svému okolí. To znamená ruské obyvatelstvo, kterému ubližuje velice intenzivně již mnoho let, ale i lidem za hranicemi Ruska. Zároveň si myslím, že pokud válka skončí a bude ta možnost, tak že je to člověk, který by měl stanout před soudem,“ míní Machonin.
„Jde se po povrchu“
To, že do Česka se dostávají převážně informace z oficiálních ruských zdrojů, podle něj ale není způsobeno pouze vlivem Vladimira Putina a jeho režimu.
„Já si myslím, že je velice málo zaostřeno na to, co se děje v hlubších vrstvách ruské společnosti. Jde se trochu po povrchu, informuje se o takových těch aktuálních geopolitických tématech,“ vysvětluje komentátor a nabízí možnou cestu ke zlepšení.
„Já například pravidelně píšu poměrně rozsáhlé komentáře na Seznam Zprávy a snažím se vybrat si nějaké téma, které mě zavede hluboko do ruské společnosti a snažím se to tam mapovat pro české čtenáře. Před nedávnem jsem třeba psal o učitelích v Rusku v reakci na film Pan nikdo proti Putinovi,“ říká Machonin.
Čtěte také
„Podařilo se mi dostat k několika učitelům a vyptat se jich na to, jak tu reálnou situaci prožívají. Pro mě je podstatné mluvit s lidmi a nespoléhat se jen na zahraniční agentury, na překlady z New York Times, Washington Post a tak dál. Zkrátka dostat se k lidem a vyptat se jich na to, jak u nich ta situace vypadá,“ říká komentátor.
Jako příklad uvádí masové porážky dobytka na Sibiři. „O tom jsem psal posledně, tam vybíjejí desítky tisíc krav soukromých zemědělců a ti zemědělci jsou zoufalí. A odehrává se to, řekněme, za policejní asistence a dochází tam k porušování všech možných práv těch soukromých farmářů,“ popisuje Jan Machonin.
„V souvislosti s tím se samozřejmě také snažím sledovat, zda to nevyvolává nějaký vzdor a zda v té společnosti neklíčí nespokojenost na nějaké další úrovni. V případě těchto sibiřských farmářů to je velká nespokojenost. Vznikla petice, ve které se asi 35 000 z nich obrací na ruskou vládu a prezidenta Putina s velice ostrým prohlášením,“ dodává.
Jak Jan Machonin prožíval zahájení ruské invaze? Jaký obraz Ruska zná díky své rodině? A na jakých překladech momentálně pracuje? Poslechněte si celý díl pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus. Audio je nahoře v článku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.

