Číně nikdy nejde jen o obchod, chce i vliv. Cla doma vysvětluje jako šikanu velmocí, míní analytička

Ve Spojených státech panuje podle Karáskové ohledně Číny konsenzus mezi republikány a demokraty. „Očekávali jsme, že i druhé prezidentské období Donalda Trumpa – popravdě řečeno i mandát Kamaly Harrisové – by bylo velmi pravděpodobně zaměřené na Čínu,“ říká.

Čtěte také

Trump je totálně korumpovatelný, Čína ho má dokonale přečteného, je přesvědčený politolog Klvaňa

„Pro Donalda Trumpa nebo pro Spojené státy americké je Čína problém nejen ekonomický, ale i bezpečnostní. Na tom se shodnou napříč politickým spektrem,“ pokračuje analytička.

Je ale možné, že si k sobě najde Trump se Si Ťin-pchingem cestu, jako se to americkému prezidentovi povedlo s Vladimírem Putinem. „To, co sledujeme teď v mezinárodních vztazích, je návrat k reálpolitice 19. století, k vymezování si sfér vlivu. To jsme nečekali, nikdo to nečekal,“ vysvětluje Karásková.

Čekat se podle ní dala i odpověď Pekingu, který předpokládal, že zvolení Trumpa prezidentem přinese vyhrocení v ekonomické oblasti. „Myslím si, že byl Peking zaskočen jenom tím – ale to byli asi všichni – jaká je ochota Spojených států antagonizovat i svoje spojence. A to jak v Evropě, tak i Indo-Pacifiku, tedy Japonsko, Jižní Koreu, Tchaj-wan,“ upozorňuje.

Čínská strategie

Karásková popisuje, že současná čínská strategie v mezinárodních vztazích má podle ní dvě části.

„Na jednu stranu se snaží nalézt spojence. To se snaží od počátku a minimálně v rétorické rovině jí to docela jde. Když si vzpomeneme na proslov čínského ministra zahraničních věcí Wanga I na Mnichovské bezpečnostní konferenci, tak tam nebylo nic, co by se proponentům liberálního světového řádu nebo Evropanům jako takovým nemohlo líbit,“ začíná.

Čtěte také

„Policajt“ Amerika a hra o finanční řád světa. Proč chce Trump oslabit dolar a má Čína eso v rukávu?

„Čína obhajuje svět bez cel. Ale dělá to z vlastních důvodů, protože americká cla jsou pro ni velký problém. Čína se potýká s nadprodukcí a se zpomalující se ekonomikou. Obává se, že to bude jenom začátek a že se Spojené státy pokusí vytvořit tlak na Čínu nejenom samy, ale i prostřednictvím dalších zemí,“ popisuje.

Druhou částí čínské strategie je protitlak. „Čína musí tlačit i z domácích důvodů. Peking celý problém pro svoji domácí populaci rámuje jako šikanu ze strany zahraničních velmocí. Jako něco, co nahrává čínskému nacionalismu a obnovuje to pocit křivdy, kdy byla Čína pod tlakem cizích velmocí v 19. na začátku 20. století,“ poukazuje analytička.

Dovoz do Evropy

Podle Karáskové už teď můžeme předpokládat, že pokud se Evropa rozhodne pro zvyšování dovozu z Číny, dopady budou poměrně rozsáhlé. „Pokud by se Evropská unie rozhodla, že přijme nějakou část čínské nadprodukce, tak může krátkodobě čínské dotované zboží prospět peněženkám evropských zákazníků,“ uznává.

Čtěte také

Čína se snaží sblížit s Evropou. Splnit její požadavky by pro nás ale bylo sebevražedné, varuje sinolog

„Jenomže z dlouhodobého hlediska se jedná o dumping, který vyšachuje ze hry domácí produkci. A tím by pochopitelně přišli o práci místní lidé a evropské státy by přišly o příjmy z daní. Takže v konečném důsledku to pro místní populaci není žádná výhra,“ připomíná.

Čínské vnímání navíc nadřazuje politiku ekonomickému působení. „Nejde říct, že Číně jde výhradně o obchod. Naopak. Je to vždy spojeno s nějakým vlivem, budováním vazeb na místní politiky, na média, na občanskou společnost,“ varuje.

Unie by se tak podle ní měla snažit o kompromis. „Je to hledání optimálního bodu mezi ekonomickými zájmy, které objektivně Evropská unie má a nechce se úplně odstřihnout od Číny. A tím, aby vztahy byly podřízeny bezpečnosti a aby Čína nerozšiřovala svůj vliv,“ dodává Karásková.

Jaký význam měla návštěva španělského premiéra Pedra Sáncheze v Pekingu? Jak reagovala Evropská unie na předchozí čínské snahy o ekonomickou expanzi? Jak se chová Čína jinde na světě? A bude v Číně chybět zboží, které dováží z Ameriky? Poslechněte si celý pořad Interview Plus, moderuje Šárka Fenyková.