Evropské obranné schopnosti nejde vybudovat přes noc. Na Trumpa se nelze spoléhat, tvrdí bezpečnostní analytik

V situaci, kdy Trump společně s izraelským premiérem Netanjahuem zahájili útok proti Íránu bez koordinace s evropskými zeměmi se podle Bahenského nelze divit, že Evropa nemá chuť se do konfliktu zapojovat.

Čtěte také

Trump Evropu bránit nechce. Pro útok Ruska na NATO je proto nejlepší čas, obává se politolog Masala

„Spojené státy tu válku nekonzultovaly s Evropou, nepředjednaly žádnou podporu. Pravděpodobně se domnívaly, že ji nebudou potřebovat. Kdyby se ta válka odvíjela tak, jak si představoval Donald Trump, tak by evropské státy nepotřeboval. Z tohoto pohledu je vcelku pochopitelné, když evropské státy nejsou úplně nadšené z toho, že by nyní měly řešit problém, který si Donald Trump s Izraelem, přiznejme si, trošku vytvořili sami,“ vysvětluje bezpečnostní analytik.

Na adresu kontroverzních a často rozporuplných výroků prezidenta USA pak dodává toto:

„Já bych se upřímně snažil Donalda Trumpa poslouchat co nejméně. On říká něco jiného v podstatě každý den. To, že ta operace bude trvat možná čtyři týdny, možná už brzy skončí, možná bude trvat dva týdny, opakuje poslední tři týdny. Na to se z mého pohledu nelze spoléhat.“

Bahenský se v tuto chvíli nedomnívá, že by Spojené státy z Aliance odešly.

Čtěte také

Článek pět se na válku v Íránu nevztahuje, byl to americký útok. NATO není golfový klub, tvrdí Macko

„Nemyslím si, že je to nějaká seriózní signalizace, že by Spojené státy skutečně chtěly opustit NATO. Amerika prostě chce, aby na ní do takové míry nezávisela konvenční obrana Evropy. Minimálně doposud byly ty signály takové, že Amerika nadále počítá s tím, že bude držet jaderný deštník nad Evropou – ale evropské státy se o sebe musí začít více starat samy,“ interpretuje situaci.

Přesto však upozorňuje, že situaci je třeba brát vážně a že na případný odchod USA z NATO Evropa není připravená.

„Obranné schopnosti se nedají vybudovat přes noc. To jsou velmi dlouhodobé programy. Pokud se bavíme o tom, že by v Evropě chtěli začít vyrábět domácí evropská technická řešení některých komplikovaných schopností nebo kapacit, které Spojené státy mají a my ne, tak tam se bavíme o dekádách,“ připouští Bahenský.

Výdaje na obranu a jaderný deštník

„Základní problém Evropy bude jaderný deštník. Akcelerují jednání s Francií a Británií ohledně toho, zda jsou schopni a ochotni poskytovat ten tzv. jaderný deštník, tedy jaderné odstrašení pro ostatní evropské státy. Problém číslo dva bude řada specifických vojenských schopností, které takzvaně umožňují efektivní operace. Můžeme se bavit o tankování za letu pro letectvo, můžeme se bavit o satelitních prostředcích,“ vyjmenovává konkrétní kompetence, ve kterých Evropa zaostává.

Čtěte také

Ekonom Zámečník: Trump couvne. Trhy zatím neočekávají, že krize v Hormuzském průlivu potrvá dlouho

V této souvislosti kritizuje i neochotu současné české vlády plnit obranné závazky spojené s členstvím v NATO. „Není to úplně chytré ani z pohledu vztahů se Spojenými státy. Jakkoliv vláda tvrdí, že to bude schopna Američanům vysvětlit, já o tom velmi vážně pochybuji,“ varuje Bahenský a navazuje:

„Minimálně ta dvě procenta na ty jádrové obranné výdaje být měly. Znervózňuje mě, že vláda sice tvrdí, že jde o nějaké přechodné období a že od příštího roku ty výdaje stoupnou, ale Andrej Babiš to zpochybnil. Vláda nedala žádný dlouhodobý výhled, jak se bude obranný rozpočet vyvíjet. A každý rok, kdy ten obranný rozpočet bude držet nízký, bude samozřejmě rok, o který se opozdí modernizace Armády České republiky.“

Vedl by odchod USA z NATO k rozpadu Aliance? A za jakých podmínek se Američané stáhnou z Íránu? Celý rozhovor poslouchejte v audiu nahoře.