Rok 2025 končíme s nižším schodkem než Německo, fiskální prostor ale nesmíme marnotratně utratit, varuje ekonom Hampl

„Co mi na tom vadilo od toho října až doteď, protože skutečný rozpočet, podle kterého se bude vládnout, začne vznikat až v následujících dnech, byla neupřímnost na všech stranách politického spektra, nechuť přiznat hříchy minulé anebo očekávanou politiku budoucí vlády,“ kritizuje Hampl.

Čtěte také

Julie Hrstková: Nový rozpočet v šuplíku neleží, rozpočtové provizorium se blíží

Důsledkem bylo neustálé svalování viny za rozpočet, který svým schodkem určitě překročí stávající pravidla, včetně zákona o rozpočtové zodpovědnosti. Ten schválila Fialova vláda a poslala ho do Poslanecké sněmovny jako harmonizační normu implementující evropská rozpočtová pravidla.

„Pokud přichází vláda, která chce povolit uzdy, tak ji ten zákon omezuje. Je evidentní, že omezoval i odcházející vládu, a proto byla řada rozpočtových debat vyhrocených. Rozpočet na rok 2026 byl opravdu sestavený na krev,“ konstatuje Hampl a dodává, že další zadlužování a vyšší schodek jsou v rozporu s ozdravením veřejných financí.

„V situaci, kdy ekonomika svižně roste a očekává se, že v příštím roce bude mít uzavřenou tzv. produkční mezeru, tedy nebudeme mít žádný makroekonomický problém, je pro mě nesmírně těžko obhajitelné, proč by měla dostávat fiskální impulz,“ podotýká. „Proč by to měly být veřejné finance, které se snaží ekonomiku posunout k vyšším hladinám růstu, když ona je na maximální konstrukční rychlosti, kterou je schopna jet?“

Velmi cenná komodita

Z toho důvodu radí vládě striktní vymáhání zákona a rozpočtových pravidel. Jen díky nim si Česká republika dokázala vybudovat aktuální silnou ekonomiku, která se řadí mezi jednu z nejvyspělejších na světě.

„Máme relativně nízké zadlužení HDP a tím pádem i relativně nízké náklady na obsluhu dluhu. To je fiskální výhoda této ekonomiky – nic, čeho bychom se měli lacině zbavit. Naopak to ekonomice i politické elitě velmi pomáhá,“ připomíná Hampl. „Jako občan této země bych si přál, abychom byli země, která byla schopna zvládnout své dluhové břemeno bez pomoci zvenčí a se zajištěním všech základních služeb.“

Čtěte také

Mělo by Česko investovat na dluh? „Až si uděláme pořádek v běžných výdajích,“ tvrdí ekonom Marek

Dalším klíčovým parametrem je pak dobudování páteřní sítě infrastruktury. Před čím naopak varuje, je zneužívání mimorozpočtového financování vyhrazeného na priority na běžné spotřební výdaje státu.

„Budeme končit rok 2025 s deficitem, který je nižší nejenom než ty země, které jsou na trestné lavici za nadměrné deficity, Polsko, Maďarsko, Slovensko, Rakousko, ale i níž než Německo,“ uzavírá Hampl. „To je dobrá vizitka, ale ne návod, jak to marnotratně utratit a promítnout do spotřeby. Naopak s fiskálním prostorem, který máme, by politická elita měla nakládat velmi obezřetně jako s velmi cennou komoditou.“

Co by výrazné navýšení schodku udělalo s českou ekonomikou? Není zákon o rozpočtové odpovědnosti zbytečně tvrdý? A co je hlavním rysem fiskální politiky nové vlády? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Václav Pešička.