Patnáctiprocentní cla jsou „nevýhra,“ uznává Nerudová. „Británie má nižší sazbu,“ poukazuje Havlíček
Washington podle nové obchodní dohody uvalí na velkou část evropských exportů do USA cla. Pro Česko důležité letecké součástky ale zůstanou bez daně. „Bylo to velmi složité a mohlo to dopadnout ještě hůř,“ připouští v Pro a proti poslanec ANO Karel Havlíček a chválí unijního vyjednavače Maroše Šefčoviče. Totéž si myslí i europoslankyně Danuše Nerudová (STAN): „Je dobře, že se mu podařilo udržet jednotu států. Dohoda pro Česko není špatná, i když převaha USA je patrná.“
Paní Nerudová, jak hodnotíte obchodní dohodu mezi Evropskou unií a Spojenými Státy?
Danuše Nerudová (STAN): Nazvala bych ji slovem nevýhra. Zahnali jsme 30procentní cla, nicméně v dohodě je jasně patrná převaha Spojených států a to, že dlouhodobě mezinárodní smlouvy vyjednávají způsobem „take it or leave it“. A to byl přesně tady tento případ. Čili jsou tam části, o kterých si myslím, že jsou dobré. Ale pak jsou tam části, kde je patrně viditelná převaha Spojených států.
Čtěte také
Pane Havlíčku, vaše hodnocení dohody?
Karel Havlíček (ANO): Nemůžeme být spokojeni. Je pravdou, že to mohlo vzhledem k současné kondici Evropské komise dopadnout ještě hůře, ale nemůžeme být spokojeni s tím, že Velké Británii se podařilo dohodnout lepší podmínky. Oni mají 10 procent, my máme 15 procent.
Navíc tam máme poměrně vysoké závazky v oblasti energetiky, v oblasti obrany. Ty jsou mimo jiné s velkým otazníkem. Nevím, jak se může Evropská komise zavázat k tomu, že někdo bude investovat, případně nakupovat energie, když tak nečiní v drtivé většině státy ani Evropská komise, ale privátní subjekty. A nezapomínejme, že tam nejspíš stále máme clo 50 procent na ocel a hliník.
Paní Nerudová, čím si vysvětlujete, že Británie si s Američany vyjednala výrazně lepší obchodní dohodu s desetiprocentní základní sazbou?
Nerudová: Je třeba brát v potaz, že vyjednávala sama za sebe. Maroš Šefčovič vyjednával za celou Unii, všech 27 členských státu. Moc to nezaznívá, ale je nutné říct, že je velmi dobře, že se mu podařilo udržet jednotu členských států a že se vyjednávací klub nerozpadnul tak, jak se tomu stalo v jeho minulé administrativě, když Trump zavedl přechodná třicetiprocentní cla na myčky.
Čtěte také
Tehdy se utrhly Německo a Francie a jako jediné dvě země si vyjednaly výjimku, která nebyla dostupná ostatním členským státům. Pro Českou republiku, pro náš byznys a naše občany je dobré, že se to nestalo, protože bychom jako země střední velikosti neměli šanci si vyjednat lepší podmínky.
Ale ano, je to realita. Souhlasím se panem Havlíčkem, že si Británie vyjednala deset procent. Já nicméně celý minulý týden strávila s americkou administrativou v misi Evropského parlamentu s jeho místopředsedou a mimo jiné jsme jednali s Department of State (americké ministerstvo zahraničí) a s Treasury (ministerstvo financí) a musím říct, že jednání jsou skutečně velmi tvrdá. Vyjednává se opravdu jako v byznysu.
Jeden za všechny
Pane Havlíčku, vy jste srovnával dohodu, které dosáhla Evropská unie, s dohodou, které dosáhla Británie. Nebyly ale unijní vyjednavači, jak řekla paní Nerudová, ve výrazně obtížnější vyjednávací pozici, protože vyjednávali za 27 států? A nepovedlo se tedy komisaři pro obchod, panu Šefčovičovi, dost, když udržel tento klub států pohromadě?
Havlíček: Nepochybně jsme byli ve výrazně horší pozici. Velká Británie jedná jako suverénní země, má to jednodušší, navíc nezapomínejme, že má svého politického lídra. Evropská komise jsou nikým nevolení úředníci, což si Donald Trump velmi dobře uvědomuje.
Čtěte také
Když jsem s ním měl možnost v roce 2019 spolu s tehdejším premiérem Babišem jednat, tak bylo jasné, že má k Evropské komisi jako k úředníkům velkou skepsi a daleko raději by jednal s lídry jednotlivých zemí.
Donald Trump tedy definitivně tahá za delší konec provazu a je zjevné, že jednat za sedmadvacítku není jednoduché. To ještě musím uznat, že Maroš Šefčovič platí k těm nejzkušenějším a myslím si, že se snažil udělat maximum. Bylo to velmi složité a mohlo to dopadnout ještě hůře.
Musíme si ale uvědomit, kde je podstata. Není ve srovnávání cel, že byla čtyři procenta a teď jsou patnáct. To není dobré, ale musíme to srovnávat podle toho, co Američané vlastně chtěli. Jejich tlak nebyl ani tak na cla, ale na to, co se nelíbí ani nám, a to je snížení regulací.
Čtěte také
Náklady vyplívající z přeregulované Evropy padají na americké i evropské firmy. To je to, na co se musí v budoucnu soustředit, a to, kde je zakopaný pes.
Vysvětlil byste, prosím, jak to souvisí s jednáním o clech s Donaldem Trumpem?
Havlíček: My to zjednodušujeme do podoby clo proti clu. Jenomže když vám někdo dováží zboží nebo tady podniká, tak je zatížen poměrně velkými poplatky a regulacemi, což mu zhoršuje pozici.
Tlak nebyl jen na celní sazbu, ale na to, aby Evropa začala rychle přemýšlet nad tím, jak se zbavit poměrně vysoké administrativní zátěže, která vyvolává vysoké náklady.
Paní Nerudová, neškodí tedy Evropské unii její vlastní regulace více než Trumpova cla?
Nerudová: V jednáních jsem to několikrát zvedla, zejména ve vztahu ke službám. Donald Trump často mluví o zboží a zapomíná, že existuje i výměna služeb. Světová banka bariéry odhaduje zhruba na 44 procent u zboží a na 110 procent u služeb.
Čtěte také
Bariéry existují, ale jsou v rukou jednotlivých členských států. Je potřeba, aby Rada začala vysílat signály Evropské komisi, že je na debyrokritizaci a na deregulaci potřeba začít pracovat rychlejším tempem, než Evropská komise nyní dělá.
Komise skutečně začala vnitřní bariéry a některé nesmyslné předpisy odstraňovat. Už máme několikátý omnibus, ale není to dostatečně rychlé. Je potřeba na tom zapracovat.
Ale dohoda o clech ve vztahu k České republice není vůbec špatná, protože když se podíváme na to, co Česká republika nejvíce exportuje, tak to jsou zařízení nebo subdodávky v leteckém průmyslu. To je ta sekce, kde je nulaprocentní clo.
Auta se pak podařilo snížit z 27,5 na 15 procent. Farmaceutický průmysl, kde také hodně exportujeme, se podařilo ochránit před 2000procentním příplatkům, kterými Trump hrozil.
Jak nový transatlantický obchodní model ovlivní českou ekonomiku jako celek? Na koho by měla směřovat kritika za zvýšená cla? A může Donald Trump svým stylem jednání blok naopak inspirovat? Poslechněte si celé Pro a proti s Danuší Nerudovou a Karlem Havlíčkem. Moderuje Lukáš Matoška.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
