Diplomat Bartuška: Zákazem plynu válku neukončíme. Zbavit se ho ale musíme tak, abychom neohrozili náš sociální smír

11. duben 2022

Pokud by západní země uvalily na Rusko skutečné embargo na dovoz ropy a plynu, došlo by pravděpodobně k zastavení bojů na Ukrajině během měsíce nebo dvou. V rozhovoru pro BBC to řekl Andrej Illarionov, někdejší hlavní ekonomický poradce ruského prezidenta Vladimira Putina. Václav Bartuška, který je zvláštním zmocněncem ministerstva zahraničních věcí pro energetickou bezpečnost, je k tomu ale skeptický.

Bartuška potvrzuje, že prodej ropy a plynu představuje zhruba tři čtvrtiny příjmů Ruska.

„Nemyslím si ale, že bychom dokázali zastavit Putinovu válku na Ukrajině tím, že bychom přestali odebírat ropu a plyn. Jemu je úplně lhostejné, do jaké bídy uvrhne ruskou veřejnost nebo kolik Rusů a Ukrajinců zemře. On má svoji válku a tu chce dotáhnout až do vítězného konce, ať už tím koncem je cokoliv. Rozhodně se nezastaví nějakým ekonomickým embargem,“ upozorňuje.

Putin má svoji válku a tu chce dotáhnout až do vítězného konce, ať už je tím cokoliv. Rozhodně se nezastaví ekonomickým embargem.
Václav Bartuška

Ruský plyn tvoří asi 40 procent unijní spotřeby plynu, východoevropské státy jsou na něm ovšem výrazně více závislé než ty západní. S případným návrhem na úplné zastavení importu by proto měly přijít nejvíce ohrožené země, jako je Slovensko, Rakousko, Maďarsko nebo Česká republika.

Čtěte také

Ukončení závislosti na ruských dodávkách je prý reálné do pěti let, a to s využitím jádra, obnovitelných zdrojů a po nějaký čas i uhlí. Neznamená to ale, že by Evropa přestala usilovat o ukončení závislosti na fosilních palivech, což je cílem Green Dealu pro Evropu.

„Pouze jde o to se při tom nezmrzačit. To je celé. Ale ten zájem je naprosto jasný a jasně deklarovaný,“ zdůrazňuje diplomat a dodává:

„Musíme být připraveni na možnost, že ruský plyn může být třeba zítra vypnut. A k tomu dělat kroky, abychom se zbavili závislosti, ale pokud možno tak, aby to nestálo úplně všechno, co máme.“

Je pro mě důležité projít tou změnou, zbavit se závislosti na Rusku, aniž bychom měli sociální výbuch.
Václav Bartuška

„Chápu, že se chceme zbavit závislosti na Rusku, ale zároveň vidím sociální smír v naší zemi jako strašně křehkou věc, kterou někdy v Praze chápeme jako jistotu. Ale máme pár set tisíc lidí v exekuci, velkou část lidi, kteří nebudou mít na vysoké ceny energií. Je pro mě důležité projít tou změnou, aniž bychom měli sociální výbuch.“

Zkapalněná budoucnost

Zatímco v posledních patnácti let v debatách o energetice dominovaly otázky emisí oxidu uhličitého a klimatických změn, nyní se vrací téma bezpečnosti a zajištění dodávek.

Čtěte také

V Evropě podle Bartušky dosud převládal zájem na levném plynu a varovné hlasy z bezpečnostní komunity byly málo slyšet. Není přitom žádnou novinkou, že Rusko využívá dodávky ropy a zemního plynu jako nástroj vydírání.

„Mimochodem to je myslím také důvod, proč třeba Čína nechce brát z Ruska více zemního plynu, než kolik bere. Je to sekundární dodavatel pro odlehlejší části Číny, ale pro klíčové oblasti na pobřeží bere zkapalněné LNG z USA a z Austrálie, nikoli z Ruska,“ podotýká.

Rusko je sekundární dodavatel pro odlehlejší části Číny, ale pro klíčové oblasti na pobřeží bere zkapalněné LNG z USA a z Austrálie.
Václav Bartuška

Bartuška poukazuje i na to, že ambice podílet se na terminálu na zkapalněný zemní plyn v sousední zemi je i součástí vládního prohlášení české vlády z letošního ledna, tedy ještě před válkou na Ukrajině.

Česká roční spotřeba plynu se pohybuje okolo 8 miliard kubíků. Evropa je skrze existující terminály schopna přijmout ještě zhruba 15 až 20 miliard metrů krychlových navíc. Dále je ovšem třeba budovat nové terminály, o nichž se nyní uvažuje v Polsku a v Německu, a uzavřít dlouhodobé kontrakty s dodavateli ve Spojených státech, Kataru a v dalších zemích.

Změna směru

Dalším problémem je potrubí, které je nyní nastavené pro přenos z východu na západ. „Pokud by se mělo postupovat běžnou evropskou metodou se všemi papíry, tak to bude trvat nekonečně dlouho, minimálně roky,“ upozorňuje Bartuška.

Čtěte také

Zároveň ale připomíná, že během plynové krize v roce 2009 se podařilo reverzní tok plynu z Česka na Slovensko zprovoznit za jedinou noc, byť to podle expertů mělo zabrat minimálně rok a půl.

„Samozřejmě nebyly tam žádné papíry, bezpečnostní zkoušky, plyn nebyl filtrovaný, kalibrovaný, měřený. Nic. Bylo to nouzové řešení. Jsme schopni v případě potřeby udělat strašně moc věcí velmi rychle. Ale pokud půjdeme klasickou cestou papírů a razítek, tak nám to potrvá velmi dlouho,“ poznamenává.

Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) by Česko v případě zastavení dodávek z Ruska odebíralo plyn z Norska. „V současnosti tomu brání tlaky v soustavě. V této chvíli je hlavní tok plynu z Ruska přes Ukrajinu a Polsko a pod Baltským mořem. Je to technicky možné,“ vysvětluje.

Kolik plynu a ropy je nyní v zásobnících? A měl by je odkoupit stát? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

autoři: Jan Bumba , ert

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.