Velvyslanec v Moskvě? Ano, říká senátor Fischer. Uvedení může zneužít ruská propaganda, obává se exministr Petříček
Vláda nedávno odvolala dosavadního velvyslance v Moskvě. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) nebo ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (Piráti) by Česko mělo post znovu obsadit. Jiný pohled mají poradci prezidenta, kteří nepokládají za vhodné, aby Česko posílalo do Moskvy nového šéfa ambasády uprostřed války na Ukrajině.
„Jsme uprostřed války, kterou Rusko rozpoutalo. Náš velvyslanec by musel předávat pověřovací listiny do rukou zástupců režimu, který často označujeme za teroristický,“ vysvětluje své stanovisko Tomáš Petříček, poradce prezidenta a bývalý ministr zahraničních věcí za ČSSD (dnes SOCDEM).
Čtěte také
Podle něj by uvedení nového diplomata mohlo zpochybnit český postoj vůči Rusku. „Tento krok by mohla zneužít ruská propaganda. Ale i z pohledu české strany myslím, že bychom si měli položit několik otázek. V prvé řadě, s kým by měl budoucí český velvyslanec v Moskvě jednat a o čem,“ doplňuje.
Naopak podle senátora a bývalého velvyslance ve Francii Pavla Fischera je vzhledem k nepředvídatelnosti vývoje války na Ukrajině vhodné mít své zastoupení i v Rusku.
„Měli bychom si položit otázku jinak: Co je dnes naším zájmem jakožto České republiky? Vláda se zavázala, že provede revizi vztahů s Ruskem a v rámci ní je potřeba řešit spoustu otázek, které se týkají nejen naší bezpečnosti,“ konstatuje.
Čtěte také
Velvyslanectví by podle něj navíc nemělo podléhat aktuálním náladám. „Diplomacie je nástroj. Kdybychom vysílali velvyslance pouze tam, kde máme dobré vztahy, tak můžeme polovinu ministerstva propustit a všechny diplomaty nacpeme do jediného autobusu,“ podotýká Fischer.
Petříček ale považuje proces schvalování výběru nového diplomata jako legitimizaci ruského režimu, a proto by se přikláněl k jiným způsobům udržování mezistátních styků.
„Cest, jak udržet diplomatický kontakt směrem do Ruska, je celá řada. Může nás zastupovat diplomat na úrovni chargé d'affaires, můžeme využít společné evropské zastoupení v Moskvě a touto cestou formulovat své zájmy,“ navrhuje Petříček.
Vhodné načasování?
Je ovšem otázka, jestli je taková náhrada dostatečná. „Je potřeba si položit otázku symetrie. Pokud má Rusko svého velvyslance u nás a může tady nerušeně pracovat, tak je proti našim zájmům, abychom my tam svého velvyslance neměli,“ srovnává Fischer.
Čtěte také
Stejně tak má své limity působení skrze společné evropské zastoupení. „Jsem pro, abychom spolupracovali v rámci EU. Ale zdaleka ne všichni mají stejně ostrý názor na Rusko jako my,“ upozorňuje Fischer. „Podívejte se na maďarskou politiku vůči Rusku. Také je součástí EU a přesto může Maďarsko řadu věcí blokovat – a také to dělá.“
Fischer zároveň upozorňuje, že politika a mezinárodní vztahy se netvoří jen v evropských státech a domovinách diplomatů, ale také v Rusku, kde působí.
„Samozřejmě, že také hrají roli informace, které máme z Moskvy. Přítomnost českého velvyslance by mohla být přínosem. Na druhou stranu je otázka, jestli je ten přínos natolik velký, že vyváží rizika, která vyslání nového zplnomocněného velvyslance přináší,“ oponuje Petříček.
Ruská strana navíc musí pobyt každého velvyslance schválit a vzhledem k tomu, že Česká republika je Kremlem oficiálně považována za nepřátelskou, dá se očekávat, že dojde ke komplikacím.
Čtěte také
„Možná jsme vhodnou chvíli, kdy jsme mohli velvyslance v Moskvě vyměnit, promeškali v době, kdy ruská strana žádala o prodloužení víza pro svého velvyslance pana Zmejevského,“ domnívá se Petříček. „Dnes nemůžeme recipročně žádat o přívětivější zacházení, ale můžeme očekávat, že i v oblasti diplomatických protokolů Moskva využije každou příležitost, jak nám to nechat sežrat.“
Podle Fischera ale podobná anticipace ruských reakcí jen oslabuje postavení Česka. Naopak obsazení velvyslaneckého postu by národní zájmy podpořilo.
„Toto je domácí debata, která musí probíhat za zavřenými dveřmi,“ uzavírá Fischer. „Ale to, že má vláda ve svém programovém prohlášení péči o lidská práva, znamená, že bychom neměli zapomínat na ty, kteří jsou dneska pronásledování v Rusku. Vůči nim máme odpovědnost. Abychom tam ale mohli působit, potřebujete tam aparát.“
Více podrobností o procesu schvalování velvyslance, možných kandidátech i alternativních diplomatických nástrojích si můžete poslechnout v záznamu celé diskuse. Moderuje Lukáš Matoška.
Související
-
Ondřej Konrád: Místo velvyslance širší sankční seznam
Diplomatické vztahy s Ruskem jsou věcí zapeklitou. Po vrbětické aféře se početný ruský zastupitelský úřad smrskl a z Moskvy byl českou stranou stažen velvyslanec Pivoňka.
-
Návrat velvyslance do Moskvy? Komunikační linka je potřebná i s nepřátelskou zemí, míní Vondra
Česká vláda zamýšlí poslat po vzoru řady západních států do Moskvy svého velvyslance. Je to v zájmu České republiky? „Z mého pohledu ne,“ říká poslanec Kolář (TOP 09).
-
‚Všichni jsme znepokojeni.' Velvyslanci zemí NATO v Budapešti jednali o schůzce Orbána s Putinem
Hodnocení setkání Putin-Orbán bylo hlavním tématem schůzky velvyslanců, na kterou byl přizván také představitel Švédska.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.