Bez ruského plynu nás čeká doslova válečné hospodaření a přídělový systém, varuje exministr Brabec
Přestože se mnohé státy zavázaly ke snižování emisí skleníkových plynů, jejich produkce stále roste a svět podle predikcí směřuje k dalšímu výraznému oteplení. „Na světových klimatických konferencích zazněla spousta slibů, ale reálná výkonnost při snižování emisí byla úplně jinde. Jediný kontinent, který své plány plnil, byla Evropa,“ upozorňuje exministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Zelená dohoda pro Evropu je prý teď po ruské invazi na Ukrajinu mrtvá, byť nevylučuje, že se nakonec Evropské unii podaří naplnit hlavní cíl být do roku 2050 uhlíkově neutrální.
Čtěte také
V nejbližších letech se ale bude Česká republika i další evropské země muset více spolehnout na fosilní paliva a především uhlí, aby nahradily ruský plyn, který měl podle původních plánů usnadnit přechod k obnovitelným zdrojům.
Podle Brabce je nyní třeba zohlednit současnou realitu: „Pokud s tím nepřijde Evropská komise, tak by s tím měly přijít členské státy a rozhodně i Česká republika, jako jsme to dělali my už za naší vlády: Otevírat oči a říkat ‚pojďme slézt z toho koně, pokud je opravdu mrtvý,‘ jak praví indiánské přísloví.“
Plyn není jen o topení pro obyvatele, ale je zásadní pro průmysl nebo třeba pekárny. Tisíce malých a středních podniků nemají náhradu.
Richard Brabec
Místopředseda hnutí ANO zároveň varuje, že pokud by Rusko přestalo dodávat plyn do Evropy, znamenalo by to akutní ekonomickou krizi, která zde nebyla od druhé světové války.
„Plyn není jen o topení pro obyvatele, ale je zásadní pro průmysl nebo třeba pekárny. Tisíce malých a středních podniků nemají okamžitou náhradu,“ připomíná.
Technologická evoluce na obzoru
Zatímco bez ruského uhlí by se Česko obešlo, nahradit ropu by už bylo složitější a vůbec nejtěžší by to bylo v případě plynu. „Pokud se Evropa odstřihne, tak se musíme připravit na doslova válečné, přídělové hospodaření a regulační stupně. Na věci, které jsme si za našich životů vůbec neuměli představit,“ uvádí Brabec.
Čtěte také
Přestože světové zásoby plynu jsou obrovské, problémem je často chybějící infrastruktura. „Myslím, že se cena plynu v horizontu jednotek let vrátí do daleko normálnější stavu. Koneckonců ve Spojených státech je dnes cena plynu osm až desetkrát nižší než v Evropě,“ podotýká.
Lze také očekávat, že vysoké ceny povedou k technologickým inovacím a jejich většímu rozšíření. „Na úrovni domácností, malých a středních podniků i velkých firem uvidíme v příštích měsících a letech obrovskou technologickou revoluci,“ předpovídá Brabec.
Bude to jaderná energie a obnovitelné zdroje, zbytek biomasa nebo plyn. Možná z Alžírska a Norska. A bude ho pravděpodobně méně.
Richard Brabec
Zároveň prý ale nelze očekávat, že by Česko dokázalo v následujících letech pokrýt významnou část své energetické spotřeby.
Čtěte také
„Určitě to bude jaderná energie a obnovitelné zdroje, zbytek pak biomasa nebo plyn. Akorát nebude z Ruska, ale možná z Alžírska, Norska nebo dalších zdrojů, a bude ho pravděpodobně méně, než jsme si mysleli ještě před rokem,“ dodává.
Jsou na místě obavy, že se kvůli válce na Ukrajině zhorší životní prostředí? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
Související
-
Západ si Putina vykrmil obrovskými cenami energií. Proto si invazi mohl dovolit, míní ekonom Kysilka
„Ruská agrese je jen vyvrcholením něčeho, co se tady dělo delší dobu a co mohli politici a ,bezpečáci‘ předvídat,“ říká ekonom Pavel Kysilka.
-
Místo pilníčku na nehty vzala ČNB zase mačetu, kritizuje zvyšování úrokových sazeb investor Vávra
Česká národní banka se kvůli zvyšující se inflaci rozhodla opět zvýšit úrokové sazby. Krotí inflaci správnými kroky? Téma pro debatu Mojmíra Hampla a Radovana Vávru,
-
Sociální antropoložka: Pomoc Ukrajincům není příliš štědrá. Ale moc jsme osekali náš sociální systém
Česká národní banka (ČNB) posunula základní úrokovou sazbu nejvýš za posledních dvacet let. Rozhodnutí ale kritizují odbory.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.