Místo pilníčku na nehty vzala ČNB zase mačetu, kritizuje zvyšování úrokových sazeb investor Vávra

Hampl vysvětluje, že přestože inflaci zesilují důsledky války na Ukrajině, velká část tlaků na růst cen je domácího poptávkového původu. A s tím centrální banka něco dělat musí, to je její zákonný mandát, připomíná. Důvody, proč je v Česku inflace tak vysoká, jsou podle něj minimálně tři.

Čtěte také

Julie Hrstková: Přežít inflaci může být jednodušší než přežít boj proti ní

„Pořád máme nejprohřátější trh práce v Evropské unii. Měli jsme největší rozdíl mezi růstem reálné mzdy a produktivitou. A to trvá. Měli jsme jeden z nejvyšších schodků veřejných financí v roce 2021 – okolo šesti procent. To znamená velmi silné kompenzace domácnostem a zároveň k tomu snižování daní. To všechno bylo proinflační.“

„A v našem indexu máme také větší zastoupení nemovitostí, což je správně. Evropa to ale takto nemá a tím pádem zdaleka nejrychlejší růst cen nemovitostí – 22 procent za třetí čtvrtletí loňského roku – se více propisuje do inflace. Všechny tyto vlivy jsou domácí, jsou čistě české a s nimi centrální banka něco dělat prostě musí,“ vysvětluje člen Národní rozpočtové rady.

Mojmír Hampl, ekonom|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas

Podle Vávry nelze při přístupu centrální banky oddělovat, jaká část inflace je způsobená domácí politikou a jaká je dovezená. Centrální banka musí reagovat na obojí zároveň.

„Pan Hampl dobře popsal domácí inflační drivery. Až na trh práce, který je u nás chronickým problémem, všechny ostatní byly dočasné, způsobené minulou vládou a do značné míry odeznívají. Kdyby na ně centrální banka nereagovala vůbec, vyhladí se to v čase. Ale teď přichází zcela opačný impulz. Přichází po strašně dlouhé době do Evropy reálné strašidlo stagflace (kombinace vysoké inflace a velmi nízkého ekonomického růstu, pozn. red.) A ta je téměř nevyhnutelná. A my si v této situaci zvyšujeme úrokové sazby způsobem, který je mimo vší racionalitu,“ konstatuje.

Centrální banka nekomunikuje

Také podle Hampla se slovo stagflace vrátí zpátky do slovníku. Nabízí srovnání současné situace s ropnými šoky ze sedmdesátých let ve Spojených státech, které byly stagflační.

Čtěte také

Vláda s inflací bojovat nemůže, plošná opatření by její růst ještě podpořila, myslí si ekonomka Zamrazilová

„Sedmdesátá léta dala měnové politice centrálních bank významnou lekci. I když je šok v počátku stagflační, je to prostě dovezená inflace. Díky tomu, že se někde někdo zblázní a zvýší vám ceny energetických komodit, i tak je potřeba ukotvovat inflační očekávání a inflaci brzdit. Protože jinak se rozjede na dvouciferné hodnoty a deset let ji potom nesrazíte nazpátek. To je zkušenost Ameriky. Jsem rád, že se centrální banka minimálně pokouší tu chybu neopakovat,“ přiznává.

Hampl souhlasí s tím, že riziko, že se velmi utlumí poptávka, je reálné. Letos podle něj zažijí domácnosti možná nejrychlejší pokles reálných příjmů od roku 1993.

„A je opravdu naprosto nezbytně nutné, aby centrální banka byla připravená, schopná takříkajíc rychle otočit kormidlem. Toto zatím dělá. Klíčové je, že bez ohledu na cokoliv jsou tady pořád ty domácí poptávkové tlaky. A i kdybychom odečetli celé zahraničí, centrální bance v tuto chvíli musí ukazovat ten model, že sazby měly být někde u sedmičky,“ myslí si.

Je opravdu naprosto nezbytně nutné, aby centrální banka byla připravená, schopná takříkajíc rychle otočit kormidlem.
Mojmír Hampl

Spor není o zvyšování úrokových sazeb, ale o komunikaci a intenzitě kroků centrální banky, reaguje Vávra.

Radovan Vávra|foto:Elena Horálková, Český rozhlas

„Asi nenajdete ekonoma, který by hájil nezvyšování úrokových sazeb v naší situaci. Celý problém je v tom, že centrální banka místo jemného pilníčku na nehty, jak je jejím bohužel nechvalným zvykem, vzala zase mačetu a ty skoky dělá bezprecedentní. Celý problém současné situace naší národní banky je, že teď sazby sundávat nebudou moci. Ve vztahu k situaci v reálném světě máme sazby nastavené příliš vysoko, máme je nastavené po příliš brutálních skocích,“ popisuje investor.

Opakuje kritiku, že centrální banka nekomunikuje. „Vypráví nám takové zjevné pravdy, jako že musí zničit mejdan na trhu hypoték a že válka na Ukrajině zpomalí růst. Já fakt nevím, co mají za lubem,“ dodává někdejší generální ředitel Komerční banky Radovan Vávra.

Jiné možnosti brzdění

Hampl souhlasí s tím, že zvyšování úrokových sazeb je razantní. A umím si představit, že aparát centrální banky navrhuje sazby v tuto chvíli ještě vyšší, protože máme také bezprecedentně vysokou inflaci, říká.

Čtěte také

Svými kroky v boji s inflací nadělají centrální banky více škody než užitku, míní investor Radovan Vávra

„Pokud chcete brzdit za normálních okolností, tak by měly být úrokové sazby nad inflací, ne pod. Ale my jsme si tak odvykli vyšším úrokovým sazbám, protože jsme byli dlouho stabilní ekonomika s nízkou úrovní zadlužení i s nízkou inflací, že nám to prostě připadá šokující. A přesně proto si myslím, že devadesát procent výsledku by udělala komunikace a deset procent potom samotné zvyšování sazeb,“ konstatuje.

Centrální banka by podle něj měla využívat i jiné možnosti, jak bojovat s inflací. „Měla by používat ještě více druhý nástroj k brždění, který je v tuto chvíli k dispozici. A ten se jmenuje devizový kurz. To se sice děje, ale je možné, že to bude potřeba ještě trochu více a tlačit více na tuto nohu než na tu nohu úrokovou,“ míní.

Jak se kroky ČNB odrazí na dostupnosti hypoték a vlastnického bydlení? Poslechněte si celou debatu. Moderuje Lukáš Matoška.