Svými kroky v boji s inflací nadělají centrální banky více škody než užitku, míní investor Radovan Vávra

1. únor 2022

Růst ekonomiky v Evropské unii podle Eurostatu v posledním čtvrtletí výrazně zpomalil. Jde jen o výkyv nebo hrozí ekonomická stagnace kvůli krokům centrálních bank v boji s inflací? „Centrální banky dnes nechápou svoji úlohu a tím plamínek světového oživení udusí,“ míní investor Radovan Vávra. „Je otázkou, jestli centrální banky svoji roli chápaly dobře, když přistoupily ke kvantitativnímu uvolňování,“ podotýká hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník.

Zámečník připomíná, že centrální banky od doby, kdy se pustily do kvantitativního uvolňování, nakoupily ve světě aktiva dohromady za ekvivalent asi 12 bilionů dolarů.

Čtěte také

„A teď bychom se měli dostat do fáze, kdy s tím přestanou a začnou naopak svoji bilanci snižovat. Zda by měly začít přemýšlet o tom, že zvednou úrokové sazby. Mimo jakoukoliv debatu je, že i současné úrokové sazby jsou v negativním teritoriu. Když máte negativní reálné úrokové sazby, tak se do recese ekonomika z důvodů měnových sazeb nedostane,“ vysvětluje někdejší zástupce České republiky u Světové banky.

Když máte negativní reálné úrokové sazby, tak se do recese ekonomika z důvodů měnových sazeb nedostane.
Miroslav Zámečník

Vávra upozorňuje, že centrální banky v této souvislosti jednaly za mimořádných okolností, a proto přistoupily k mimořádným opatřením.

Radovan Vávra

„V ekonomii nemáte laboratoř a nemůžete se dívat, co by se z dělo s ekonomikou, kdyby to banky nedělaly. Dobře se nám to hodnotí ve zpětném zrcátku. Před dvěma lety v čínském Wu-chanu nastalo něco, co nemá v moderní historii precedens. A ta bezprecedentnost naprosto ospravedlňovala to, co chytré centrální banky dělaly. Je zcela zřejmé, že se zachovaly racionálně. V té situaci zachránily to, co zachránit šlo.“

„Alternativou by byly vyrabované obchody, spousta chudých lidí, kteří by neřešili energetickou chudobu, ale brutální chudobu a rozvrat civilizace tak, jak ji známe,“ zdůrazňuje investor a bývalý ředitel Komerční banky.

Alternativou by byly vyrabované obchody, spousta chudých lidí a rozvrat civilizace tak, jak ji známe.
Radovan Vávra

Vávra souhlasí s tím, že zvýšení sazeb pomůže snížit inflaci. Národní banky ale podle něj při jejím krocení mají poměrně velmi úzký okruh nástrojů.

„Jsou to takové léky na bolest hlavy, ale ony bohužel mají obrovské množství vedlejších efektů. Takže moje teze není ani tak o tom, jestli se inflace spraví sama od sebe, ale o tom, že centrální banky v celé ekonomice svými kroky nadělají více škody než užitku,“ naznačuje.

Společná měna neznamená stejnou inflaci

Zámečník si nemyslí, že by Česko zvládlo inflaci lépe, kdyby platilo eurem a mělo stejnou měnovou politiku, jako má celá eurozóna.

Miroslav Zámečník

„Když se podíváte na jednotlivé země eurozóny, tak disperze v mírách spotřebitelské inflace, ale i například v tom, jak vypadají ceny aktiv a především ceny rezidenčních nemovitostí, je diametrálně odlišné. Například v Pobaltí, v Estonsku, rostou ceny nemovitostí - a to eurozóna -  ještě rychleji než v Česku. A inflační čísla jsou také vlastně vyšší než v Česku,“ připomíná.

Jinými slovy to, že máte společnou měnu, ještě neznamená, že máte všude stejnou inflaci,“ upozorňuje.

To, že máte společnou měnu, ještě neznamená, že máte všude stejnou inflaci.
Miroslav Zámečník

Vávra připouští, že může být otázkou času, kdy i Evropská centrální banka přistoupí ke zvyšování úrokových sazeb. Budeme si, jak říká, muset počkat na skutečný vývoj v tomto roce.

Čtěte také

„A výzev, které jsou před eurozónou je tolik, že uvolněná měnová politika najde své advokáty určitě i celý letošní rok. Je pravda, že se situace v jednotlivých zemích dost drasticky liší. Za druhé energetická krize s námi bude v krátkodobé akutní podobě minimálně do Velikonoc, ale také to může být leitmotivem příštích dvou tří let. Čili Evropská unie kromě virů, které přišly z Číny, a globálních problémů, které přišly z celého světa, si zavařila ještě jednu unikátní evropskou kaši, a to je ta energetická. A v této situaci zvedat úrokové sazby by bylo skutečně hazardérství,“ míní ekonom.

Měla by Bankovní rada ČNB na svém zasedání ve čtvrtek znovu zvednout úrokové sazby? Co oba očekávají od letošního roku? Poslechněte si celou debatu. Moderuje Lukáš Matoška.

autoři: Lukáš Matoška , kbr
Spustit audio

Související